Racek Jonathan Livingston
Jonathan Livingston Seagull
Réžia:
Hall BartlettScenár:
Hall BartlettKamera:
Jack CoufferHrajú:
James Franciscus, Juliet Mills, David Ladd, Dorothy McGuire, Richard Crenna, Hal Holbrook, Philip AhnVOD (1)
Obsahy(1)
Adaptácia kultového románu Richarda Bacha je podobenstvom o jedincovi, ktorý má chuť a odvahu ísť proti prúdu a nájsť vlastné šťastie. Mladá čajka Jonathan Livingston nie je spokojný so životom vo svojom kŕdli, kde nikto nemá pochopenie pre jeho skvelé letecké výkony. Opustí kŕdeľ a lieta si slobodný nad šírym oceánom, až kým na svoje veľké prekvapenie nezistí, že vo svojej láske k letu nie je sám. Pri hľadaní múdrosti a životného pochopenia musí preletieť za horizont a objaviť v sebe nové možnosti a svety. (STV)
(viac)Recenzie (94)
Ne, ne a ne! Toto není Jonatan Livingston Seagull. To je americký pseudoesoterický film pro věřící Američany s newage zbarvením. Ti, kdo si nečetl kratičkou novelu Richarda Bacha, získají na základě tohoto filmu zcela mylnou představu o tom, jaké je a o čem je toto zčásti autobiografické, zčásti niterní dílo-výpověď. Richard Bach, který sám byl letcem a celý život věnoval létání a letadlům, tvrdil, že jeho povídka vznikla sama od sebe a pod dojmem reálních letů "úžasného" letce Johna Livingstona v letech 1920-1930 (http://en.wikipedia.org/wiki/John_H._Livingston). Kniha je logičtější, ucelenější a hlavně hlubší a pronikavější, než tento film, který je zcela poplatný americkému povrchnímu romantismu hippies kultury začátku 70. let. K dobru filmu lze přičíst pouze vizuální stránku. Když jsem zjistila, že existuje film Jonatan Livingston Seagull, nechtěla jsem tomu ani uvěřit, protože jsem se domnívala, že tuto novelu nejde zfilmovat, a pokud ano, tak jsem si nedovedla představit, jak. Úvodních pět minut při pohledu na BBC vlny a plachtící racky se mi zdalo, že to možná přece půjde, ale při prvních zvucích písničky nepokrytě oslavující Boha, kterého tato novela suverénně překonává, jsem pochopila, že film je scestný. Ale zároveň jsem přišla na to, jak tu povídku lze zfilmovat nebo spíše jak se z tohoto filmového paskvilu dá udělat ten správný film. Jednoduše vypnout zvuk, jako soundtreck použít hudbu J. S. Bacha a nechat Pavla Soukupa předčítat text za kádrem. ___ A jak teď zjišťuji, nejsem sama v tomto nepřijetí. Amerikánský filmový kritik Roger Ebert napsal o tomto filmu následující: "This has got to be the biggest pseudocultural, would-be metaphysical ripoff of the year" - "To má být největší pseudokulturní, rádoby metafyzický ripoff roku", to jest exploatační napodobení-vykradení původního zdroje, s čímž plně souhlasím. ()
Svého času nesehnatelný film, ve kterém vystupují pouze ptáci a nádherná hudba Neila Diamonda. Myšlenka odlišení a vzbouření se od zajetých pravidel "společnosti" působila zvlášť za totality velmi silně. ()
Oscar 2 nominace: Kamera, Střih ()
║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $1,600,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Scénář: Hall Bartlett .. Racek si lítá, medituje, řeší složité životní otázky a ještě mu k tomu občas velmi hezky hrají. Kamera, jak je u takto zaměřených projektů zvykem, je výborná. Slušné, ale na zadek jsem nepadal. __ Mimochodem, běželo na Nový rok 08 na Slovenské televizi. ()
