The Time of the Doctor (S07E16)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)

Ta čtvrtá hvězda je z milosti jen proto, že jsou ty Vánoce. Moffat si začíná být až moc nebezpečně být jistý v kramflecích a to co předvedl ve výročním speciálu tu jen podtrhuje. Silně promrhaný potenciál který se snaží záchranit pomocí emocionálního vydírání. Jinak docela slabá epizoda tak končí v pozitivu jen díky rozlučce Smitha a jeho jedenáctky, která však v tomhle kontextu působí podobně nuceně jako před lety odchod Tennanta. Finální desetiminutovka i přes svojí přitaženost za vlasy alespoň trochu napravuje celou přehnanou nucenost posledního večera s jedenáctkou. (26.12.2013)

Opět jeden z těch slabších dílů, ač loučící. Líbil se mi akorát začátek s holografickými šaty a tak. Když se nám pak Doktor na pár set let zasekl ve Vánocích a brutálně zestárl, přišlo mi to takové o ničem. Každopádně jsem zvědav na nového Doktora, protože Matt Smith silně překonal očekávání, takže to Peter Capaldi nebude mít jednoduché... 70% (04.07.2016)

Abych pravdu řekl, Matta Smitha jsem skoro ořval, za mě asi nejlepší Doktor, ale uvidíme, co přinese třináctá inkarnace, v rámci nových řad poprvé někdo starší. Příběh samotný mě zde nijak zvlášť nepřekvapil, na rozdíl od předešlého speciálu, ale rozhodně nešlo o nic, co by tvůrci ošidili. Člověk se konečně dověděl, co je to Ticho. Snad ho ještě rozpracují dále, protože jinak to pro mě bylo zklamáním. (01.02.2016)

Do třetice konečně důstojný odchod znovuobnoveného Doktorova představitele. Poprvé to byla uspěchaná znouzectnost a podruhé směšná parodie sebe sama. Moffat si neukousl nikterak malé sousto. Velké finále mytologické linie, kde se sejde snad vše co proti Jedenáctce (či Dvanáctce? Čert aby se v tom vyznal...) stálo a to na ploše jed(i)né hodiny. Přesto to nepůsobí jako přeplácanost, ale jako osudové završení všeho o co se Moffat poslední tři sezóny tu více a tu méně úspěšně snažil. Největší zádrhel je stopáž; vzhledem k záběru by to nějakou tu minutáž navíc sneslo. Takto jsou ty časové skoky na Trenzalore poněkud hrrr a bez dopadu. Přesto to funguje a to především díky tomu, že z toho Moffat vybruslil nikoli epickou velkolepostí, ke které by to vzhledem k tomu co je v sázce a kdo proti Doktorovi stojí tak nějak samo svádělo, ale skrze v jádru sice prostou, ale fungující komorní pocitovkou. (26.12.2013)