V moci diabla

Film je zajímavý spíš jako soudní drama než jako horor. Překvapivě nepředpojatě - různým klišé navzdory - totiž ukazuje téma exorcismu. Adjektiva jako "dogmatická" a "zaslepená" bývá zvykem lepit na církev, zde se však takovou zdá být spíše redukcionistická věda povýšená na univerzální vykladatelku světa. Lze připustit alespoň možnost posedlosti? Byl to farář, kdo způsobil dívčinu smrt, anebo se mýlili lékaři? Tahle otázka rozděluje a zároveň vytváří překvapivé spojence: v soudním procesu agnostická právnička hájí katolického kněze, zatímco křesťanský (!) žalobce povolává za svědky rozzlobené profesory medicíny. Drama je založeno na skutečném případu exorcismu provedeného na německé dívce Anneliese Michel v polovině 70. let 20. století. Navzdory mnohým filmařským nedostatkům jistě stojí za vidění. (27.04.2009)

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)

Kňaz Richard Moore je obžalovaný z vraždy z nedbalosti. Je mu dávané za vinu, že zapríčinil smrť devätnásť ročnej študentky Emily Roseovej. Chcel ju zbaviť démonického posadnutia. Lenže Emily počas rituálneho exorcizmu zomrela. Otec Moore odmieta, že to spôsobil on. Odmieta dohodu o vine a treste. Chce na súde obhájiť svoju vieru a odhaliť pravdu o jej smrti. Emily Roseovú ovládali temné sily, prenasledovali ju zlí duchovia. Bola "V moci diabla". Tento americký film je zaujímavou kombináciou okultného horroru a súdnej drámy. Justícia versus duchovno. **** (22.05.2016)

Moje první filmová zkušenost s exorcismem a nejspíš ne poslední, min. na porovnání zkusím ještě někdy "původního" Vymítače ďábla. Snímek V moci ďábla mi přišel poněkud nevyrovnaný. Na jedné straně slušné napětí a atmosféra, několik zdařilých lekaček, dobře hrající Laura Linney a Tom Wilkinson (kvůli těm 2 jsem si film vlastně sehnal), na straně druhé pochybné scény s vymítáním (vyvolávající spíše tázavý úsměv než strach), nic moc záživný a spíše klišoidní soudní proces (nemluvě o závěrečném proslovu obhájkyně, který byl fakt naivní). Takhle by to bylo mezi 3/4*, ale jelikož jsem čekal více reálnou pointu (které v průběhu filmu mnohé nasvědčovalo) a nedostal ji, přikláním se k nižšímu hodnocení. (05.04.2011)

Nepřišlo mně to tolik přesvědčivé. Neobvyklé spojení soudního dramatu s hororem spolu po celou dobu svádělo litý souboj, který z žánrů bude mít více navrch, a u mě jednoznačně vítězily hororové scény s běsnící Jennifer Carpenter. Tu snad skutečně musel posednout ďábel, protože si jinak nedovedu vysvětlit její autentický výkon a kdykoliv šíleně zaječela, zvedlo mě to ze židle. Se zbytkem filmu je to horší. Kněz Toma Wilkinsona obviněný ze zabití dívky během procesu vymítání a jeho sympatická obhájkyně Laura Linney nepodávají nijak mimořádné herecké výkony. Vždy když byli na scéně, tak dávali vyniknout nevěrohodnosti zápletky, a proto jsem začal brát upozornění, že je film natočen podle skutečných událostí, s velkou rezervou. V soudní síni to bylo nenapínavé, v hororových retrospektivách se při popisu událostí, které předcházely smrti dívky, činila právě jen Carpenterová, která uměla vylekat, marně se režisér snažil vyděsit mě bouchajícími dveřmi nebo padající skleničkou z dřezu. Navíc v druhé polovině film opustí zcela hororovou rovinu a divák si vyslechne osvobozující rozsudek nad knězem v soudní síni bez většího zájmu, protože si k postavám stejně za celou dobu nenašel žádný vztah. Film měl možná i na víc, ale jeho jediným trumfem se stala překvapivě mrazivě přesvědčivá Jennifer Carpenter a několik zdařilých scén, navozujících strašidelnou atmosféru. 50% (01.09.2010)