Les Soeurs Brontë
The Brontë Sisters
Réžia:
André TéchinéScenár:
André TéchinéKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Philippe SardeHrajú:
Isabelle Adjani, Marie-France Pisier, Isabelle Huppert, Pascal Greggory, Patrick Magee, Roland Bertin, Alice Sapritch, Xavier Depraz, Adrian Brine (viac)Obsahy(1)
Snímek přibližuje dramatický životní příběh tří slavných sester, anglických spisovatelek Charlotty, Emily a Anne Brontëových a jejich bratra, básníka Branwella. Rodina Brontëvých žila v chudých poměrech v drsném podnebí severní Anglie v první polovině 19. století, kdy se veškerá práce žen točila kolem domácnosti. Svobodomyslnost, vzdělanost a psaní románů nebyly u žen vůbec obvyklé. Jejich dílo, v němž otevřeně popisovaly tehdejší společnost, se samozřejmě míjelo s jejich dobou. Film se vrací do roku 1854, kdy Charlotta, nejstarší ze tří slavných sester, autorka románu „Jana Eyrová", vzpomíná na svůj život s otcem, na dobu, kdy ještě všichni žili pohromadě, a připomíná si tragické okolnosti smrti sourozenců. Branwell, jediný syn rodiny, zemřel v září 1848 na bronchitidu a celkovou sešlost, posílenou silným alkoholismem. Emily, autorka jediného románu „Na Větrné hůrce", zemřela v prosinci 1848 a Anne v květnu 1849, obě na tuberkulózu.
Skutečný životní příběh sourozenců Brontëových natočil již v roce 1946 režisér Curtis Bernhardt pod názvem „Devotion". Stejné téma si zvolil francouzský režisér André Téchiné pro svůj v pořadí třetí celovečerní snímek. Rozervané duše, které se jen těžko dokáží vtěsnat do ticha pastorova domu, stejně jako drsnou přírodu, která je obklopuje, snímá Téchiné v kompozicích, barvách a odstínech starých obrazů.
(Česká televize)
Recenzie (29)
Poetika ruku v ruce s melancholií se pokoušejí o nesnadné putování ve stopách románů TĚCH sester - Charlotty, Emily a Anne, o jejichž bratrovi jsem nevěděla. Sourozenci měli svůj vlastní svět, tvořený nespoutanou obrazotvorností. Možná je osvobozovala, dávala jim zapomenout na úzkoprsou dobu, která je svazovala ... ale možná je i vysávala, možná si brala jejich životní energii - jako daň za jejich nadání. Ke škodě věci je vyprávění zaplněné snad až příliš trudnomyslnými obrazy ... na druhou stranu život není peříčko - a právě osudy tří sester a jednoho bratra jsou toho důkazem. Slabší 4* ()
Zlatá Palma - výběr ()
Na tento film jsem se těšila, ale pak jsem měla problém dokoukat do konce. Připadal mi příliš toporný a zdlouhavý. Nevím, jestli budu mít odvahu zkusit to poodruhé. ()
Jůůů, kdopak nám to tam hraje toho Thackerayho? Já se zbláznim. ()
Umění, deprese, drogy & smrt, vřesoviště, touha & smrt, souchotiny, odhodlání & smrt, svatba, úspěch & smrt mimo záběr. Výtečné i pro člověka, který je životopisy i tvorbou sourozenců Brontëových obeznámen a tedy je pro něj vývoj nepřekvapivý. Speciální body za nasazení brouka do hlavy v otázce Kdo je vlastně Heathcliff? A doceňuji velice velmi, že přes pomalé tempo a na čas a místo vzniku velmi tradiční formu se ani omylem nejedná o dílo suché a bezkrevné. Pobavilo obsazení Thackerayho a zajímalo by mne, jestli o vztahu Branwella Brontëa a Lydie Robinson něco věděl autor Absolventa. ()
Asi se to spíše mělo jmenovat o Bratru Brontëm a jiných bláznech. ()
Vyrůstat v početné rodině na vřesovišti, bez rodičovské lásky, následně studovat v dívčím internátě, kde dvě sestry zemřou na tuberkulózu, pak se vrátit do neutěšených podmínek... Tři sestry Brontëovy dokázaly zúročit všechno. To, co jim život nabídl, i to, co jim vzal. Francouzi krásně vylíčili rozdílné povahy dívek- cílevědomá a stále se vzdělávající Charlotte je celá Jana Eyrová; divoká a nespoutaná Emily, která miluje přírodu a toulá se po kraji v kalhotách, ztvárnila do posledního zbytku Větrnou hůrku. A jemná, andělsky trpělivá Anne, na kterou zbylo méně talentu, ale přesto byla pro sestry a slabošského bratra důležitá. V čem se Frantíci úmyslně pomýlili, bylo zdramatizování chvíle, kdy všechny tři sestry naráz vydaly (pod pseudonymy) své nesmrtelné romány. Ve skutečnosti vydaly nejprve společnou sbírku básní, která bohužel nebyla přijata kladně. Větrná hůrka došla své slávy až po Emilyně smrti, zasloužila se o to Charlotte, která knihu vydala pod jejím skutečným jménem. Bylo to třeba? Zastírat, že nejdříve prošly nezdarem, než se jim něco povedlo? Na druhou stranu musím vyzdvihnout povedené herecké výkony a jak už tu někdo psal, být to v angličtině, jdu s hodnocením výš. ()
