Psia duša

Haf vrrr haf. Náš hafíček nám zvládne číst myšlenky, jen moc nedokáže pochopit, že se dva milenci při líbání zrovna nepřetahují o žrádlo. Začalo to Baileym, kterému je věnovaný největší prostor. Od štěněte, přes okamžité sblížení s malým chlapcem, až po ztrátu rodinné idyly a úraz, který zhatí mladíkovu fotbalovou kariéru, stipendium na univerzitě i vztah (docela nefunkční část snímku, včetně naroubovaného požáru). Němý přítel zatím stárne a chybí mu radost z pohybu, přesto ho čekají další minidobrodružství v tělech jiných plemen. Někdy je to fajn, jindy vůbec ne, každopádně právě špatné časy ho přivedou zpět tam, kde to před lety začalo. Švédská žánrová legenda Lasse Hallström má s podobnými rodinnými látkami zatraceně hodně zkušeností, ví dobře, co chce točit, jak dávkovat všudypřítomný optimismus, kýč a emoce. Nebudu rýpat, proč nemluví i ostatní zvířata (nebo aspoň jiní psi), ani do scénáristických berliček či do nejasností převtělování, dotáhnu to slovy, že půvabná Britt Robertson znovu nezklamala a že já raději zvířata ve filmu ideálně ta lidi pojídající. (01.03.2018)

Krásny film, ktorý som videl za týždeň trikrát a tešili sa z neho dospelí i deti. Spočiatku som vlastne na hodnotení ubral, dal som len 4 hviezdy. Ale postupom času som sa zamyslel, že počas roku 2017 asi nevyšlo nič lepšie, nič ľudskejšie, hoci je príbeh je hlavne o zvierati. Kto mal psa, prežije toho v tomto snímku oveľa viac ako iní ľudia a intenzívnejšie. Film prinesie emócie, slzičky, ale i veľa zábavy. A to ja o filmy o psoch nemusím, no toto a Hačikó je veľká výnimka. Veľmi príjemné, citlivé a zábavné. (10.01.2018)

Poctivá slzami nasáklá dramokomedie, která milovníky psů utvrdí v lásce k jejich čtyřnohým miláčkům. Zajímavý koncept nabízí několik psích životů jedné věrné psí duše, ale je jasné, že tvůrcům záleželo jen na Ethanově linii. A ta je sice trochu klišé (chlapec a jeho pes a jejich pevné pouto), ale funguje moc dobře. Ukazuje, jak velkou roli v našich životech hrají psi a jakou nekomplikovanou lásku nám projevují. Kapesníčky si připravte, ale nebojte, konec je šťastný. (06.05.2019)

Na mňa skrátka tento námet funguje a je mi jedno, či v tom niekto vidí lacné citové vydieranie a pod. Neexistuje nič čistejšieho ako nezištná láska zvieraťa k človeku, tak úprimné, tak od srdca... Film je nielen plný skvelých, dojemných momentov, ale miestami aj roztomilého humoru, hlavne v podobe vtipného vnútorného monológu psíka. Konštrukcia dejovej linky bola tiež zaujímavá, s potupnou gradáciou emócií a s pútavým vykreslením rôznych psích životov, pričom sa nezabudlo ani na tie ľudské. A ten záver... niečo neskutočne krásne, príjemné a hrejivé, či už z pohľadu psíka alebo ľudí okolo. Nádherná vec! (05.05.2017)

Pustiť sa do filmu, kde psí život komentuje zo svojho pohľadu samotný pes, chce odo mňa veľkú odvahu. Napriek tomu musím priznať, že sa mi tento príbeh páčil a jeho spracovanie bolo na slušnej úrovni. Teda, pokiaľ neprišla polovica filmu, kde sa dej zastavil a začal odznova s iným psom... Dramaturgická blamáž bola na svete, všetko sa totiž podriadilo podivne nastavenej myšlienke reinkarnácii ďalších psov v príbehu. Záver síce vracia film k "prvej" poviedke, je však ušitý veľmi horúcou ihlou. Pritom vôbec nejde o zlý snímok, Lasse Hallström je síce dojič sĺz ale prácu s emóciami zvláda dokonale, hlavne že neprekračuje únosnú mieru. Mnoho ľudí však bude hodnotiť film nie ako film ale ako svoju oddanosť k psíkom, čo hodnotenie skresľuje. (01.08.2018)