새드 무비
Sad Movie
Obsahy(1)
Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)
(viac)Recenzie (48)
Kýčovitá omalovánka. Zprvu se mi líbila hodně. Těšil jsem se na nové obrázky, na vztahy mezi nimi, na jejich propojenost, na slzy kvůli nim prolité. Dobře napsané, protože sympatické, postavy mi záhy přirostly k srdci a očekávaje od tvůrců věrnost ke zvolenému názvu, už už jsem si připravoval krabici papírových kapesníků na utírání tváře zmáčené slzami. Další Okamžik k zapamatování (s kterým má Sad Movie společného Woo-sung Junga) z toho nakonec nebyl, ač nedokážu napsat, čí vinou. Bylo to příliš krásné, příliš dokonalé a předvídatelné. Zpomalené záběry podmalované nádhernou hudbou a škaredé věci postihující hodné lidi - bezostyšná hra na city. Jenže, nebyl A Moment to Remember v tomto ohledu stejným či alespoň podobným vyděračem? V čem je problém, proč to jednou zabralo a podruhé ne? Možná to způsobilo jenom mé citové rozpoložení, možná jsou důvody složitější, ale asi budu mít problém je popsat, neboť jsem se příliš soustředil na to, proč TO nefungovalo. Sad Movie je podobně jako Magnólie nebo Crash mozaikou lidských osudů, které se však jenom lehce oťukávají a nikdy do sebe nenarazí. Jejich hlavním spojovacím elementem je lidské neštěstí, smutek, komunikační problémy (o nich například vypovídá s mnohem větší lehkostí než „přetížený“ Babel). Na rozdíl od PTA nedokáže Jong-kwan Kwon (libozvučné jméno :) jednotlivé dílky, příliš dokonalé samé o sobě, poskládat do silného přitom křehkého výsledného tvaru. Některé nápady, některé konkrétní momenty, mi utkvěly v paměti, stejně tak s nimi spojený a těžko popsatelný pocit „blesku projíždějícího tělem“, nebo jak to výstižně nazvat. Na konci, kdy název filmu nabyl pravého významu, jsem nezůstal sedět jako opařený, nevyloudil jsem ani jednu slzu. Prostě konec, šlus, sbohem a šáteček. Úspěch podobných filmů asi hodně záleží na jemných nuancích, na nepostřehnutelných náznacích a vaší náladě a ochotě být „emočně ždímán“. Čtyři hvězdičky mu nakonec, po nelehkém rozhodování, dám, neboť technické stránce, stejně tak hereckým výkonům nelze v podstatě nic vytknout. 75% Zajímavé komentáře: wipeout, LuckyStar ()
Konečne po dlhšej dobe korejsky smutný doják (citové vydieranie aj napriek varujúcemu názvu, nie je ani zdďaleka tak veľké, ako mnohí čakali), ktorý vo mne rozvibroval tie najkrašie city a nežnosť v miere, akej sa to podarilo doteraz len pár snímkam -> Moment, Classic, ...ing, a ešte jeden nemenovaný ... :) P.S.: Maskoty zábavného parku boli úžasnééééééééé. Každá scénka s nimi bola pre mňa oázou široko a trvale roztiahnutého úsmevu od ucha k uchu. "Omnibus" krásny, jemný, citlivý a nezabudnuteľný. Presne ako život a LÁSKA. ()
Citové vydírání bylo na můj vkus horší, než jsem čekala. Navíc jsem se na začátku dobrou hodinu ztrácela v postavách, příběhů bylo až moc a jedna dějová linie navíc vůbec nesouvisela s těmi ostatními, takže mi to připadalo, jako když se dívám současně na dva filmy, které spojuje jen to, že jsou smutné. Nebylo to špatné, ale nechytlo mě to za srdce, jako se mi to u Korey obvykle stává. ()
