Réžia:
František FilipScenár:
Zdeněk Kozák ml.Kamera:
Jiří KovářHudba:
Otakar OlšaníkHrajú:
Roman Vojtek, Jana Tabrea, Drahomíra Hofmanová, Stanislav Zindulka, Jiří Pecha, Jiří Tomek, Josef Karlík, Václav Svoboda, Zdeněk Maryška, Jaromír Nosek, Antonie Talacková BarešováObsahy(1)
Pohádku o hrnčíři z Kvítečkova napsal a původními písňovými texty doplnil Zdeněk Kozák – dramatik a rozhlasový režisér. Příběh vychází z tradice českých pohádek, které znají hastrmana i jako tvora k nerozeznání podobného lidem. Ten jim může pomáhat a navazovat s nimi hlubší vztahy. Také bojácnému Floriánkovi (R. Vojtek) pomůže ke štěstí polidštěný vodník. Jenže jak se ukáže, bez vlastní odvahy by Floriánek svou milou (J. Tabrea) nezískal… Pohádku natočil režisér František Filip, který si ke spolupráci vybral výtvarnici Vlastu Švejdovou, oblíbenou kreslířku dětských knížek. Ta stvořila pohádkový Kvítečkov ve stylu kresleného leporela. Písně, které provázející celý tento pohádkový příběh, vzešly z dílny skladatele Otakara Olšaníka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (37)
Civilní herectví v duchu Jeana Gabina, nákladné exteriéry, na kterých je patrná ruční práce, kamera dává vyniknout celé barevnosti prostředí, děj poměrně akční, nechybí milostné drama ani existenciální pokus o sebevraždu, dojde i na filmové triky, když se točí v hastrmanově domácím prostředí pod vodou. Dílo vrcholí závěrečnou ukázkou bojového umění, kterým ve finálním souboji zkrotí hlavní hrdina padoucha a monumentální davovou scénou. Přidáme-li k dobru, že nechybí ani morální ponaučení, dojdeme ke zjištění, že je s podivem, že se z tohoto filmu ještě nestal vývozní artikl reprezentující naše filmové umění v zahraničí. ()
No zase takový odpad to nebyl, i kdy samozřejmě dnes se točí ledasco, hlavně že herci hrají-:)). Ale pořád jen vyloženě dobré tv-pohádky s dobrou produkcí se točit nemůžou, to je snad všem jasné.. Místy to sice zavánělo jistým amatérismem, naivitou a především téměř nepřirozeností u mladých herců a vedené dialogy tu byly opravdu místy nešťastné. Ale třeba kreslené ateliéry vystřižené jak z televizních Zpívánek nebo s filmu alá Hrátky s čertem špatné nebyli. Zkušení herci jako Zindulka, Pecha nebo na začátku ta stará jarmareční bába hrály v rámci svých možností a v duchu nízkorozpočtového televizního filmu se špatnou produkcí. Určitě se ale jedná o slabší počin ve Filipově filmografii i co se týče Kozákova né příliš scénáře. 1,5/5*. ()
Je to sice pohádka natočená kompletně v kulisách s důrazem na fakt, že je tvořena pro ty úplně nejmenší. K tomu odkazují nejen pohádkově malované kulisy a písničky. Ale též konec, kdy duchové varují před lakotou a lží. Pozorní diváci si možná všimnou, že na sudu v hospodě se míhá stín někoho ze štábu zatímco hospodský mluví s dcerou. ()
Vzhledem k tomu, že je to pohádka pro děti, tak by bylo nemístné, abych dával odpad. Byly časy, kdy jsem si takovouto pohádku prostě užíval. Extra papundeklové kulisy, hodná holka s pořádným copánem. Bohužel však pohádka nemá co dělat v mém profesionálním hodnocení. Ještě takto zpracovaná pro děti. Pro pod 11 dobrá, pro mě nyní již ne. ()
Od podobných pohádkových počinů, jejichž finanční stránka je tristní, divák nezpanikaří. Dostane se mu vesměs nepříliš smysluplného příběhu o jednom bojácném mladíkovi, který přemůže dva strašící duchy v hospodě, ale zásluhu na tom si připíše jeho sok v lásce. Jeho máti se kdysi spustila s vodníkem, který i po dvacetiletém rozchodu k ní stále hoří láskou. A další peripetie v této pohádce si dokáže obhájit pouze autor scénáře. Překvapením je, že režii si vzal na starost renomovaný František Filip. Jeho režie má náběh do podprůměru, občasně na diváka jukne nečekaný amaterismus. Roman Vojtek v mladistvém věku je snesitelný. Debilně působí vodník Stanislava Zindulky. Promenáduje se na rynku, přičemž obyvatelé dělají, že jeho abnormální vzezření je v souladu. O záporné postavy se postaral Václav Svoboda s Josefem Karlíkem, kteří se předvedli obstojně. Kulisy jsou i na poměry tv pohádky hrozné. A celkově scenérie vyhlížejí skromně až chudobně. Příliš atrakcí tahle pohádka neskýtá. Na triky se nedostalo, příběhově to skáče z průměru do podprůměru. Věrní diváci pomálu reprízovaných pohádek, což je tento případ, můžou sympatickému Floriánkovi případně i fandit a přečkat horší realizaci v pohádkovém rozmaru. 5|10 ()
Reklama