Starý včelár

Co bych chtěl vyzdvihnout jako první, to je vizuální stránka. Každý záběr, který zachycuje těžkou zemědělsku práci na vesnici, tak činí do sebemenšího detailu. Nejen dřinu na rozbahněném poli či dvoře (kde jsem to bláto cítil na nohách i v pohodlí gauče), ale i všechny přípravy. Nebo na začátku, co všechno ještě hospodyně udělala při cestě z chlíva, kde už měla v podstatě hotovo, do světnice. Příběh samotný nijak nosný není. Syn pořídí koně i přes nesouhlas starého otce, který je ale svým postojem překážkou toho, aby se grunt rozvíjel a práce šla synům lépe od ruky. Vlastně je to sobecké s ohledem na to, že on už na poli nepracuje. Jenže divák nedostane nějaké vypjaté emoce, naopak, všechny dialogy jsou zvláštním způsobem zcela odosobněné, dokonce i ty, kdy děda zaučuje vnuka u včel. Snahou tvůrců tak evidentně je důraz na to, co je v jiných filmech až ve druhém až třetím plánu. A co vlastně ani nedokážu popsat. Ten film je zvláštní, ale svou dokonale realistickou vizuální stránkou dokonalý. (04.10.2022)

Také hrané Obrazy starého sveta. Nejaký konflikt je tu skôr vo všeobecnejšej rovine, akoby sa niečo dramatické odohrávalo medzi postavami. Najdramatickejšia scéna je snáď tá, kedy včelár odíde od stola, pretože žena nedala najesť koňovi. Tak ma pri tomto a ďalších mnohých filmoch o zániku starého sveta napadlo, že sa jedná skôr o generačný problém každej doby, ako keby sme mali vytýčiť nejakú špecifickú dobu, kedy bola tá zmena najmarkantnejšia. Ale to je asi každému jasné. (29.10.2016)

V osmdesátých letech zachraňovala mnoho režisérů televizní tvorba. Velmi často šlo o zpracování knižní předlohy, téma nesmělo příliš provokovat. Díky tomu vnikla řada středometrážních televizních insenací, které potěšili, ale nedávali příliš prostoru ke svobodné tvorbě. Starý včelár zachycuje kus světa, který už není a asi už nebude. Strašně ráda bych se mýlila. (07.01.2016)

"Čítať synak vieš, ale rozumu nemáš za grajciar." Dvaja bratia drhnú v pote tváre a po kolená v blate s volským záprahom na poli a zatiaľ, čo flegmatik Bzdúch ešte len kydá bez hnutia brvy hnoj, závistivec Greššo mladší pokukuje na susedovu roľu, kde už gazda disponujúci konskou silou dávno orie. Včely opatrujúci a akejkoľvek zmene sa brániaci vekovitý patriarcha Greššo starší návrhy na zadováženie koňa nekompromisne odmieta a keď je tento napriek tomu synom pokrokárom zakúpený, nastane v rodine rozkol a starý otec idú trucovať na grúň za svojim obľúbeným spoločenským hmyzom, kde ich po uvedomení si, že už dopatriarchovali, počnú opúšťať životné sily. Vynikajúce herecké výkony a dokonale zachytená atmosféra prostého roľníckeho života plného driny, blata, rituálov a potlačovaných emócií. Päť plných úľov. "Proti veku nieto lieku." (25.06.2023)

Veľmi jednoduchý konflikt vo filme, medzi starou a novou generáciou, ale ten sa mi nezdal ako to hlavné. Láska ku včelám až za hrob, tú si starostlivosť o ne vyžaduje, a je otázkou ich prežitia, či túto starostlivosť má kto zdediť. Dlhé pasáže bez slov, iba ťažká a neustála dedinská práca okolo hospodárstva, zdalo sa mi vo filme na môj vkus trochu málo príbehu. (15.09.2015)