Moje nadšení z tohoto filmu je nekončící. Všechny příběhy na mě udělaly dojem a nenechaly mě chladnou. Do všech jsem se hned od začátku vžila a prožívala je až do konce. S tím většinou u amerických filmů, které řeší více osudů, mívám problém. Tady vůbec. Navíc, kdy se mi poštěstí vidět mé čtyři oblíbené herce v jednom filmu, že? Nejvíc mě asi rozesmutnil příběh Woo-sung Jung a Su-jeong Im. Tae-hyeon Cha mě už posedmé přesvědčil že je víc než dobrý herec a Min-a Shin je rozkošná i s jizvou na tváři. Krásná hudba u které jsem měla pocit, že jsem ji už někde slyšela. 5* ()
Krásně pojatý film s pěknou hudbou, o propletenci 8 osudů, kterým štěstí nepřeje, ale přesto se snaží dýchat z plných plic. Trošku jsem se tohoto filmu bál, že po shlédnutí budu zklamaný a sklíčený, ale koukalo se na to opravdu pěkně. Min-a Shin je naprosto perfektní a krásná herečka i s jizvou na tváři. 75 % ()
Je to veľmi dobrá romantická dráma. Má výborný príbeh zameriavajúci sa na štyri rôzne vzťahy, o požiarnikovi a jeho televíznej moderátorke, ktorú stále nevie požiadať o ruku, jej hluchonemej sestre, ktorá sa zatiaľ platonicky zamilovala do maliara v parku, v ktorom pracuje, o mladíkovi, ktorý je zamilovaný do predavačky, ale tá už o neho nemá záujem, kým sa nezmení a chlapcovi, ktorého mama umiera na rakovinu. Spracovanie je na tom veľmi dobre, na celé sa to tak dobre pozerá, vzťahy sú spolu čiastočne prepojené, či už cez člena rodiny alebo nejakej tej náhodnej scény, najviac priestoru majú práve tie dva najzaujímavejšie príbehy, teda požiarnik s moderátorkou a jej sestra s maliarom a väčšinu času z toho vyžaruje tak príjemne optimistická atmosféra, do ktorej sa ľahko dostáva a tak som sa ani nenazdal a už bol takmer koniec a potom samozrejme príde záverečná fáza, ktorá musí naplniť názov filmu a všetko sa začne kaziť. A práve táto časť je asi jedinou slabinou filmu. Ale nie celá, napríklad hlásenie o požiare v správach je perfektné a aj na vzťah s matkou sa v tejto časti dobre pozerá, ale napríklad záver s požiarnikom je už tak samoúčelný, že na mňa vôbec nezapôsobil, skôr naopak. Ale toho dobrého je tu neporovnateľne viac. Herecké obsadenie je vynikajúce, je tu množstvo perfektných kórejských hercov a herečiek, Im Su-jeong v úlohe moderátorky, Jung Woo-sung ako požiarnik, Shin Min-a vo svojom kostýme, ktorá je jednoznačne najlepšia postava celého filmu, všetky jej scény majú skvelé čaro, poteší aj Cha Tae-hyeon, Yeon Jeong-a a iní, tu som mimoriadne spokojný. A podobne spokojný som aj s réžiou a technickou stránkou. Škoda tých niektorých záverečných scén, ktoré môj dojem čiastočne zhoršili, inak by som asi neváhal ani s plným hodnotením, lebo je to skutočný filmový zážitok. 80% ()
Přestože název už mnohé prozrazuje, přesto jsem nečekal takový nával nešťastných konců na konec filmu. Úplný závěr mi přišel už trochu moc přitažený, ale všechno ostatní příběhy byly krásné. Vše zarámováno nádhernou kamerou a hudbou. U mě to je na čistých 9/10, když jsem přemýšlel, na kterou stranu se zde přehnoupnu, tak jsem se nakonec rozhodl nahoru. Důvody: ve filmu hraje celá řada mých oblíbenců a ten soundtrack poslouchám už asi měsíc:-) ()
Esencia toho, čo nazívame kórejský romanťák. Už samotný názov takmer drzo kričí na díváka očom celý film vlastne je, čo divák dostane a dokonca ako to skončí. Umocnené tým, že namiesto jedného príbehu tu dostanete štyri. Názvom - a tým pádom aj typickým nevyhnuteľným záverom si však tvorci sami sebe podraziľi kolená. Všetky štyri príbehy sú totižto neskutočne krásne, milé, zábavné, vtipné, nenásilne prepletené, vyšperkované mnohými detailami.....a ten smutný koniec im proste nepristane. Omnoho krajší by bol práveže happyend, vďaka ktorému by príjemná atmosféra celého filmu nádherne doznela a nepremenila by sa ako v tomto prípade na citové vydieranie. Inák niet čo vytknúť, pozerá sa na to nádherne, je to perfekne obsadené a vobec....nemohlo sa to radšej volať Happy Movie ? (7/10) ()
