Vyvrhel z pekla

Italský slasher, půjčující si postavu vrahouna z o rok mladší klasiky Anthropophagus. Bez její atmošky a tragického tajemství, s prostou linií “monstrum na útěku vraždí”. Intenzivní soundtrack a postava kněze, pronásledujícího “boogeymana” naznačují inspiraci v Carpenterově Halloweenu, akorát místo jakékoliv filmařské invence se zde hraje na hrubé násilí, krutost a gore brutalitu. Průměrný, v rámci subžánru však pořád ještě důstojný eurotrash masakr. **1/2 (16.05.2021)

Diela Antropophagus alebo Bui Omega od trashmajstera Joa D'Amata radím do zlatého fondu talianskeho brakového hororu ( V mojom rebríčku medzi vyššie postavené snímky The Beyond a House by the cemetery od Fulciho a Ghosthouse Umberta Lenziho), vyznačujúceho sa schopnosťou premeniť svoje nedostatky v charakteristické plusy. Nelogické chovanie postáv, mŕtvolne pomalý vývoj dela a iracionálne radenie nadmerne krvavých výjavov v kombinácii s talentom pre výber prostredia a záhrobnou syntetizátorovou hudbou vytvárajú špecifickú atmosféru rôsolovitej nočnej mory, ktorou dokážu filmy stále fascinovať divákov a uchovávajú v sebe veľkú časť príťažlivosti starej európskej hororovej školy. __ Avšak Fulci, Lenzi a ani D´Amato pri svojej veľkej produkcii lacných brakov nevytvorili len snímky hodné uznania a poskytujúce bizarné rozkoše, čoho jasným dôkazom je aj pokračovanie Antropophagusa, predstavujúce skôr okaté vykrádanie Carpenterovho Halloweenu než zaujímavé trashové dielo. Antropophagus 2 nielenže (očakávane) neobsahuje ani gram carpenterovej remeselnej zručnosti, ale nenapĺňa ani paradoxné kvality spomenutých hororov. Fušerske remeslo, obligátna krvavosť, surovo negramotný kus napodobeniny neprodukujú svojvoľne pomalým tempom plynúce nočné mory, ale predstavujú len surový základ D´Amatovej produkcie bez pridaných hodnôt. __ Antropophagus 2 je najnudnejšou, najtopornejšou možnou podobou slasheru, neschopne napodobňujúceho zaoceánske vzory a talianska absurdnosť, nelogickosť, prehnaná krvavosť... tu obnažujú svoje silno babrácke korene. __ D'Amatov film je pripomenutím, že talianskym hororom nie sú len podarené snímky, ale hlavne hromada vädnúceho odpadu - aj keď miestami odpadu veľmi zábavného a naozaj usmievavo naivného. (05.09.2016)

Brutálny gore kabaret, v ktorom sa všetko točí okolo prakticky nezničiteľného Gréka - Mikosa Stenopolisa v podaní obrovitého Georgea Eastmana, masakrujúceho všetkých, ktorí mu prídu pod ruku. Preto treba spojiť všetky sily, oslobodiť malé mestečko od krvilačného monštra a poslať ho späť do pekla, kam právom patrí. ### "Rosso sangue" býva označované ako sequel ku o rok staršiemu hororu Antropophagus, či veľmi okrajovo ako šiesty diel zombie série, t.j "Zombie 6: Monster Hunter" (výpis zombie série - viď komentár ku Zombi 2). Oba spomínané alternatívne názvy titulu "Rosso sangue" sa evidentne volili iba z marketingových dôvodov. Či už so samotným "ANTROPOPHAGUSom" má "Rosso sangue" spoločné asi iba hlavnú hereckú dvojmetrovú hviezdu Georgea Eastmana, jeho sklony ku kanibalizmu a samozrejme Joeovu réžiu; so sériou zombie zasa iba záverečné mátožné blúdenie a tápanie Eastmana po svojej vystrašenej obeti (zombie však on, ani nikto ostatní vo filme nie je!). V porovnaní s "ANTROPOPHAGUSom" sa predsa len nájde ešte jeden mostík, ktorý spojuje oba – a to, že si britskí cenzori všimli brutálnu stránku aj "Rosso sangue" a umiestnili ho tak rovnako ako "ANTROPOPHAGUSa" na zoznam "Video nasties". "Rosso sangue" síce v novembri roku 1982 vo Veľkej Británii vyšiel zásluhou distribučného štúdia "Medusa" ako Uncut (90 min.), o rok neskôr (august 1983) sa ale táto verzia pre distribúciu vrátane kino predstavení upravila, t.j. zredukovala o 2 minúty a 32 sekúnd na Cut (Rated: 18). Na zoznam tzv. “Video nasties“ bol film pridaný v novembri 1983. Na vydanie Uncut verzie si diváci v UK museli počkať až na rok 2017, kedy distribučné štúdio „88 Films“ vypúšťa na domácom trhu nezostrihanú blu-ray verziu označenú ako ABSURD. PS - V Amerike 30. júna 2009 vychádza Full Uncut verzia pod názvom "Horrible" (94 min.). (02.06.2009)

