Břetislav a Jitka

História práve nie je moju parketou a u tohto príbehu ani neviem, či ide o spracovanie historickej témy alebo obľúbenej povesti. A je mi to vlastne jedno. Podstatné, že to bolo dobre napísané i zahrané, ústredná dvojica pôsobila sviežim dojmom a aj hudobný doprovod mi chvíľami dobre padol. Pre mňa neznámy Břetislav Slováček ma prekvapil nielen zhodou krstného mena s menom stelesňovaného hrdinu, ale aj zaujímavým vzhľadom a prejavom. A tak som mal, napriek téme, z televízneho filmu nadpriemerne dobrý pocit, ktorý zvyknem kvantifikovať troma hviezdičkami. (18.07.2011)

Ženská krása je relativní a tak by nebylo fér se vyjadřovat ke kráse Elišky Balzerové. Musím ale přiznat, že já bych zklamán byl - Balzerová nikdy nebyla můj typ a jako herečka mi taky něčím vždycky neseděla. Nicméně někomu jistě krásná přijde a herecky to zvládla velmi obstojně - hlavně přeměnou v morovou stařenu mě tedy dokonale dostala. Byť ta její závěrečná otočka v zamilovanou ženu byla trochu na sílu, vzhledem k jejímu postoji po celou cestu, ale to není asi rozhodnutí herečky, spíš režie. Celkově je to hezký příběh, ale místy trochu nudný.  Nicméně za silný závěr, výkony Řehoře, Záhorského i Slováčka a hlavně geniální Fišerovu hudbu nemůžu dát míň než 4*. (16.04.2022)

Z těch televizních filmů s historickou tématikou, které Česká televize natočila roku 1974 je Břetislav a Jitka podle mě tím nejlepším. Je to jediný film, který se neodehrává v televizních ateliérech, nýbrž v klášteře. Ten klášter suplují ve filmu románské kostely a krypty ve Stříbrné Skalici, Třebíči, Doksanech a ve Františkánském klášteře v Hájku u Prahy. Ty exteriéry se mi fakt líbily, z čehož nejvíce ta krypta. Poté, co Jitku (Elišku Balzerovou) unesou z kláštera, se už příběh odehrává vyloženě jen v lese, kde si štáb vystačil fakt s málem. Stačili tři herci (Balzerová, Slováček a Řehoř) a malý srub. Přesto místy vznikla zajímavá rozprava mezi těmito třemi herci, z nichž nejvíce perlil Řehoř v roli mniha: "Mnichu, kde se myješ?"... "Proč hned mít? Bůh deštíčkem omyje. Člověk musí si nechat kůru, aby k němu nemohly zlé nemocnosti." Mě zaujala i Balzerová, tou dobou ještě velice půvabná. Když si ji představím, jakou mrdnu hrála o 35 let později v ŽENY V POKUŠENÍ a tady hrála cudnou ženu schovávající se v klášteře, tak se tomu musím smát. [547. hodnocení, 49. komentář, 81%] (19.05.2020)

Nedávno jsem přečetl dvě knížky od Daňka a považuji ho za nejlepšího autora historické prózy u nás. Jeho devizou je, že se snaží si vymýšlet co nejméně. Dialogy navíc konstruuje tak, aby z pramenů vycházely, ale zároveň vyvolávaly otázky, odkazovaly na jiné události či osoby. A to mne strašně baví, protože pak je to takový historický kvíz. Tento film je ale trochu jiný. Ohledně Břetislava neměl Daněk příliš z čeho čerpat, takže napsal spíš takovou romatickou kru o setkání Břetislava a Jitky, o tom jak to mohlo být. Neopomněl ovšem poučit nás o Břetislavově "nemanželské" frustraci a politickém pozadí celého aktu, kdy šlo v první řadě o "vylepšení" jeho postavení s příbuznou Konráda II. a tím legitimizaci jeho původu. Výtečný Zdeněk Řehoř- jako komika takového ražení jsem ho ještě nepoznal. 85% (02.01.2014)

Medzi hlavnými hrdinami to pekne iskrí už od prvého momentu, ako sa stretnú, až po jednu z najromantickejších svadieb pod nebeskou klenbou uprostred lesa za asistencie pustovníka s naslabšou možnou vysviackou. Ako k tomu Jitku jej neohrabaný ženích Břetislav presvedčil, som nepochopil, ale to nevadí, keď je záver taký milý. –––– Krása a láska netrvá. Co trvá, je manželství posvěcené svatou církví. –––– Nejvíc se člověk bojí toho, co si sám vymyslí. –––– Místo tvých pěti přátel ti mohu dát jen syna. Narodí se z jejich utrpení, bude zpívat jejich písně a mít jejich odvahu. (13.10.2018)