Emily

Frances O´Connor, kterou znám jako herečku z pouých 2 filmů a 1 tv s. odvedla výbornou práci. Všechna čest. Ale stejně jako v př. velmi příbuzného o 6 let staršího To Walk Invisible, nemohu zatím dáti plný počet. Něco tam v obou filmech chybí. Něco. I ta délka bych řekl, že jest v obou př. nedostatečná, byť se zde díky soustředění se na 1 postavu, nejedná o tak výrazný pocit, že by to chtělo více obsahu/děje, jak u předchozího bratříčka či chcete-li sestry. Pokud budu (a tomu se v mém př. nelze vyhnouti) srovnávati, tak TWI má přesněji tj. typově obsazené v podstatě všechny členy Bronteovic rodiny, což nesouvisí s quallitou, ale už poněkud více s diváckým zážitkem (zvláště když víte, jak ti lidé opravdu vypadali). V obou př. ale naštěstí, došlo na casting, který ani zde nemá v podstatě chybu. Ema Mackey tu má roli, která byla sice v TWI dle mého více profilově přesnější, co se týče popsané povahy Emily, ale jako herečce ji zde nemohu absolutně nic vytknouti. Sice jsem si první 30min. zvykal na její rysy (páč typická britka to zrovna není) ale pak už to šlo samo. A je šíleně podobná na Margot Robbie, že by mohli hráti sestry, takže se nedivím, že s ní bude v té Barbie.;-) Několik scén žhavé vášně bylo velmi silných, takže režisérce dávám palce nahoru. Asi totální TOP je ovšem pro mne, 5min. sequence večerního posezení u stolu s posmrtnou maskou matky sester Bronteových. Ta mě (pokud bych už neseděl) posadila na zadek. Naprosto excellentní. Asi bych našel ještě 1 či 2 takové, ale na tu délku, je to u mě málo. A i díky tomu, ´´jen´´ 4. Ale plnotučné. Abel K. si tentokráte s hudbou více vyhrál (horrory ho dle mého zřejmě moc nebaví) ale též to zůstalo tak nějak nenaplněné (čekal jsem víc) a pokud by se nerozjel v posl. 30min. (a to bylo ale slušné dark psycho, mňam) skoro bych na hudbu, zapoměl. Nevím proč nesložil silný hl. motiv, který by pak hrál v růz. variacích (jak nás to učí např. Jerry Goldsmith) během filmu a vím na 120%, že by to jen pomohlo. V každém př. na scénáristický a rež. debut to vůbec není špatné. Ba právě naopak. Pokud by to bylo od mistra Netflixe, pravděpodobně by se na to díky jistým vlezdoprdelkovským rozhodnutím (na čsfd velmi trefně nazváno...hyperkorektní balast) nedalo dívati. U historických věcí, tuplem. Svým způsobem mě fascinuje, že v dnešní době může vzniknouti něco takového. Jen je škoda, že to zůstalo na těch 80-85% Tohle mělo klidně na 100% A těší mě, že světové hodnocení a přijetí je dle dostupných údajů, velmi positivní. Cylindr dolů, paní Františko.;-) (17.11.2022)