V raném mládí jsem tento film částečně viděl na ošmudlané VHSce a byl jsem z něj řádně v šoku, asi tak podobně jako z horroru "Night of The Demon (1980)". Po letech jsem si jej komplikovaně znovu sehnal a shlédl. Musím uznat, že nehledě na kvality Damata, tohle je zřejmě jeho nejlepší film a jeden z nejlepších horrorů vůbec. Mnohonásobně přesahuje ve všech ohledech i kultovní a o něco starší "Antropophagus". Tohle je prostě krystalicky čistý slasher v nejlepší kvalitě. Eastman jako vrah je opravdu děsivý, nemusí mít žádné masky nebo znetvoření jako většina horrorových vrahů, a přitom z něj jde mnohem větší hrůza. V podstatě nesmrtelný a neporazitelný šílený obr, který se vyžívá ve vraždění kohokoliv koho potká. Při každém jeho nástupu na scénu se rozjede naprosto dokonalá, děsivá a nadčasově ztvárněná hudba, která úžasně podkresluje šílené napětí diváka. Jeho brutalita si nezadá s žádným konkurenčním filmem a přesahuje naprostou většinu toho, co filmoví maniaci již několik desetiletí na plátnech předvádějí. První polovina filmu je spíš dosti drtivý rozjezd, kde je předvedeno několik opravdu drastických gore scén, aby se druhá polovina mohla změnit v naprosté šílenství, tíseň a beznaděj rodiny, kterou Eastman "navštíví". Film nejde ani (a možná proto) z hlediska jeho stáří v ničem výrazně zkritizovat, kromě gore scén. Bohužel ty jsou pro dnešního diváka již méně šokující než kdysi, protože Damatovi maskéři prostě nebyli takoví machři jako třeba Fulciho ... Každopádně tohleto je naprostý horrorový skvost a je jen škoda, že byl za ta desetiletí zaprášen, zakazován, zapomenut a téměř "ztracen". Z hlediska dnešní horrorvé kinematografie bych film mohl porovnat s "Haute Tension", který je mu ve svém stylu podání dosti podobný. (04.01.2008)

"A teď jí majznu krumpáčem do hlavy! A tomuhle zase přeříznu hlavu pilou!" Věřím, že se George Eastman, představitel krvežíznivé bestie asi hodně bavil při psaní scenáře a to co vyplodil a spolu s béčkařem D.Amatem natočil, je "čistokrevný" trash. Scenář a herecké výkony adekvátní, tedy obojí nula, napětí se nekoná a lekačky tady jaksi nefungují. Ovšem ve srovnání s ubožáckou "jedničkou" se tady žádná bezbřehá nuda nekoná, gore je tu častější a propracovanější a konec se docela povedl. D´Amato tedy překvapil, takže za tři*, což je na něho až moc :o) (28.08.2004)