Réžia:
Dušan KleinScenár:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (viac)Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(viac)Recenzie (55)
Televizní detektivka o tom, jak rychle mohli skončit manželé Stodolovi, kdyby si je vzal místo policajtů do práce akademický malíř. To, co byla pro vyšetřovatele jasná nešťastná náhoda, dokázal dokonale očekovat jako vraždu a neplánovanou sebevraždu a jeho teorie se nakonec do mrtě potvrdila. Takovej to byl fištrón! No, není to bůh ví co, ale jistou atraktivitu tomu upřít nelze- Barťák/ malíř a detektivní génius, Čepek/ věštec, Hrušínský/ penzionovaný policejní kapitán, Macháček/ looser s vizáží divadelního režiséra a podmanivým hlasem... ()
Na téhle jinak nezajímavě zpracované televizní detektivce je udivující jiná věc: Dvakrát tu zazní slavná Amapola od Ennia Morriconeho z filmu Tenkrát v Americe. V titulcích o Morriconem není ani zmínka, místo toho je zde pod hudbou podepsán Zdeněk Marat, který pro Dušana Kleina napsal hudbu k prvním třem Básníkům. Je neuvěřitelné, že tahle masivní krádež normalizační Československé televizi prošla úplně v pohodě. ()
Zrcadlo nenávisti aneb Kocour v čižmách po moravsku. V tomto kúsku nevyšlo autorom asi nič z toho, čo pôvodne zamýšľali. Azda až na rafinovaný spôsob popravy jednej z obetí. Tá dostala megapuchíř potom čo sa zašprajcovala s párom čézetpé (Čeljabinské gumárenské závody) o veľkosti 58 v posteli, z čoho následne chytila na hlavu a zomrela. Mal som dojem, že dejová línia sa odohrávala v rovine fantasmagorických preludov za striedania pseudohalucinácii, v ktorých dominovali zábery "zoomujúce" gigantizmus ortopedickej pomôcky. Keby ju recyklovali, získali by dva nafukovacie člny, 20 párov pneumatík na celý seriál veľkej ceny či nepreberné množstvo pršiplášťov. Prostredie tv-inscenácie tiež nedodalo na hodnovernosti snímku a ak pripustíme, že malo ísť o krimi, tak čo potom v príbehu hľadali tie topánky a s nimi súvisiace žlté zábery navodzujúce atmosféru starých čias. Až tak starých, že snímok môže konkurovať najslávnejšiemu filmu Karla Zemana. Trhavé pohyby topánok a šialené ručanie obete pripomínajúce scény bitiek z konkurenčného snímku dodávali deju nádych komédie, ak nie paródie. Ide jednoznačne o štúdiovku s prvkami amaterizmu na každom kroku. Jediná hviezda za Rudolfa Hrušinského, ktorý dúfam nemal poňatia o čom je reč a hral si svoje. ()
Nelze popřít zvláštní kouzlo těchto malých televizních detektivek osumdesátých let, jako je Panenka a další podobná dílka. Zrcadlo nenávisti je velmi tajuplným a zajímavým příběhem, se skvělým hereckým obsazením, kde se Jiří Bartoška, co by malíř Horác, prodírá mystičnem záhadného úmrtí dvou osamělých starých sester. ()
Taková lehounce horrorově zabarvená kriminálka s přídechem tajemna. Režisér občas zamlžuje obraz, aby nám to drámo opepřil, to spíš ale působí amatérským dojmem. Naštěstí herci hrají dobře a misku vah tak naklánějí na správnou stranu. Nudil jsem se jen trochu, moc mi to nesedělo. Špatné to ale nebylo.70% ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (4)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
Reklama