Planéta opíc

No, Planeta opic, at uz se jedna o jakykoliv dil od kohokoliv, me nikdy nijak zvlast nezaujala a nedokazal to ani Burton. Ale ze vsech filmu o planete obydlene opicemi je tenhle asi nejzdarilejsi. Na stari snimku pusobi triky docela slusne a opice se mi libily vic nez ve verzi od Burtona. Dalsi klad snimku je naprosto perfektni kamera s vybornejma vychytavkama. Sice sem tenhle film videl uz vickrat, ale teprve ted v originalnim zneni a od samotneho zacatku a prvni a posledni pulhodina je fakt paradni, i kdyz samotnej konec uz zna skoro kazdej, kdyz bych film videl poprve, urcite by na me konec zapusobil. Bohuzel dej mezi prvni a posledni pulhodinou je takovej celkem o nicem a je prakticky jen o seznamovani Taylora s hodnejma opicema a je to nuda. Charleton Heston vypada dost stare, ale hral perfektne. Dalsi problem je hudba, to snad neni hudba, to byl proste silenej kraval, ze se to misty nedalo poslouchat. Ale kdyz primhourim oko, tak to na ty 4* bude. (13.08.2006)

Film, který v sobě má velké ponaučení, děsivou pointu a obrovské varování. A tak to možná jednou dopadne. Celý snímek je od samého začátku takřka geniální ve všech směrech a posledních několik minut je nepopsatelně mrazivých a sugestivních. Jeden z těch filmů, které v divákovi musí zanechat stopu. (04.12.2006)

Klasika žánru sci-fi, kterak si lidé musejí zvykat, že tentokrát bude ledacos jinak. Mluvící civilizované opice vládnou planetě, zatímco přírodou se prohánějí primitivní lidé. Do toho ovšem ztroskotá tříčlenná posádka astronautů, kteří jsou přesným opakem divokých lidí. Mluví, přemýšlejí, píšou a rozhodně nehodlají nosit kožený obojek. Nicméně obě rasy mají dispozice k dobru i ke zlu, k dobyvačnosti i aroganci. Výsledek má velmi dobrou kameru i Goldsmithovu hudbu, samozřejmě masky jsou skvělé, protagonisté cení zuby i hýbou rty, John Chambers (kterého v Burtonově verzi vystřídal zkušený Rick Baker) se prostě se svým týmem vytáhnul. Už knižní předloha vyvolávala nemalou civilizační depresi, svědčí o tom fakt, že náš svět směřuje ke katastrofě nesmyslného sebezničení. Smutný fakt také odhaluje hlavní hrdina v samotném závěru. Některým filmům nicméně věk neprospívá. Za mě chybí víc napětí, lépe uchopené postavy, některé dialogy se poměrně zajídají. Ale samozřejmě respektuju dobu vzniku. (20.09.2022)

Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (26.11.2004)

Filmová lahůdka pro zoofily, časem poněkud vyčpělá, ale hlavní myšlenka nezestárla a bohužel bude, vzhledem ke stavu lidstva, asi ještě dlouho aktuální... přinejmenším dokud se nezničíme. Poprvé jsem se s "Planetou opic" setkala formou nepříliš konzistentního vyprávění mladičké instruktorky na dětském táboře (pár měsíců po revoluci už nebyl pyjonýrský, vedoucí věčně naložení v lihu, místo družby jsme malým pšontkům za řekou vyhlásili válku - ba dokonce i celníci museli několikrát přijet ověřit, co je to na hranicích za bordel). Podruhé jsem "Planetu opic" slyšela o pár let později od komediálně nadané spolužačky - ta nám na lyžáku převyprávěla obsah knihy. Nedlouho poté jsem konečně ten slavný film i viděla... a teda nic moc - hlavně mě kupodivu ničím nepřekvapil:-). Ale uznávám kultovní status tohoto dílka, přimhouřím své kalné oka i nad zastaralostí a s trochou remcání tu čtvrtou hvězdu přihodím. 70% (22.02.2011)