Sněhuláci (S07E06)

Carnivorous snow meets Victorian values. Na škodu je pouze a jen stopáž, která nedopřává dostatečný prostor oběma rovinám příběhu. A tak je sice celá potemnělá viktoriánská „Winter is Coming“ pasáž se zlovolným sněhem a Paternoster gangem (Doyleova to múza!) nápaditá, mrazivá i funkční, ale na vedlejší koleji. Prim hraje linie (ne)navracející se Clary dostávající Doktora z apatické „mouchy sežerte si mě“ ulity. Vánoční speciál kombinující po vzoru vánočního pudinku zdánlivě neslučitelné věci (zahrnující mimo jiné i hláškující trpasličí "bramboru" se vzhledem Niky Laudy po Nürburgringu či vraždící sněhpajduláky) v chutnou kombinaci, která by s ohledem na jednoslovný Doktorův test zasluhovala popsat slovem, které vystihne podstatu i zaujme… Hlasuji pro variantu doktorovina. (24.01.2014)

Moffat dokázal tradíciu vianočných špeciálov dotiahnuť ešte ďalej. Vinou rozdelenia 7. série na dve polovice, tieto Vianoce neboli zlatou bodkou za sériou, ale jej priamou súčasťou, premostením z jednej polovice do druhej, a tým pádom aj súčasť story-arcu. A Moffat z toho vyťažil, čo sa dalo. Paternoster gang sa okamžite stal mojou srdcovkou. Majú krásne šestákové čaro. Škoda, že sme ich neskôr nevideli viac. Krásne dialógy, výprava , odkazy na Mary Poppins. Geniálne! (02.01.2015)

Atmosféra je podobná jako ve Vánoční koledě a to je jenom dobře. Zápletka je typicky whoovská (přitažená za vlasy a trochu kouzelná), ale působivá je tentokrát hlavně interakce Doktora a jeho nové (a nebo vlastně ne) společnice, která jediná ho dokáže dostat z deprese. Na tu kombinaci flirtování a přátelského pošťuchování je radost pohledět. Mezi Clarou a Doctorem funguje skvělá chemie a na rozdíl od Amy je to děvče se smyslem pro humor, které se každému kolem sebe nesnaží rozkazovat a je plné pozitivní energie. Moffat ovšem co se týče ženských postav příliš široký repertoár nemá, a tak se zase jednou setkáváme se samostatnou zlobivou holkou (jako by ten part už nehrála River Song). (17.01.2014)

Spolu s Vianočnou koledou bezkonkurenčne najlepší vianočný špeciál. :-) Ak by som mal vybrať jeden diel Moffatovej a Smithovej éry, na ktorý naozaj pasuje označenie "ponurá rozprávka", bol by to tento. Áno, je tu aj humor a hromada heftov a hlášok, intertextové odkazy či pastiše na každom kroku a nájde sa tu nádych (nielen vianočnej) romantiky, no až do druhej polovice dielu prevažuje atmosféra miernej melanchólie. Hoci tu máme zaujímavý a vítaný návrat jedného z klasických antagonistov ešte z čias Troughtonovho Doktora (tentokrát bez robotických yetiov, ale zato s démonicky sa škeriacimi snehuliakmi), táto zápletka je pre samotný dej špeciálu skôr postrannou záležitosťou. Citové a ľudské gro príbehu tvorí Doktorove trápenie sa s hlbokou depresiou a existenčnou ľahostajnosťou po strate jeho predchádzajúcich spoločníkov. (Kvitujem, že to nie je vykreslené ako niečo nedávne, ale ako stav, v ktorom sa hlavná postava nachádza už aspoň niekoľko rokov.) Doktorovým nadviazaním priateľstva s Clarou sa začína nielen menšia smršť situačnej komiky a až detsky roztomilej chémie medzi oboma postavami, ale aj podprahová téma celej nasledujúcej série - potrebnosť a sila priateľstva v ústrety zdanlivo nezdolateľných výziev. Keď Doktora prvýkrát vidíme v tomto vianočnom špeciáli, je z neho smutná, rezignovaná, zatrpknutá troska. Keď ho vidíme o rok neskôr, v nasledujúcom vianočnom špeciáli, stal sa z neho medzitým optimistickejší, ale tentokrát aj oveľa zodpovednejší muž, a má za sebou nielen rozhodné a veľkolepé vyrovnanie sa s vlastnou minulosťou, ale aj vyrovnanie sa so strachom z blížiacej sa smrti. Všetko vďaka prakticky obyčajnej, ale obetavej kamarátke, a vďaka znovuzískanému pocitu, že niekomu na ňom záleží. Niekedy na depku asi niet lepšieho lieku... ;-) (Úprimne, keby ma z depresie mala ťahať takáto milá a ukecaná fešanda, tiež by som hneď rýchlo ožil... :-)) ) Scéna s jednoslovným testom pre Claru je jednou z najlepších v celej epizóde. Na Snehuliakoch je sympatické aj to, že sú po dlhšej dobe prvým vianočným špeciálom, ktorý neexistuje len tak, "vo vákuu", ale má nádväznosť na viacero predchádzajúcich dielov a veľmi citeľný a jednoznačný dopad na ďalší vývoj deja seriálu. Tlieskam. Jedinú väčšiu výčitku adresujem na margo využitia Richarda Granta v role Waltera Simeona. Na to, že je sluhom antagonistu, sa o jeho minulosti a motivácii nedozvieme takmer nič. Možno by to nebolo až tak na škodu, no tento problém pretrváva aj pri dvoch krátkych návratoch jeho postavy v epizódach nasledujúcej siedmej série. V konečnom dôsledku je to však len menšia výčitka. //// "It's smaller on the outside !" "OK... That's a first..." //// Zaujímavé komentáre: DaViD´82, maie, VitaG, Beckett51, PanCitron (29.06.2014)

Po Sněhulácích už nemůže být žádný Vánoční speciál lepší (což ostatně potvrdil Doktorův čas). Tenhle kousek je to nejlepší, co Doctor o Vánocích zažil, vskutku velkolepý kousek. Naprosto dokonalá zápletka s krásnou viktoriánskou atmosférou, napínavá a ohromně vtipná, Doyleova múza Paternoster gang, hlášky chrlící Strax, věčná poker face Richarda E.Granta, Velká inteligence, úžasná hudba, skvělé triky, kouzelné prostředí a znovupředstavení dívky, která zemřela dvakrát - Clary, dosud nejhezčí Doctorovy společnice - Amy Pondová jest překonána. Nejlepší díl, jaký Moffat napsal a asi i vrchol jeho Doctorovské éry. Na ten speciál se koukalo vážně nádherně a navíc tady Doctor čelil dosud nejlepšímu záporákovi - sníh umí být krutý a Doctor obzvlášť perlil. Ta Clara je fakt kočka a těším se na její éru. 100%. (30.01.2014)