Břetislav a Jitka

Příběh Břetislava a Jitky si přímo říká o zromantizovanou podobu. Oldřich Daněk však Jitčin únos z kláštera pojal spíše jako námět pro konverzačku, kdy se srdce dámy a mysl muže získávají především mozkem a jazykem (ve smyslu tvorby slov, vy čuňata :) ). Překvapilo mě, jak dobře sedla (mně jinak těžce nesympatická) Balzerová do "princeznovské" role, má důstojnost, půvab a nakonec navzdory počáteční rozmazlenosti prokáže i odvahu a inteligenci. A jinak ne zas tak známý Břetislav Slováček (byť s hlasem Jiřího Brabce) představuje u nás ne příliš viděný typ mladého hrdiny oplývajícího mužností i charismatem. Ze začátku je poněkud cynický a jedná účelově, ale nakonec i on ukáže, že má srdce. Do toho odpadlý kněz poustevník Jiřího Řehoře se svými pragmatickými hláškami dotváří hlavní trio filmu. "V jistém věku, pokud jde o ženy, začínají být představy hezčí než skutečnost." - "Mnichu, kde se myješ?" - "Proč hned mýt? Bůh deštíčkem umyje." (03.11.2016)

Nedávno jsem přečetl dvě knížky od Daňka a považuji ho za nejlepšího autora historické prózy u nás. Jeho devizou je, že se snaží si vymýšlet co nejméně. Dialogy navíc konstruuje tak, aby z pramenů vycházely, ale zároveň vyvolávaly otázky, odkazovaly na jiné události či osoby. A to mne strašně baví, protože pak je to takový historický kvíz. Tento film je ale trochu jiný. Ohledně Břetislava neměl Daněk příliš z čeho čerpat, takže napsal spíš takovou romatickou kru o setkání Břetislava a Jitky, o tom jak to mohlo být. Neopomněl ovšem poučit nás o Břetislavově "nemanželské" frustraci a politickém pozadí celého aktu, kdy šlo v první řadě o "vylepšení" jeho postavení s příbuznou Konráda II. a tím legitimizaci jeho původu. Výtečný Zdeněk Řehoř- jako komika takového ražení jsem ho ještě nepoznal. 85% (02.01.2014)

História práve nie je moju parketou a u tohto príbehu ani neviem, či ide o spracovanie historickej témy alebo obľúbenej povesti. A je mi to vlastne jedno. Podstatné, že to bolo dobre napísané i zahrané, ústredná dvojica pôsobila sviežim dojmom a aj hudobný doprovod mi chvíľami dobre padol. Pre mňa neznámy Břetislav Slováček ma prekvapil nielen zhodou krstného mena s menom stelesňovaného hrdinu, ale aj zaujímavým vzhľadom a prejavom. A tak som mal, napriek téme, z televízneho filmu nadpriemerne dobrý pocit, ktorý zvyknem kvantifikovať troma hviezdičkami. (18.07.2011)

Legendu z hlubin českého dávnověku o "českém Achillovi", přemyslovské knížeti Břetislavovi, sepsal Oldřich Daněk velmi moderním způsobem (ovšem s použitím základních historických reálií - viz Břetislavova frustrace z "nemanželského" původu a základní motivace aktu únosu Jitky v podobě snahy o "vylepšení" jeho postavení sňatkem s příbuznou Konráda II). Postava Jitky v podání mladičké Elišky Balzerové není žádná "puťka domácí", ale hrdá a vzpurná žena, která ale včas pochopí, co může pro "svého" Břetislava udělat. Scéna z lesních hvozdů, kdy Jitka, k překvapení Břetislava, předstírá že je stará babizna umírající na mor, je skvěle vypointovaná. Stejně tak následná scéna, kdy si Ti dva (Břetislav a Jitka) konečně padnou do náruče. K tomu zní typická jímavá hudba Luboše Fišera (tak jako předtím zcela rovněž typická hrůzostrašně temná hudba stejného skladatele) a já jsem naprosto uchvácen. V krásné (převážně) exteriérové výpravě se Jiřímu Bělkovi podařilo natočit vskutku krásný historický televizní snímek. (28.12.2023)

Ženská krása je relativní a tak by nebylo fér se vyjadřovat ke kráse Elišky Balzerové. Musím ale přiznat, že já bych zklamán byl - Balzerová nikdy nebyla můj typ a jako herečka mi taky něčím vždycky neseděla. Nicméně někomu jistě krásná přijde a herecky to zvládla velmi obstojně - hlavně přeměnou v morovou stařenu mě tedy dokonale dostala. Byť ta její závěrečná otočka v zamilovanou ženu byla trochu na sílu, vzhledem k jejímu postoji po celou cestu, ale to není asi rozhodnutí herečky, spíš režie. Celkově je to hezký příběh, ale místy trochu nudný.  Nicméně za silný závěr, výkony Řehoře, Záhorského i Slováčka a hlavně geniální Fišerovu hudbu nemůžu dát míň než 4*. (16.04.2022)