Faktótum

Bukowskiho jsem se svého času načetl přehršel, a dá se říct, že si na něj potrpím. A můžu říct, že jsem byl Faktótem příjemně překvapen. Zde se opravdu nelze nevyhnout srovnávání se starší bukovinou Barfly. A řekl bych, že Faktótum je díky volnějšímu pojetí trošinku zdařilejší a chytlavější. Barfly působil moc doslovně knižně, ač se jednalo o původní scénář. Na Mickey Rourkeovi bylo patrné, že si zřejmě Bukowskiho nastudoval z filmových záběrů a pak se předlohy křečovitě držel. Výsledek byl sice výborný, ale Matt Dillon dopadl krapet lépe. Asi se nedrží předohy tak zarputile jako Rourke, což v důsledku působí autentičtěji. Prostě se tolik nesnaží. Vnější podoba více sedla Rourkovi, ale v projevu je lepší Dillon. Lili Taylor je pak herecky úplně geniální, nemohli vybrat lépe. Je nápadně podobná té šlapce ze snad nejslavnější Bukowského fotogtafie. I to, že kniha Faktótum je pouze volnou předlohou filmu prospělo. Sem tam něajká glosa z knihy a sem tam něco od scénáristy z rukávu působí překvapivě kompaktně a když divák přistoupí na pravidla hry, je mile potěšen. Film mě uspokojil na tolik, že jsem ani neřešil přesun děje do přítomnosti, protože Buk je věčný a může existovat kdekoliv a kdykoliv. Dávám 5, prože jsem Bukovo fanda a pochybuji, že by šel film podle jeho předloh natočit lépe. (29.02.2008)

Bukowského štýl je založený na skvelej práci s jazykom, na porušovaní pravidiel, na zvrátenosti. Film to ťažko môže napodobniť. Občasné režisérske nápady síce ukazujú, ako to mohlo pôsobiť vizuálne sviežejšie, ale na druhú stranu "obyčajný" prístup dáva vyznieť bezútešnosti. Viac menej artovka o živote večne ožratého flákača, ktorá vie povzbudiť viac, ako by ste čakali... (11.12.2009)

Celé mi to přišlo hodně sympatické, ať už přesným výkonem Matta Dillona, nebo příjemnou černohumornou atmosférou. "Faktótum" plyne velmi pomalu a v podstatě nemá moc děj, musíte se ztotožnit s postavami a to jsem s radostí udělal. Tento film přesně ukazuje jaká je škoda, že Matt Dillon není trochu slavnější a že o něm není tolik slyšet. Jeho Henry Chinaski se mi prostě vryl do paměti. (22.08.2006)

veľmi dobré a silné tri, lebo Bukowskeho mám rád, jeho poviedky sú super, jeho básne ešte viac, film je dobrý bez závislosti na tomto, je to také na ameriku netradične európske filmovanie (tu sa tá koprodukcia a momnožstvo kadejakých severských mien prejavilo); Dillona som si celkom obľúbil a hrá fakt dobre, snaží sa a tie jeho pohyby, jeho hlas a všetko, to mu ide, jediný problém je, že ako už bolo spomenuté, tak Rourke sa tipovo hodí aj keď nie ideálne, tak oveľa viac, lebo Matt je, aj keď pribratý a s ulízanými vlasmi a bokombradami a červenými lícami tak predsa len typ hollywoodskeho fešáka á la bad boy, niečo na štýl collinov farrelov a bradov pittov a bukowski bol riadna troska; inak žiadne výhrady, aj keď treba uznať, že scenár mohol byť aj lepšie spíchnutý (nemyslím na tempo, to mi vyhovovalo, ale situácie a hlavne tá špina, ktorej tam oproti predlohe bolo predsa len menej); hudobná zložka skvelá !!! (16.03.2007)

Na to aby sme plne vystihli tento film je potrebné čo to vedieť o mene Charles Bukowski, ak by ste dokonca poznali nejakú jeho poviedku alebo báseň vedeli by ste že ten film je verný depresívnej, utopickej a stupídnej spoločnosti ktorou Henry Chinaski prechádza. Harmer vytvoril štúdium človeka tak ako ho pojal Bukowski, ako grobiana, tupca, stratenú existenciu a kupodivu to funguje. Ja som sa pri niektorých scénach kráľovsky bavil a pri niektorých mi bolo Chinaskiho ľúto, pretože toto nie je ani tak komédia ako skôr dráma. Veľmi smutná a trefná. Hudba zhodou okolnosti od norskej speváčky dotvára krásne čaro celému los angeles ako miesto kde sa odohráva jeden obyčajný a pre niekoho nudný príbeh. Bol som očarený herectvom Matta Dillona ktorý vytvoril asi najlepšiu postavu svojej kariéry a ani v crash za ktorý bol nominovaný na oscara nepredviedol také herectvo ľudskej trosky ako tu. Jeho herectvo oceníte hlavne v scénach ktoré sú dlhé a nič sa tam nedeje ale pritom sa tam deje všetko. V týchto scénach je opísaný celý vesmír charlesa bukowského. Vyžívanie sa v statických a dlhých scénach zaváňa miernym fetišom a pomáha nám lepšie preniknúť do tohoto sveta. Hermer aj napriek zručnosti spackal jednu jedinú vec a to scenár. Nie je kvôli tomu neznesiteľný alebo nudný, len nedotiahnutý s miernym pocitom že to malo naviac a mohol sa viacej otvoriť ale dokým bude nad filmami držať stráž cenzúra nemáme absolútnu šancu vidieť ten svet taký ako ho videl Bukowski. Tie knihy sú geniálne. Nech sa hovorilo o panovi prsťenov alebo parféme čokoľvek hlavne tie kecy o tom že sú to romány nezfilmovateľné. nesuhlasím. Realitu dakedy natočíte tažšie. (12.08.2008)