Pani pomsta

Vizuálně překrásný film s opět nádhernou hudbou, ale tentokrát, alespoň pro mě, mnohem působivější než byl předchozí Oldboy. Všechny možné emoce ženy (nenávist, mateřská láska, muka možné spoluviny) roky zkrocené do jediné myšlenky a to - pomstít se! Nekompromisní, do detailů promyšlená pomsta ženy, plánovaná ve vězení po dobu 13 dlouhých let, kde jí předstíraná laskavost a „dobré“ srdce dokázalo získat spoustu pomocníků. A konečně nastal její čas..„využila ostatních lidí, aby udělali to, co chtěla ona, ale stále nenašla vysvobození, po kterém prahla.“ (15.01.2006)

Stala sa mi jedna krasna vec. Do mestecka menom Cadca sa zrejme omilom dostali filmove kotuce nesuce nazov Sympathy for Lady Vengeance. Tazko opisat ake prijemne a radostne prekvapenie to bolo. Navsteva kina je pre mna skor sviatocnou udalostou, avsak takuto prilezitost som s proste nemohol nechat ujst. Zazitok to bol proste skvely. Prazdne kino (8 ludi), podpriemerna reproduktorova sustava a zaverecny diel Parkovej vengeance trilogie. Prvy krat som zazil to, co sa opisuje ako navsteva kinoklubu. K filmu len tolko, ze to bol vynimocny zazitok a skvele uzavretie trilogie, ktore si musim pozriet este minimalne jeden krat, aby som sa dokazal konkretnejsie vyjadrit. (10/10) (13.02.2008)

Tazko sa mi hladaju slova, ako vyjadrit to filmovo bezchybne a mnohovrstevne Parkove uzavretie svojej volnej "vengeance trilogy". Od hereckeho ansamblu (plneho epizodnych uloh hercov, stvarnujucich hlavne postavy v predchadzajucich castiach - Sympathy for Mr. Vengeance, Oldboy), cez dokonale formalne prevedenie (aj napriek tomu, že s filmu cítiť inšpiráciu od Seijun Suzukiho je Parkov audiovizualny rukopis jasne badatelny od nadhernej titulkovej sekvencie, az po bezchybnu kompoziciu obrazu -> striedanie dlhych zaberov, zname jazdy, ako i na milimeter presna montaz so zvukom - prudko navykovy soundtrack pozostavajuci vyhradne z klasickej hudby) az po samotny pribeh, ktory jednak rozsiruje ponatie samotnej pomsty a na druhej strane doslova filtruje situacie, ktore by vasu pozornost od pomsty odvadzali a umoznovali vyraznejsie stotoznenie sa s hociktorou postavou. Navyse vdaka nazeraniu na pomstu skrz zensku postavu je k nam prvykrat v trilogii prisuvana aj velka davka skutocnych citov - materskych a zenskych. Ich emocna sila v ocistujucom zavere je zdrvujuca. (28.07.2005)

Je to dosť dobrá dráma od Park Chan-Wooka, ktorá je záverečným dielom jeho trilógie pomsty. Má veľmi dobrý príbeh o žene, ktorá bola v mladosti odsúdená za vraždu malého chlapca a keď po mnohých rokoch vyjde z väzenia, chce ukázať, že ten prípad nebol až taký jednoduchý, ako na prvý pohľad vyzeral a pomstiť sa hlavnému páchateľovi. Spracovanie je na tom dobre, síce prvá hodina má také pomalšie tempo, ale to vôbec neprekáža, už úvod s príchodom z väzenia je nadmieru pôsobivý a jasne naznačuje, že sa dá očakávať nevšedný zážitok, čo sa aj stane, síce viacero prvkov by si zaslúžilo viac priestoru, ale dej je aj tak veľmi zaujímavý, či už časť vo väzení, alebo aj mimo nej, tu sa je stále na čo pozerať. Ale aj tak je vrcholom filmu celá záverečná štyridsaťminútovka, ktorá ponúka opäť jeden relatívne originálny pohľad na pomstu a ten mi sadol skvelo, tu nemám čo vytknúť. Čo sa týka akcie, tak tento diel je z celej trilógie najmenej zaujímavý, ale tu mi je to úplne jedno, nejde tu o ňu takmer vôbec, dej je podaný inak a rovnako aj krvavé scény, takže tu vôbec nemám pocit nedostatku. Herecké obsadenie je výborné, perfektná Lee Yeong-Ae, ktorá je tu skvelá v každej hereckej polohe, bavila ma v tej drsnejšej, ale aj kľudnejšej, ako napríklad behom pobytu vo väzení, len škoda, že vo filmoch ju moc vidieť nie je, charizmatický Choi Min-Sik a plno známych tvárí vo vedľajších úlohách. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, Park Chan-Wook v skvelej forme, film má mimoriadne pôsobivý vizuál, skvelú kameru, tu nemám čo vytknúť a samozrejme chválim aj skvelú hudbu. Sympathy for Lady Vengeance nepôsobí až tak výrazne ako Old Boy, skôr sa tvári tak menej nápadne ako aj Sympathy for mr. vengeance, ale rovnako ponúka veľmi zaujímavý filmový zážitok. 77% (28.06.2012)

Opět film Park Chan-wooka, který tematizuje pomstu a transformuje ji z tradičního McGuffina žánrových filmů do morálně extrémně problematické otázky. Je mnohem méně evidentní, kdo a zač se komu mstí, hrdinové si vzájemně právo na pomstu nikoliv uzurpují, ale předávají. Hrdinkou filmu je tentokrát žena a její silný mateřský cit, které se snaží přijmout poté, co jí byl před mnoha lety "násilně vzat". Kvůli unesené dceři se dostala do vězení a odpykala si dlouhý trest. Po návratu si není jistá, co chce dříve - najít svou dceru a ztracený vztah k ní, nebo se pomstít muži, který to všechno způsobil? __ Park Chan-wook zvolil složitou vyprávěcí strukturu plnou flashbacků, ve kterých se postupně odhaluje minulost a pravé motivace jednání postav, takže si často nemůžeme být vůbec jisti, zda jsou naše hypotézy založeny na důvěryhodných indiciích. Forma se soustředí na postavy, jejichž klíčovost a vztah s ústřední dějovou linií se objeví až posléze. Hrdinka si každý krok pečlivě promýšlí, ale na rozdíl od podobně uvažujícího "mstitele" (jednoho z vícera) z režisérova předchozího filmu Oldboy však má i pro co žít. Její vztah s dcerou je mnohem čistší (a očistnější) než v případě incestu ze zmíněného Oldboye. __ Nejzajímavější na celém filmu je Parkova práce se stylem. Kdykoliv se zdá, že už nemůže zajít dál a že film upadne do samoúčelného manýrizmu, snímek zcela plynně a systematicky přejde do úplně jiné podoby, přičemž v závěru místo velkolepé katarze navíc zákeřně změní žánr. Jako východisko z emocionálně vygradované situace používá typicky jihokorejský zlý černý humor, díky němuž si však může dovolit inscenovat závěrečnou katarzi jako křehký a veskrze intimní moment sebeočištění. Mou analýzu celé "trilogie pomsty" najdete tady. (13.01.2006)