Nemám slov. Prostě nádhera! ()
Už názov hovorí, že toto veselý film nebude. I tak je tu humor, ktorý sa až v samom závere premení na to, čo na kórejských filmoch nemám rád - uplakané scény, ktoré nemajú konca. Cením si filmy, ktoré dokážu zabrnkať na city, ale musia vedieť kedy prestať. Napriek tomu som si takmer celý film užil. Mozaika vzťahov funguje, kórejci robia filmy s citom a aj v tomto (až v závere) smutnom filme si našli miesto na humor. Keď si odmyslím posledné minúty, tak mi film sedel a až záver ma dostal pred dilemu, či dať 3 alebo 4 hviezdy. Pochopím i priemerné hodnotenia, ale mám rád kórejské filmy a nedokážem ho odpísať len pre zopár sĺz navyše. Slabšie štyri hviezdy. 70%. ()
Představte si, že někdo vymyslí co nejvíc smutných scén a bez ladu a skladu, beze smyslu je nahází do jednoho filmu, a aby nemlžili, nazvou to Smutný film. Asi jako Pejsek a kočička vařili dort, a pak je bolelo bříško... S tím, že mě nebolelo bříško, ale bolela mě moje hrdost za to, že se na tohle koukám. Čekal jsem od toho zlo už dlouho předtím, ale po začátku to vypadalo rozumně. Ve 2/3 filmu jsem si říkal, že to asi přecijen bude fajn, ale... První smutná scéna a byl jsem na měkko. Druhá a já jsem brečel. Třetí.. už nic. Čtvrtá pátá šestá, roste ve mně vztek. Každá další je šroubovitější než ta předtím; u hasiče, který místo paniky a utíkání z plamenů v klidu sundavá přilbu a na v ohni položenou kameru nahrává "srdceryvný" monolog, jsem už vzteky nemohl. Tenhle film je zlo, totálně prvoplánový, nechutný, stupidní zlo a jednu hvězdičku dávám jen proto, že se chvíli tvářil že nebude tak hroznej, a že několik scén - odmyslím-li zbytek - bylo pěkných a roztomilých. To nejhorší z Koreje, a v jediným snímku; doporučuji všem. ()
Korejské podání prachsprostého kýče chutná téměř vždy víc než to made in USA, ovšem tady se k citovému prožitku ( ach jo, měknu) prokousáváme trošku nudnou vatou, mám to asi radši sladkobolný od začátku do konce. Navíc z těch čtyř příběhů mě rafly za srdce jenom dva - máma a syn ( vlhko v očích) a němá sněhurka a malíř ( zasněný pohled). Příběhy Soptíka a reportérky a nýmanda a krásky mnou jen tak se slabým zašuměním křídel prolétly. Nu škoda, třeba příště. ()
Nádherný, prenádherný film. Krásne nežný ... ohromná muzika a neskutočný Woo-sung Jung. ()
Jsem trochu na rozpacích, ale tenhle film ve mně nezanechal vůbec nic. Nenudil mě, to zase ne, ale v životě už jsem viděla mnohem víc smutných filmů a ani ten smutek nemusely mít v názvu. Brečím skoro u všeho, ale teď nic. Nevím proč. Možná pro ten příšerně patetický konec. Možná má na tom podíl Im Su-jeong, která mi prostě nesedí a zatím nic, v čem jsem ji viděla, mě nechytlo za srdce. Sice to mohli vyvážit Jung Woo-sung a Shin Min-a, jejich dialogy znakovou řečí byly pro mě tím nejlepším, co ve filmu bylo. Ale bohužel... Nebýt jich dvou, tak by to bylo za dvě hvězdičky. Takhle ty tři dám, i když si to asi znovu už nepustím. ()
