Rudá záře nad Kladnem

Takže po mírových tancích a delikventním Jaru 68 jsem si pro pobavení jako další propagandistický film vybral Rudou záři nad Kladnem (pak jsem teda ještě viděl stavbu Dukovan, ale to bych za propagandistický film fakt neoznačil). A blbě se mi to hodnotí, jako vždycky. Zpočátku to celé vypadalo na film o osudech několika lidí, kterým se v té době zrovna nedařilo a komunismus se zdál jako skvělá cesta ven, ale tenhle dojem mi vydržel tak 15-20 minut, pak se to zvrtlo v neskutečnou propagandu, jak jsem celou dobu čekal. "Velkofilm" o vzniku KSČ s neomylným hlavním (super)hrdinou Toníčkem Zápotockým, sice je agitkou jak sviňa a je to dost často znát v mnoha dialozích nebo i zpíváních, které většinu času není ani zábavné, ale spíš leze na nervy. Jenže ze všech těch komunistických filmů mě tenhle nejmíň smál, zároveň je ze všech největší agitkou a zároveň mi připadal jako ten, co nejvíc vypadá jako film. To je kritika i pochvala v jednom. Každopádně když budu Rudou záři nad Kladnem hodnotit objektivně, odpad! si - stejně jako ty další komunistické propagandy, co už jsem viděl - nezaslouží. Odpad! patří filmům, na které je bolest a utrpení se dívat a je na nich vše špatně. Tady myslím, že ty odpady zde jsou kvůli tomu, že někteří uživatelé Rudou záři hodnotili jako ideologii, ne jako film (stejně jako dokumenty o Naganu hodně uživatelů hodnotí plným počtem kvůli Naganu, ale ne kvůli filmu). Kameru totiž má docela dobrou a prvních 15 minut ještě vypadá, že to nebude až taková agitka a že místo politiky se to bude věnovat především osudům lidí. Ani mě to tolik nenudilo, jako třeba Tobě hrana zvonit nebude, což je to taky způsobené tím, že to netrvá skoro dvě hodiny, ale jenom nějakých 80 minut. 2* (12.07.2020)

Faktem zůstává, že na Kladně to po vzniku ČS vřelo a nejen na Kladně. Film byl natočen za Bolševika, režisérem poplatným tehdejší době, tak nevím co jste vy všichni odpadlíci od toho čekali? Zajímalo by mě, jak by o tomto dění natočil film dnes nějaký režisér poplatný současný době. Konec konců je to další snímek, byť příliš nepovedený, který mapuje historii naší republiky. (20.04.2012)

Stěžejní komunistické dílo, natočené podle známého románu svého (bohužel jsem ho nikdy nečetl!) času hradního pána, jak napsal Brouk, ano, často se mu přezdívalo právě Zápotockého pomník, film na který dnes určitá skupinka lidí pohlíží se značným despektem, ale na druhou stranu, být v té době, třeba zrovna na Kladně, být jen synem obyčejného dělníka, být v komplikované sociální situaci, asi by se všem přemýšlelo jinak. Ostatně to se němění, stejné smýšlení určité skupinky lidí vidíme i dnes. Parádní jiskrná byla např. scéna vdova Jarmila Kurandová vs. bohatý kapitalista! Film je vnímán jako osobní dobou značně idealizovaná autobiografie člověka-dělnického funkcionáře, který toto všechno zažil na vlastní kůži. Když si odmyslíme všechny ty komunistické žvásty např.o vzájemné socializaci společnosti (které dnes působí víceméně komicky), všechny ty dobové písně, atd, tak je to docela koukatelný příběh, obyčejných lidí, na pozadí historických událostí, které měnili republiku, tím že 15. května 1921 na sjezdu sociálně demokratické levice bylo odhlasováno založení Komunistické strany Československa a pak netřeba připomínat jak to šlo dál, tehdy ještě nikdo nevěděl ani netušil že bude nějaká 2. Světová válka a že bude zničeno skoro celé radikální jádro této strany.! K jednotlivým rolím: Pepík Beků jako Tonda, funkcionář SD, si opět střihl roli vůdce (veřejné plamenné manifestační projevy, ty mu vždycky šli), kterou znal už z předešlé Anny Proletářky, byl to tip příkladného dělnického hrdiny, který je svým vitálním herectvím, povýšil na ideální hrdiny, přímočaré, robustní a lidové..Po jeho boku se tu objevila a rovněž zazářila Vlasta Chramostová jako Toníkova milá (dnes s odstupem času na tuto svou roli asi moc ráda vzpomínat nebude a zřejmě bude nerada že tento film po letech vůbec spatřil světlo světa), zde jako velká soudružka (v civilním životě nejspíš také, ono to bylo těžké asi tak, kdo nešel s námi šel proti nám), později po roce 68' zřejmě už dávno po všech těch zvěrstev napáchaných v 50 letech prozřela (prvotní a původní nadšení bylo rázem pryč, ale to i u jiných) aby nakonec později podepsala jako jedna z předních signatářek Chartu 77! Zajmavá kariéra známé komunistobijky! Kdo se mi ještě líbil, byli dva prvorepublikový herečtí velikáni Jaroslav Vojta a Vlasta Fabiánová jako ta nadšená ideálu.Jejich rozhovor doma, stál zato.."Ty si důvěrnice"? Jakto? "Ty jedeš na sjezd"? Zas tak strašné to tedy v sumáru není, většina filmu se tu prozpívá, když to začíná bejt konečně zajímavé (ozbrojené povstání a zatýkání), jak rychle to začne, tak rychle to skončí a vše to dokončí vzájemná soudružská spokojenost za zvuku známé komunistické internacionály. Zajímavost: Film měl premiéru v únoru v roce 1956, uskutečnilo se 9 546 představení a návštěva byla na 1 524 455 diváků. Barva, kamera, některé herecké party za 2*. (19.05.2006)

Tak tohle je ještě větší sračka, než jsem čekal. Rudý výblitek hájící "ideje" bolševismu a Ruské revoluce. Snůžka lží, manipulativních proslovů a idiotské naivity. Je jasné, že po zlodějské měnové reformě v roce 1953, museli soudruzi přijít s něčím podobným a pokusit se lidem vymýt hlavy, protože iluze o dokonalém komunismu se rozplývali jako pára nad hrncem. Odpad prvního řádu. (24.07.2013)

Ač to pro řadu lidí zní neuvěřitelně, na Kladně, sociálně demokratické baště, byla opravdu vyhlášena republika rad (dobový překlad slova sovětský). Její efemérní trvání kolem 15.-20. prosince 1920 ovšem na rozdíl od ruských událostí nevedlo ke krveprolití, ale k pokojné kapitulaci do rukou prvorepublikové moci. Ne snad tolik ve filmu, ale ve stejnojmenné knize-předloze udivuje nelíčený autorův obdiv k TGM (myšlenka, že buržoazie dělníkům TGM prostě ukradla) a přes veškerou plakátovitost v měřítcích doby smysl pro realitu a minimum "budovatelského" voluntarismu. Stejně příznačné je, že při svých výletech do minulosti nejde Antonín Zápotocký nikdy za rok 1921. Té radostnosti by bylo pochopitelně podstatně méně. Ještě jedno je zřejmé: v tomto případě film zaostává výrazně za literární předlohou. Dnes je pro svou antikvovanost a myšlenkovou i hodnotovou kontextovou nepřijatelnost vhodný nanejvýš jako studijní badatelský materiál. (28.08.2007)