Réžia:
James McTeigueKamera:
Adrian BiddleHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Natalie Portman, Hugo Weaving, Stephen Fry, Sinéad Cusack, Rupert Graves, Stephen Rea, John Hurt, Tim Pigott-Smith, Roger Allam, Ben Miles, Eamon Geoghegan (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Veľká Británia v bližšie nešpecifikovanej budúcnosti je desivým totalitným štátom, v ktorom sú slová ako mier, sloboda, názor či voľba neznámymi pojmami. Mladučká Evey (Natalie Portman), ktorá pochádza z robotníckej triedy, sa nad pomermi, v ktorých žije, nikdy veľmi nezamýšľala, pretože nič iné nepoznala. To sa však zmenilo v momente, keď do jej života významne zasiahol tajomný muž s prezývkou V (Hugo Weaving) – zachránil jej totiž život! Evey postupne odhalí, že jej záchranca je veľmi sčítaný, trochu excentrický, veľmi citlivý intelektuál, ktorý verí, že dokáže zmeniť – konkrétnejšie zlepšiť – svet a oslobodiť a osvietiť svojich spoluobčanov, ktorí už na všetko rezignovali a ktorí mlčky strpia čokoľvek od skorumpovanej a krutej vlády! Na druhej strane je to však tiež zatrpknutý, pomstychtivý, osamelý a brutálny muž, ktorého poháňa túžba po veľmi osobnej vendete! V má plán: chce, aby sa k nemu jeho spoluobčania pridali a 5. novembra, v tradičný Deň Guya Fawkesa, spolu s ním tiahli k budove parlamentu! Presne 5. novembra roku 1605 totiž prichytili istého Guya Fawkesa (Clive Ashborn) s tridsiatimi šiestimi sudmi strelného prachu v tuneli pod budovou parlamentu, ktorú sa práve aj so svojimi ľuďmi chystal vyhodiť do povetria – na protest proti vládnucej tyranii. Fawkesa a zvyšných atentátnikov na výstrahu popravili, vyvrhli a rozštvrtili – a ich plán na prevrat ostal nedokončený... Inšpirovaný touto zúfalou rebéliou prisahá V, že presne v deň jej výročia dokončí Fawkesov plán tak, ako sa mal odohrať už v roku 1605: že skrátka budovu parlamentu, aj so všetkým, čo je v nej, vyhodí do vzduchu! Keď Evey odhalí jeho plány, dozvie sa i pravdu o svojej vlastnej minulosti – a stane sa jeho nečakaným, spojencom v boji za slobodu a spravodlivosť! (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 308)
Comics neznám a tak nemůžu moc soudit kvalitu filmu v porovnání se svojí předlohou. Můžu to akorát zhodnotit jen jako film a ten se rozhodně vyvedl, sice né úplně na výbornou, ale moc k tomu neschází. Hned ze začátku je parádní akce zakončená výbuchem budovy za doprovodu předehry Čajkovského 1812, to byla fakt paráda a velkolepej nástup filmu V jako Vendeta, jenže potom se film ponoří do dialogů a vysvětlování co jak kde a proč, sice je to natolik dobře udělaný, že to nenudí, jenže od takovýho filmu jsem čekal víc než jen spoustu dialgů, čekal jsem mnohem víc akce. samozřejmě nějaké se ve filmu dočkáme, třeba pár zabití z pomsty, ale na to jak je skvělá je jí oprvadu málo. Naštěstí na konci se vše vynahradí. Takovou řežbu už jsem dlouho neviděl, pan V tam ty svoje nože opravdu využije. Co se týká herců, tak k nim žádnou výtku opravdu nemam, Hugo Weaving je v roli V skvělý, spíš tím jak mluví než samotným herectvím, protože s maskou na hlavě toho z hereckýho umu moc neukážete, ale jeho představení se Evi prostě nemělo chybu. U Natalie Portman obdivuju, že si nechala ostříhat svoje dlouhý vlasy, ale i tak vypadá výborně a herecky to zvládla velmi doře i když některý scény nebyly úplně stoprocetní. Docela mě ale nedchla atmosféra tyranie a útlaku, ta je myslim vystižena Jamsem McTeiguem velmi dobře. Nazávěr musim dodat, že debutující režisér McTeigue odvedl dobrou prácí a comicsu určitě ostudu neudělal. ()
Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. ()