Přestože se to jmenuje Sad Movie, víc jsem se usmíval nebo smál, než byl smutný. Nehodnotím výš než 4*, protože: 1) Znám lepší jihokorejské filmy. 2) Přál bych si, aby jeden příběh skončil jinak. Nehodnotím hůř než 4*, protože: 1) Woo-sung Jung je můj oblíbený herec. 2) Líbili se mi Su-jeong Im (překvapení), Min-a Shin a trpaslíci. 3) Scéna, ve které dvě sestry sedí před televizí, jedna vypráví, přičemž druhá ji neslyší a směje se na vysílaném pořadu, je geniální. 4) Hudba z konce filmu je velmi pěkná (viz. trailer). 5) Celkově na mě film zapůsobil jako pohlazení. ()
Smutný film. Jong-Kwan Kwon dostál názvu a priniesol nám 4 osudy zamilovaných, ktoré sú predurčené k neúspechu. Ale to by vás za žiadnych okolností nemalo odradiť. Vo filme účinkuje súčasná kórejská herecká elita a predostiera divákovi citlivé, hravé a úsmevné príhody. Smútok sa dostaví ako katarzia na konci. Jedná sa o výborne odľahčenú a krásne napísanú romantickú drámu, ktorá je výborne vyvážená. Oproti predošlému snímku tohto režiséra, ktorý som doslova pretrpel je Sad Movie príjemným pripomenútím toho čo mám na Kórejskej kinematografií tak rád. Hlavne tá hudba a dážď tvorili nádhernú atmosféru, že som sa prichytil pri túžbe dostať sa do filmu a sledovať osudy hrdinov uprostred dažďa. Z nich mi prišiel najslabší vzťah s mamou a najsilnejší o poslíčkovi a predavačke. ()
Taká mozaika typu Love Actually, ale vzhľadom na názov filmu a kórejské tradície sa to nakoniec všetko ústredným štyrom párom poserie. V niektorých prípadoch do tých najtragickejších rozmerov. Na mňa najviac zapôsobil príbeh syna a matky. Potom ma bavil príbeh hluchej vďaka Min-ah Shin a príbeh požiarnika vďaka môjmu obľúbencovi Woo-seong Jeongovi. U Tae-hyeon Chaovi ma bavilo hlavne to, že nehrá zase chudáka ale tentoraz nezodpovedného flákača. Vyznenie jeho príbehu bolo ale najslabšie. Citového vydierania je tu tak akurát. Niektoré príbehy na mňa zafungovali a polovica ma nechala chladným a iba som bol zvedavý jak skončia. Výsledkom je mierne nadpriemerná melodráma s príbehmi, ktoré boli príliš chatrné, aby utiahli samostatný film a tak ich pospájali. 7/10. ()
S politováním konstatuji, že jednou za čas se ve mně probudí cynik, ošklivý a zlý cynik, ač jím jaksi z podstaty nejsem. Jsou tu čtyři příběhy, možností spousta a já předpokládám, že to dopadne tzv. pade na pade, jako ve skutečném životě, něco vyjde, jiné neklapne. A ono ne. Převezli mě. Malé dítě plačící v dešti a hasič uprostřed plamenů se sundanou maskou, neomluvitelná prekérka citového vydírání, tak to vnímám já.. ()
Na tenhle film jsem čekal celý rok. Na tenhle příjemně předvídatelný film. Na tenhle film, do kterého byla vložena spousta působivých korejských klišé se smrtelnou nemocí v čele. Na tenhle film, který všechny ty ohrané romantické zápletky poskládal do strmé skluzavky emocí. Na tenhle film, co s vyjímkou hudby využil snad všechna filmařská pohlazení, jimiž mi tvůrci ze země jitřní svěžesti kdysi učarovali. Na tenhle film, který na plátno přivedl mé oblíbené, relativně dlouho neviděné herce (herečky). Na tenhle film, co umí smutné a kruté momenty předat divákovi s humorem a laskavostí. Na tenhle film, jenž vypráví čtyři prakticky nezávislé příběhy, přesto je úžasně celistvý a spojitý. Na tenhle film, který mě po dlouhé době donutil napsat komentář. Právě na tenhle film jsem čekal celý filmový rok. ()
Luxusně obsazená korejská Láska nebeská, která i přes fakt, že je většinu času sympatickou komedií nakonec přece jen 100 % dostojí svému názvu. 80 % ()