Pleasantville

Zmena je život. Čo si nakoniec uvedomí aj hlavný hrdina. Cesta k tomu je ale nádherná, vtipná a dojímavá. No a pre pár čiernobielych postáv aj desivá. Ale nakoniec sa vyfarbí každý. Je neskutočná jak to Gary Rossovi po každej stránke vyšlo. Vizuálne, dramaticky, všetky postavy tu majú svoju chvíľku, keď zažiaria. Každý detail je prepracovaný. Skoro sa mi chce zafrflať, že klasika aké sa už netočia a po vzoru hlavného hrdinu by som mal chuť stráviť nejaký čas v deväťdesiatkovom seriály. Ale asi by som to tam viac ako týždeň nevydržal. Ale pustiť si občas nejaké retro je príjemná zábava. 8/10. (04.04.2022)

Parádní příklad nápadité, nenudící režie, bombastického scénáře (s ním jde ruku v ruce perfektní nápad!) a vytříbeného hereckého umění, které v tomto snímku zajišťují zvučná jména v čele se spider-manem Tobeyem Maguirem. Na Pleasantville se kouká tak pěkně, jako na žádný jiný podobný film, a to nejen díky originálnímu prolínání černobílého světa s tím "pravým", barevným. (08.10.2009)

Pleasantville mi svojou hravosťou a sci-fi prvkom pripomenul trilógiu Návrat do budúcnosti, svojou atmosférou potom utopistické diela klasického Hollywoodu, ktorým vzdáva svojim spôsobom hold. Okrem viditeľných posolstiev typu Ľudia sa menia, spoločnosť sa tiež nenávratne mení a paralel s rasizmom a inakosťou sa film naváža aj do náboženských dogiem, čím ma obzvlášť potešil. Nereálne "prikázania" starostu, mesto, ako jediný bod vo vesmíre, kde okrem neho existuje už iba nebeská klenba. Diváci v našich končinách si nájdu vo filme aj paralely s našim predošlým režimom, je to taký bonus navyše, ktorý tvorcovia neplánovali. Pleasantville bol skvele načasovaný na koniec storočia, pretože zhŕňa spoločenské zmeny západnej spoločnosti jeho druhej polovice. Nato, aby ľudia skutočne ožili, potrebujú dušu a rovnako je to aj s dobrými filmami. (09.12.2012)

Pleasantville jsem viděl v době jeho premiéry v kině a na velkém plátně mně uchvátila jednak jeho vizuální stránka, jednak výborný scénář, který dokázal spolu s režijním umem Garyho Rosse navodit úžasnou retro atmosféru. Chytrá, jemná komedie o starých dobrých časech a o tom, jak je problematické se do nich vracet a idealizovat si je. Z dnešního pohledu jde o hvězdné obsazení, jenže tehdy Maguire ani Witherspoon ještě hvězdami nebyli, teprve na tom pracovali a tenhle kousek jim udělal pěkný odrazový můstek k dalším metám. Jejich příjemné, civilní herectví bylo radost sledovat. Celkový dojem 90 %. (05.01.2008)

Pokud hledáte příjemně plynoucí snímek, právě jste narazili na jeden z nich. Ve své podstatě nenáročný příběh plný zázraků vás přinejmenším zaujme. Netradiční pojednání o dobách dřívějších takřka v přítomném čase… Pojednává o sourozencích, kteří se jakousi souhrou náhod ocitnou v roztomile, černobíle vyhlížejícím seriálu z časů našich pradědečků. Jak už nám samotný námět napovídá, tito docela rozdílní mladí lidé vnesou do poklidného městečka „nový vítr“. Jak? Sami uvidíte… Obyvatelé žijí ve světě plném pravidel, zákazů, konvencí a všudepřetrvávajícího stereotypu. Jedou v zajetých kolejích, nepřekračují hranice, nebouří se. Jen každý den dělají stejné bez jakékoli změny. Ve filmu je nastíněna spousta symbolů, kdy se nám tvůrci snaží naťuknout danou dobu, která zdaleka ne všem něco říká. Poselství jako : „Není třeba vidět svět černobíle“, či „Nebuďte rasisty“ jsou do příběhu vsunuta velmi jemně a citlivě. Oceňuji způsob ztvárnění, jelikož způsob postupného zbarvování na plátně mne fascinoval. Nelze nepřipomenout herecké výkony, kde se do popředí staví můj oblíbenec Tobey Maguire, jenž ani nyní nezklamal a následuje ho mladičká Reese Witherspoon, které se zdařilo odškatulkovat se mi z hlavy coby Pravá blondýna. 80% díky nezdařilému zakončení celého filmu. (21.07.2008)