Celkom nechápem tento nový trend zvoliť si nejakú známu osobnosť z histórie, o ktorej veľa nevieme a vymyslieť si o nej fiktívny príbeh, hlavne len nech ten scenár je dostatočne lákavý pre divákov. Potom pomenovanie životopisný nie je celkom presné. O Emily Brönte som sa viac dozvedela z Wikipédie ako zo samotného filmu. Emily je čistá fikcia. Dielo Wuthering Heights bolo najskôr publikované pod pseudonymom Ellis Bell, čiže v nijakom prípade Emily Brönte, ako to film prezentuje hneď v úvode. Už to považujem za veľkú chybu! A chýb sa tu veru dá nájsť viac než dosť. Viktoriánske Anglicko, postavenie ženy v spoločnosti v tej dobe, správanie hrdinky vo filme je z môjho pohľadu len ťažko predstaviteľné - jednoducho ma tento film nepresvedčil a to vôbec! Už len také detaily ako rozpustené vlasy, snáď sa mýlim, ale ženy vtedy nosili vlasy stále vyčesané, ak nerátam večer pred spaním. Emily je vyše dvojhodinový film, ale pripadal mi dvojnásobne dlhší, čo nie je dobré znamenie. Emily ani Charlotte mi neboli vôbec sympatické a to ich obidve (reálne osobnosti) rešpektujem, čítala som aj Búrlivé výšiny aj Janu Eyrovú. Emily Brönte v podaní Emmy Mackey nie je Emily Brönte. Je faktom, že Emily bola veľmi veľmi hanblivá, tichá, uzavretá a mimo vlastnej rodiny neudržiavala takmer žiadne kontakty. Nedokázala žiť mimo domova, bola neprispôsobivá, nemala rada zmeny. V jednom dokumente o jej živote bolo zmienené, že v dnešnej dobe by jej pravdepodobne určili diagnózu na spektre autizmu. Táto Emily je smelá, dosť odvážna, rebelka, nebojácna a niekedy až drzá. O jej talente je tu toho dosť málo! Neviem čo presne sa Frances O'Connor (režisérka a scenáristka v jednej osobe) snažila povedať. Každopádne film moje očakávania nenaplnil. A čo môžem pochváliť? Páčilo sa mi prostredie a to, že sa nakrúcalo naozaj na miestach v Yorkshire, kde žili sestry Brönte. Za zmienku stojí aj hudba a moju pochvalu dostáva aj to, že politická korektnosť tu nemá svoje miesto. Životopisné filmy hodnotím prísnejšie, najmä ak ide prevažne o fikciu, preto môžem dať nanajvýš 2* a je možné, že aj menej. Ozaj zaujímavé je, že Emily zomrela v mladom veku a to len pár mesiacov po bratovej smrti a o rok neskôr zomrela aj Anne - v tomto filme jediná sympatická postava, mohla dostať aj viac priestoru. Anne a Emily mali veľmi pekný vzťah, to mám z Wikipédie. A odpoveď na otázku, čo bolo inšpiráciou pre Emily, keď písala o láske Cathy a Heatcliffa, sa aj tak nedozvieme. (02.02.2023)

Je chvályhodné sepisovat životopisy známých osobností. Třeba o F. M. Dostojevském nebo o Franzi Kafkovi vyšly celé stohy životopisné literatury. V dobách, kdy neexistoval internet, psali lidé hodně dopisů, které se často dochovaly, takže je z čeho čerpat, nemluvě o tom, že o některých osobnostech sepsali lidé, kteří je znali, i své vzpomínky na ně. V angličtině bude jistě existovat nějaká životopisná kniha o Emily Brontëové, i když její autor dost možná zpracoval životopisy všech literárně činných Brontëovic sester do jednoho svazku. Naproti tomu životopisné romány a životopisné filmy ve mně vzbuzují rozpaky. Jednak pochybuji o jejich historické věrnosti, jednak mám pocit, že jejich tvůrci jaksi parazitují na životech jiných osob, a to osob, které se proti tomu už nemohou bránit, protože jsou mrtvé. Odkud vědí filmoví tvůrci, že Emily v nějaké situaci řekla nebo udělala právě to, co se ukazuje ve filmu? Mám podezření, že si to vymysleli. Kromě toho nejsem ani znalcem díla Brontëovic děvčat. Román Na větrné hůrce si už asi sotva přečtu, protože množství knih, které ještě stihnu přečíst, lze sotva počítat na metrické centy, a odborná literatura má přednost. Tento týden jsem přitánul z antikvariátu knihy Kult und Magie der Indianer Südamerikas (Alfred Métraux, Gifkendorf 2001) a The Sacred Scriptures od the Japanese (Post Wheeler, New York 1952), takže, milá Emily, máš prostě smůlu, tvůj životopis někde na Amazonu nebo na AbeBooks shánět nebudu. Vzal jsem tedy zavděk filmem i s tím vědomím, že kdyby mi tam jeho tvůrci servírovali nějaké báchorky, tak to kvůli svým mezerám ve vzdělání stejně nepoznám. Film nakonec docela ušel. Chválím zejména herecký výkon představitelky hlavní role. (09.09.2023)

Pěkně zachycená dobová atmosféra s hodně povedenou výpravou. Bohužel tady superlativa filmu končí. Jediná sympatická herečka v obsazení byla Emma Mackey, jinak poměrně zoufalství. Děj hodně nezajímavý. V příběhu byla sice spousta silných témat, ale jejich podání bylo velice slabé. Kdybych film sledovala v horizontální poloze určitě by mě uspal. (29.02.2024)

Pekná dobová atmosféra s veľmi vydarenou výpravou. Ale to sú bohužiaľ tie najväčšie prednosti filmu. Po dejovej stránke to nebolo nič výnimočné, keďže to malo také bežné dobové prvky ako ženská túžba po vyniknutí, pocit nedocenenia či zakázaná láska. Celé to ťahá dopredu jedine samotná inšpirácia zo života sestier Brontëových, ktoré sa svojim talentom preslávili v Británii, a neskôr prakticky po celom svete. Veľká škoda, že zomreli v takom mladom veku a nemohli svet obohatiť aj ďalšími svojimi dielami. (01.03.2023)