ACHTUNG - SPOILERS! Přesně to, co píše Cival - "lepší prokreslení totality." A tahle VELKÁ chyba u mě zapříčiňuje nemožnost dát vyšší hodnocení. V tom už bylo fakt lepší Equilibrium. Jinak scénář bří Wachowských, plný patetických proslovů či dovysvětlujících flashbacků mě nenadchl už vůbec. A to se už více nerozepisuji o vyloženě trapné explozi parlamentu. Rádobyšokující mainstreamový průůůměr! ()
Problémem filmového zpracování Mooreova komiksu není to, že je příběh zasazen z Británie 80. let do Ameriky současnosti, ale v myšlenkovém posunu, kdy se z jednoznačně anarchistického teroristy stal v podstatě "pouhý" liberál. Proto mám radši filmové Watchmen, prostě proto, že se více drží originálu. Proč měnit něco, co funguje. ()
„Vendeta. Není to nic sobeckého či marnivého, je to krutá odměna za všechno utrpení .... způsobené bezprávím. Je to sladká hudba ..... které, ale dokáže s porozuměním naslouchat jen její dirigent.“ Jsem víc než příjemně překvapená. Film podle komiksu, který nemá stupidní příběh, ale právě naopak. Hlavní hrdina (ač v masce) má nejen charisma, ale je i galantní, inteligentní a vemlouvavý manipulátor .... „Násilí může sloužit dobru.“ (odvážná myšlenka v této době) a navíc pronáší jednu pozoruhodnou větu za druhou. „Budova to je symbol, stejně jako čin, který ji zničí. Symbolům dávají sílu lidé. Sám o sobě je symbol bezvýznamný.“ Po Sin City (pro mě naprosto bezduchá a brutální slátanina) jsem málem tenhle žánr navždy zavrhla, naštěstí jsem udělala výjimku. Nejsou to úplně čisté 4*, ale v porovnáním s již zmíněným Sin City u kterého jsem si odtrpěla každou vlekoucí se minutu. Jsou to víc než pěkné 4*! ()
Galéria (118)
Zaujímavosti (64)
- Natalii Portman (Evey) film prý svým způsobem přiměl přemýšlet o násilí obecně, "hlavně o tom, co by se muselo stát, abych se já sama začala chovat násilně. Řekla jsem si, že by nejspíš musela být v ohrožení moje rodina. A pak jsem si uvědomila, že by se to dalo aplikovat na jakékoli měřítko. Co když vnímáte jako rodinu svoji zemi nebo svoje náboženství? Jsou otázky, na které asi neexistují odpovědi, ale je vždycky dobré, když o takových tématech přemýšlíte a když jim víc rozumíte. Násilí je ve všech formách komplikovaná a nevyřešitelná otázka. Jen si vezměte všechny způsoby, jak bývá kategorizované. Například když náš právní systém rozlišuje třeba zabití a vraždu prvního stupně a stanovuje rozdíly mezi nimi. Jaký je rozdíl mezi terorismem a tím, jak George Washington bojoval za americké revoluce proti Britům?. Tyhle hranice jsou hrozně křehké... a já nakonec vždycky dojdu k banálnímu konstatování, že veškeré násilí je špatné. Před Vendetou jsem se znovu podívala na dokument The Weather Underground, ve kterém je zajímavá část, v níž jeden člověk mluví o tom, jak v Americe považujeme státem organizované násilí za to jediné správné a veškeré ostatní je zločin nebo šílenství. Zároveň ale máme historii plnou mučedníků nebo lidí, kteří použíali násilí k boji proti nespravedlnosti... Já osobně jsem dospěla k tomu, že jsem v podstatě naivní idealistka. Cítím, že ubližovat lidem je prostě špatné, ať už je to nějaké divoké, pouliční násilí, nebo to státem nařízené. Hodně lidí má sklony dělit násilí na špatné a dobré, a to se mi moc nelíbí. Je přece divné říkat, že je v pořádku, když může zabíjet vláda nebo nějaký člověk v zájmu svých politických motivací. Je mi jasné, že to tak na světě chodí a že jsem jenom nenapravitelná idealistka a optimistka, ale prostě nemůžu schvalovat násilí jakéhokoli druhu." (NIRO)
- Autor komiksové předlohy Alan Moore se nechal vyškrtnout z titulků, mj. i proto, jak nespokojený byl s předchozími adaptacemi jeho děl Z pekla (2001) a Liga výjimečných (2003). (imro)
- Komiksová adaptace si vystačila s přiměřeným rozpočtem 54 mil. amerických dolarů a během úvodního víkendu (17.– 19. 3.) zanechali její příznivci v amerických kinech 25,6 milionu. Celkový obrat se vyšplhal na 70,5 milionu, součet tržeb v kinech celého světa pak na 134,7 mil. (imro)
Reklama