Tenhle přinejmenším nevšední umělecký počin ocení především čtenáři knižní předlohy, protože člověk, který s ní není obeznámen, by mohl lehce podlehnout pokušení odsoudit snímek jako příšerný patetický kýč. Filmu ubírá na uměleckém dojmu především hudební stránka - mnohem víc než Diamond by se sem hodilo něco vážnějšího a hlavně bezeslovného. Ve výsledném dojmu je zde hranice mezi krásou a kýčem tak tenká, že obojí vlastně splývá dohromady a nutí tak diváka k rozhodnutí, zda na takovýhle způsob vyprávění přistoupí, nechá se unášet krásnými obrazy a jedinečnou náladou snímku a přijme i ony více či méně patetické úseky, anebo tuto formu filmové výpovědi zavrhne i přes její celkem silný obsah. Já Bachovu novelu četla jako teenager (= nejvděčnější věk) a tehdy mě dostala, takže tenhle docela sympaticky originální snímek beru na milost a přijímám ho se všemi jeho klady i zápory za 4*. ()
Tak se mě konečně podařilo vidět tento dnes celkem těžko sehnatelný film. No přátelé prostě nádhera, na pozadí jakési úchvatné přírodní scenérie, má divák, možnost sledovat v tomto neuvěřitelně citlivě-melancholicky laděném filmu život racka jménem Jonathan. Režisér Barlett tu obohacuje půvabné záběry myšlenkami jednak o svobodě, ale také třeba o vzájemné lásce a tolerantnosti. Celé je to pojato a divákovi tu servírováno jako takový působivý obraz, který je zde navíc podmalován opravdu krásnou melancholicky-zpívanou hudbou od amerického zpěváka a skladatele Neila Diamonda. Záběry na ptáky jsou skutečně impozantní:-) Nevím, ale mě se tento velice citlivý snímek s jakýmsi smířlivým poselstvím velice líbil, dokonce jsem překousl na takový to druh filmu i tu děsivě dlouho stopáž, po celý film jsem se rozhodně nenudil, a hodnotím ho tedy známkou nejvyšší. ()
V první chvíli jsem nadělil Rackovi 2* s pomyšlením, že mi ten film sice těžce nesedí, ale prostě nemůžu snímku s tak pěknou kamerou a záměry nadělit méně. Jenže s každou další hodinou mě Jonathan Livingston štval víc a víc, takže kdybych s komentem otálel ještě chvíli, skončím u kategorického odpadu s řadou vykřičníků. A to bez ohledu na záplavu hvězdiček a blahem sálající nadšené komentáře. Celkem se jim divím, protože za jednu z typických českých vlastností pokládám skepticismus a odolnost vůči velkým ideálům a velkolepým představám. Na druhou stranu uznávám, že Racek je chytře udělaný a ambiciózní - velkohubý kýč. Kýč tak patetický, přepjatý a monstrózní, že pro něj jen s největšími obtížemi hledám nějaký filmový ekvivalent. Přitom potenciál by tady byl, kdyby se to dílo nebralo tak zoufale vážně a vzalo příběh svého hrdiny jako satirické podobenství. Racek Jonathan má totiž velké problémy se staršími své obce, kteří létají podle osvědčených metod a zaběhnutých tradic. Každý kverulant, který pochopí o pár minut dřív než ostatní něco cenného, je do doby, než to ostatní přežvýkají, pochopitelně považovaný v lepším případě za neškodného cvoka, v horším za nebezpečného škůdce. Jenže autor to pojal úplně jiným způsobem, takže jsme svědky ušlechtile se tvářící nudy, zejména v druhé půli, pěkně okořeněné řadou nabubřelých pseudofilozofických frází o tom, co bylo v minulém životě a co bude v budoucím. Dialogy mají bezmála charakter plků a la Matrix Reloaded. Nejsem zklamaný, protože literární předlohu neznám a po tomhle zážitku po seznámení s ní ani netoužím. Pokud ovšem chcete vidět krásné záběry skalních útesů, kroužící racky, velrybu převalující se v mořských vlnách a poslouchat do toho emotivní hlas Neila Diamonda, s chutí do toho. Já bych ovšem doporučil poslechnout si jeho hudbu na CD nebo YouTube. Osobně bych potřeboval akutně vyléčit tuhle meditativní splácaninu nějakým pěkně profuckovaným cynickým kouskem z dílny Kevina Smithe. Celkový dojem: 20 %. ()