Zajímavá kombinace mé nejoblíbenější epochy anglických dějin a okouzlujícího šarmu francouzkých hereček v příběhu atraktivních osobností. Viktoriánskou éru mám děsně rád a taktéž skoro všechny literáty spadající mezi anglické kritické realisty (od sester přes Thackeraye a Hardyho po Dickense). Navíc z estetického hlediska se jedná o jeden z nejkrásnějších snímků (žádný artový průjem), jaký jsem kdy viděl. A k tomu lahůdkově vybrané představitelky jednotlivých sester. Na až éterickou Emily v podání fascinující Isabelle Adjani nedokážu zapomenout, stejně tak na uhlazený výkon M.F Pisier jakožto Charlotte. Výtky mám jen ke dvěma věcem. Proč dostal tolik prostoru bratr a také ke francouzštině, která se nehodila, ale jedná se francouzký film, takže tato výtka je zcestná... Film pro trpělivé a ochotné diváky, kteří jsou ochotní jít filmu naproti. Historické (ne)přesnosti nehodnotím, nejedná se o dokument. Být to v angličtině, jdu na pět. Silné čtyři. ()
oldschoolovej snímeček s výbornými herečkami. ()
Techiné zkouší dobovku. Chvílemi je hieratický jak symbolisté, strnulý, teorematický, chvílemi je to vznešená nuda. Přesto silné momenty. A sledovat tyhle tři baby je silné samo o sobě. ()
ocenenia : MFF Cannes 1979 - Nominácia na 1. cenu ()
Kto čaká životopisný snímok, asi bude sklamaný, rovnako ako ja. Príbeh Bronteových je tu vkliesnený iba veľmi povrchne. Ten zbytok je akási spoveď, dlhoplynúcia unudená spoveď. Veľa monológov, pomalých pohybov rúk, pomalej chôdze, pomaly rozprávajúcich ľudí. Nič o chudobných a drsných podmiekach, v ktorom tieto sestry žili. Nič, čo ich motivovalo písať a vyrovnať sa mužom-spisovateľom. Nič, čo by ich primälo byť inými. Hodnotenie: 45% ()
Tohle nebyl film pro mne. Manželka to zvládla tak tak, já s noťasem na klíně taky. Hrozná nuda, samé úmrtí, deprese a hustá atmosféra v hlavní roli. Vícekrát ne. ()
Zvláštní poetický depresivní film, který toho o osudech sester příliš nevypovídá. Pokud bych podle něho měla vypracovat životopis některé z nich, měla bych problém. Byl natáčen v krásných přírodních lokalitách za působivého hudebního doprovodu, se skvělou hereckou sestavou, ale i tak si myslím, že se k němu sotva někdy vrátím. ()
Melancholická pavučina, v níž se třpytí talent tak jasný, tak éterickou "rozcuchaností," neuchopitelně chvějivými, tajuplnými vůněmi oslňující. Melancholická pavučina, nad níž se klene hrozba zanícených duší. Hladina, z níž se paprskovitě odráží mihotající se světlo poeticky zahalené, náladovým svitem přítmí ve vnitřní magii rozprostřené. Postihnout, dotknout se a protnout spanilé duše s ryzí nadpozemskostí. Podivný to dar-nedar, který ovívá a třepí krajinu, která spiritualitou hoří, která tělesné schránky do sinavých katakomb posílá, která múzičnost hostí, která tone v neprostupnosti, ve které smrt je černým poslem v bárce přítomnosti. ()
Film mne donutil najít si něco o sestrách na Wiki a velmi mne překvapilo, jak moc se držel životopisných faktů v životech sourozenců.... Souhlasím s názorem, zde již napsaným, že drsná krajina a počasí (a pravděpodobně v důsledku toho chatrné zdraví) společně s tím, že vyrůstali prakticky v izolaci, odkázáni sami na sebe, se projevila v jejich dílech a proto jsou přírodní záběry bezútěšných vřesovišť (kdo si při sledování nevzpomněl na láskou pomateného Heatclifa, an bloudí krajinou a volá Kateřinu, ať hodí kamenem!) a "dialogy" jsou spíše tichem plným nevyřčených vět. ()
neznalec podrobných životopisů členů rodiny Bronteových, ke kterým se řadím, se může místy v ději a občas příliš rychlých střizích asi trochu ztrácet, ale přesto jde o dosti působivý film, místy syrový a poetický jako krajina, kde žili a která se stala učitelem i věznitelem, tvůrcem i ničitelem všech čtyř sourozenců. Nelze opomenout výborné herecké výkony (hlavně Isabelle – Emily a Isabelle – Anna, která jako kdyby vystoupila z obrazů prerafaelitů). ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1978. ()
Trochu se mi ty tři sestry pletly. Průměrný snímek z prostředí klasické Anglie první poloviny 19. století, včetně výkonů herců, ale jako biografie je to dílko cenné a kdo se zajímá o tyhle umělkyně a ženské romantické romány z prostředí nevlídného anglického venkova, ten by si film neměl nechat ujít. ()
Když porovnám tuto verzi s pozdějším filmem o mých oblíbených spisovatelkách (Očím skryté), toto zpracování mě oslovilo mnohem víc. Při prvním zhlédnutí mě příběh úplně fascinoval. Četla jsem pak několik životopisných knih o těchto úžasných ženách, zaujal mě nejen jejich smutný osud, ale i příběh jejich talentovaného bratra Branwella. Výborně obsazený film, éterická Isabelle Adjani jako nespoutaná Emily (moje nejoblíbenější ze sester), ponurá atmosféra, život v chudobě, drsné prostředí, osamělost...Pomalé tempo filmu mi vyhovovalo. Působivý film, který můžu vidět opakovaně a pořád mě dojímá. ()