Réžia:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrajú:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (viac)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (116)
Mladý Josef Bek na cestě za velkým majákem ruské revoluce a hrdým praporem neposkvrněné proletářské třetí internacionály. Začíná to celkem nadějně, Bek se po čtyřech letech vrací z první světové války, a místo, aby spěchal za manželkou a dvěma dětmi, hledá nejprve u soudruhů odpověď na zásadní otázkou "Co je se socializací". Pobavilo i následné Vojtovo balení o čtvrt století mladší Fabiánové na luxusní kanapíčko. Zbytek filmu už je bohužel totální slátanina se zpěvy (nemelem, nemelem, sebrali nám svobodu), tancem, fádními soudružskými projevy a trochou špatné poezie... ()
Na Zápotockýho pomník jsem se podíval čistě ze zvědavosti a v podstatě mě v ničem "nezklamal." Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet při pomyšlení na to, jak je tenhle film stupidní. Dialogy, který tady postavy vedou, jsou buď o ničem, nebo jsou to obyčejný komunistický žvásty. Je smutný, že kvalitní československý filmy, který vnikaly v šedestátejch a sedmdesátejch letech, putovaly do trezoru a místo toho se promítalo tohle. A taky je smutný, že k tomuhle škváru se propůjčilo i několik našich předních herců, kterejch jsem si já osobně vždycky vážil. Jsem rád, že žiju v době, kdy si můžu filmy vybírat podle svýho vkusu, a ne podle toho, co mí naservíruje komunistická propaganda. A taky jsem rád, že můžu svobodně veřejně prohlásit, že Rudá záře nad Kladnem je jedna z největších sraček, co jsem kdy viděl. ()
Takový hon na čarodejnice mezi uživateli ČSFD. RZNK je samozřejmě strašná pitomina, a dal bych krk za to, že o nic lepší nebude ani původní román "Tondy Zápotondy". Jenomže stejně tak bych vsadil i na to, že velká část "odpadovců" tohle celé vůbec neviděla. První polovina filmu je tragická, až když se začne chystat generální stávka, jakž takž. Pepa Bek byl skvělý řečník. ()
Jelikož zde už nějací lidé rozpitvali tento film hodně detailně a umělecky, tak asi čekáte, že to udělám taky. Ale ne. Protože na to nemám náladu, tak to vezmu po svým. Oproti Botostroji je tento filmy pravdivý. "pravdivý" z toho důvodu, že popisuje události, které se skutečně stali. Takže z filmu bychom si měli odnést, že támhle byli stávky, támhle tohle, nepokoje, vznik KSČ a konec . Za to co jsem teď řekl dávám jednu hvězdičku. Režisér Vlček není dobrý režisér a ke konci chybí jakákoliv gradace. Herci jsou perfektní - hlavně Bek. To je ale všechno,. Film se snaží říct, že za 1. republiky se žilo strašně, policie řádila jako gestapo, statkáři byli zlí a socani podlí slaboši (nedovedu si představit, kdyby ve filmu byli i pravičáci). Takže námět k připomenutí historie 1. republiky, obsah připomenutí totality. Filmařské kvality jsou nízké (nikoliv úplně špatné, ale ve srovnání s Vávrou nebo Zemanem - však to znáte). Barva příšerná. ()
Takže po mírových tancích a delikventním Jaru 68 jsem si pro pobavení jako další propagandistický film vybral Rudou záři nad Kladnem (pak jsem teda ještě viděl stavbu Dukovan, ale to bych za propagandistický film fakt neoznačil). A blbě se mi to hodnotí, jako vždycky. Zpočátku to celé vypadalo na film o osudech několika lidí, kterým se v té době zrovna nedařilo a komunismus se zdál jako skvělá cesta ven, ale tenhle dojem mi vydržel tak 15-20 minut, pak se to zvrtlo v neskutečnou propagandu, jak jsem celou dobu čekal. "Velkofilm" o vzniku KSČ s neomylným hlavním (super)hrdinou Toníčkem Zápotockým, sice je agitkou jak sviňa a je to dost často znát v mnoha dialozích nebo i zpíváních, které většinu času není ani zábavné, ale spíš leze na nervy. Jenže ze všech těch komunistických filmů mě tenhle nejmíň smál, zároveň je ze všech největší agitkou a zároveň mi připadal jako ten, co nejvíc vypadá jako film. To je kritika i pochvala v jednom. Každopádně když budu Rudou záři nad Kladnem hodnotit objektivně, odpad! si - stejně jako ty další komunistické propagandy, co už jsem viděl - nezaslouží. Odpad! patří filmům, na které je bolest a utrpení se dívat a je na nich vše špatně. Tady myslím, že ty odpady zde jsou kvůli tomu, že někteří uživatelé Rudou záři hodnotili jako ideologii, ne jako film (stejně jako dokumenty o Naganu hodně uživatelů hodnotí plným počtem kvůli Naganu, ale ne kvůli filmu). Kameru totiž má docela dobrou a prvních 15 minut ještě vypadá, že to nebude až taková agitka a že místo politiky se to bude věnovat především osudům lidí. Ani mě to tolik nenudilo, jako třeba Tobě hrana zvonit nebude, což je to taky způsobené tím, že to netrvá skoro dvě hodiny, ale jenom nějakých 80 minut. 2* ()
Reklama