Réžia:
Miloš FormanKamera:
Javier AguirresarobeHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrajú:
Javier Bardem, Natalie Portman, Stellan Skarsgård, Randy Quaid, José Luis Gómez, Michael Lonsdale, Blanca Portillo, Mabel Rivera, Unax Ugalde (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
V roce 1792 přichází Goya na španělský královský dvůr jako dvorní malíř. Katolická církev v té době upevňuje svoji moc obnovením inkvizice a Goyova múza Inés je vinou přítele Lorenza po vykonstruovaném procesu odsouzena za kacířství. Po mnoha letech se Goya seznamuje s mladičkou prostitutkou Alicií, díky níž se dozvídá celou pravdu o Inés a otci Lorenzovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (640)
Film se skládá ze spousty emotivně silných scén, ale příběh celkově nedrží moc pohromadě. Poměrně nevyrovnaně se Forman věnuje i postavám. Samotný Goya, ve slušném podaní Stellana Skarsgarda hraje až druhé housle. Hlavní postavou (alespoň podle mě) je inkvizitor Lorenzo, kterého přesně ztvárnil Javier Bardem. Nejpůsobivější výkon podala Natalie Portman ve své trojroli (naivka, troska, šlapka), její úloha v příběhu bohužel místy vyznívá poněkud naprázdno. Zamrzí i docela chudá výprava, hlavně bitevní scény jsou hodně odfláknuté. Goyovy přízraky nejsou vyloženě zklamáním, protože na Evropské poměry je to pořád silný nadprůměr, ale od někoho jako je Miloš Forman bych prostě čekal víc. ()
Jako nesporně mnozí přede mnou jsem se při zprávách o novém filmu Miloše F. duševně připravila na Amadea 2, tentokrát s tváří španělského dvorního malíře, a jako asi nemnozí jsem se na obraz umělce a jeho přízraků předpřipravila s pomocí jiného pana F., Liona Feuchtwangera. Kde bych byla tušila, že se Forman místo pátrání po přízracích, démonech a nejspíš i upírech sužujících nebohou duši zmítanou uměleckými a dalšími vášněmi rozhodl dokazovat starou pravdu, že horší než mor je inkvizitor, že nejprodejnější děvky zpravidla najdete mezi těmi, kdož prodávají vlastní ctnost a neomylnost a že Natálka Portmanová španělskou inkvizici věru nečekala. I tak by, byť se stokrát omletým tématem a Goyou coby nestranným pozorovatelem ztraceného času mohla vzniknout zajímavá a originální malba, jenomže z kontur vystupuje zmatené a neoriginální cosi, v kterém sice vyniknou mnohé detaily, ale celek se rozplývá v šedi a jediný, kdo z plátna vystupuje plasticky a barvitě, je Javier Bardem. ()
Po všech těch negativních ohlasech, komentářích a recenzích jsem se trochu bál...ale zbytečně. Goyovy přízraky nejsou vůbec špatný film, žádný propadák se nekonal, není to ani zdaleka Formanova ostuda nebo známka přechodu za zenit... Zklamáním to může být pro někoho, kdo čeká životopisný film a nemá chuť se nimrat v nějakých hlubších souvislostech..... Tady ale (z mého pohledu) nejde o individuální příběhy jednotlivých lidí, Forman se snažil načrtnout princip vlády ideologií - a že věděl moc dobře, o čem točí... Jeho zkušenosti s nacistickým i komunistickým režimem se už z podstaty neliší od těch, které byly zobrazeny v tomto filmu. Tady nešlo o primární útok na katolickou církev (byť by to u Jean-Claude Carriéra, dvorního scénáristy Luise Buńuela, nebylo až tak překvapivé), nešlo ani o konkrétní osudy pološílené dívky hledající své dítě, nýbrž šlo o reflexi dějinného kolotoče zvěrstev, ideologických výplachů, nesnášenlivosti, krutosti... Lze možná Formanovi vytknout jistou zkratkovitost, ale na druhou stranu řekl vše podstatné: Totalita vytlačila totalitu, násilí se prohodilo s násilím, symboly změnily svoji podobu, nikoli však podstatu. Historie se opakuje - lidé i nadále budou převlékat kabáty, prostituovat se, snažit se ovládat druhé, mít co největší moc, likvidovat názorové oponenty... Trochu mi zatrnulo při tom patnáctiletém skoku, bál jsem se, že Forman takhle stupidně odbyde jednu epizodu (Inés)... Vše ale mělo logické a velice působivé rozuzlení. Skvělým způsobem zahrál Javier Bardem, po technické stránce byl film také velice dobrý (i když nijak objevný). Silnou stránkou byla hudba Varhana Bauera. A že se vytratil Formanův rukopis? Eé... Tohle je stále Ten Forman... ()
Zapomeňte na vznešenost Valmonta či velkolepost Amadea, tentokrát divák nestačí zírat, jak drsně to tenkrát vlastně vypadalo. Dokonce na mě Goya jako celek působí natolik depresivně, že si troufám říct, že už ho nechci nikdy vidět znova, protože Natalii Portman na mučidlech už bych napodruhé asi nerozdýchal. A to říkám i přesto, že je pro mě tenhle film neoddiskutovatelně kvalitní, sešli se vynikající herci, výborný scénář i působivá hudba a ty dvě hodiny uplynuly ani jsem nemrknul. Jediná výtka nakonec přeci jen patří Formanovi a směřuje k závěrečné scéně. Tenhle "zpěv smrti" je totiž všechno možné, jen ne působivý a mrazivý, což je v porovnání s předchozím dějem strašná škoda. ()
Tak Miloš Forman mě spíš zklamal, sice sem od toho moc neočekával, i když Forman má za sebou opravdu skvělý filmy, ale tohle se mi prostě od počátku moc nezamlouvalo. Ale až tak nedodělanej příběh sem nečekal, film se pořád točí okolo jednoho bodu a nic moc se neděje, skoro žádný silný momenty a občas to působí děsně neuceleným dojmem a k tomu všemu Goyův život v tomhle filmu moc velkou roli nehraje, což určitě hodně zklame ty, který od toho něco podobnýho čekaj Snad jediný opravdovým kladem filmu jsou herci, Javier Bardem a Stellan Skarsgård jsou opravdu skvělý a Natalie Portman, ač nemá zas nějak moc velkou roli je taky dobrá, i když jsem jí viděl zahrát několikrát daleko líp. Ještě by určitě šla vyzdvyhnout hudba,.ale prostě ten scénář je oprvadu jedna velká díra a Miloš Forman se rozhodně jako režisér taky nevytáh. Tohle se rozhodně nemá šanci stát druhým Amadeem a nominaci na osacara může Forman získat jen za zásluhy, za tohle si fakt nic nezaslouží ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (17)
- Goyovy přízraky debutovaly v režisérově rodném Česku na druhé příčce s návštěvností 25 828 diváků během prvního prodlouženého víkendu promítání (1.-4. 2. 2007). Po deseti týdnech promítání měly na kontě 147 058 diváků a tržby překročily 16,6 milionů korun. (imro)
- Javier Bardem přijal roli Lorenza bez ohledu na její prostor - jen díky tomu, že film režíroval Miloš Forman. (pufina)
Reklama