Velmi poetické, s nádhernými záběry přírody, kde jsem si až říkala "Jak to točili?":) Kdyby byl Racek Jonathan Livingston zkrácen o polovinu stopáže, bylo by to mnohem lepší. I když jsou záběry nádherné a je radost se na ně dívat, po chvíli jsem se nedokázala ubránit pospávání. I když se ve snímku mluví, tak jakýkoliv děj je v podstatě vedlejší. Je to především o kameře, která, i když je úžasná, tak celé dvě hodiny sledovat pouze záběry, bez obsáhlejšího mluveného doprovodu, Vás mohou začít postupně ukolébávat ke spánku. Ale jinak je to vskutku kouzelné. ()
Ezoterická (new age) fakovina s príšernou hudbou. Ešte horšou filozofiou v štýle všetci buďme výnimoční, nesmrteľní a vzdorujme akýmkoľvek zavedeným pravidlám. No a tie úžasné zábery prírody? Väčšina poobedných dokumentov o prírode ich hravo o triedu kvalitou preskakuje. ()
To najlepšie, čo som od Neila Diamonda kedy počul. Onehdy, za čias kazetových magnetofónov a walkmanov sa mi dostala do rúk neznámym spôsobom hudba z filmu Jonatham Livingston Seagull. O filme som nemal ani potuchy. Sediac v izbe na intráku a počúvajúc už asi stý krát tú nádhernú hudbu som si ja sám predstavoval, čo asi v ten ktorý moment sledujeme na plátne a veru, vtedy dom bol dosť odvážnym "režisérom" .. Neskôr, po tom, čo som videl i film, som zistil, že som nebol až tak ďaleko od skutočnosti ... ))) Dlhé pasáže letu, boj s vetrom, morom, príbojom i Kŕdľom, to všetko tak krásne pasovalo k tej hudbe , že až ....))) ()
Film, od kterého jsem znala dlouhá léta jen líbivou muziku. Vcelku chápu názory obou táborů - těch, co pokládají film za krásně natočenou nudu na hranici kýče i ty, kteří to považují za mistrovské dílo. Podle mě je dobré si Richarda Bacha přečíst. Na film není špatné se podívat, ale původní příběh v něm není zcela čitelný. Máte-li rádi folkovou muziku a romantické záběry, dá se předpokládat, že se vám film bude líbit. ()
Na sobotní dopoledne (kdy jsem si bajku o Jonathanovi pustil) přece jen příliš moc ptačí rebelie a přemýšlení. Možná kdyby šlo o racka chechtavého.. ()
Žiadam šesťčíselný honorár v australských dolároch pre Jonathana Livingstona! Kde sa na neho hrabe DiCaprio alebo ktorýkoľvek iný cicavec. Čajka revoltujúca-veriaci živočích, nezlomný organizmus-vták vyhnanec. Občas pokúša, stále sa učí, nevzdáva sa ale bojovať musí. V konečnom dôsledku nelieta ani príliš vysoko, ani príliš nízko (počúvol Daidalosovu radu), je v tom prevažne sám a letí si za svojím snom. Šepot v oblakoch. Mágia prírody. Sloboda nadovšetko. ()
Jsem zklamaný racek. Tématika je mi obrovsky blízká a o to je můj dojem horší. Předloha si nezasloužila takový scénář. Nezasloužila si doslovně a povrchně vyjmenovat poučky o svobodě bytí jako z brožurky ,,Vyšší bytostí v pěti jednoduchých krocích!''. Putování racčího hrdiny působilo smutně prázdně. Jeho iniciace pak připitoměle. Hodně tomu asi pomohla stopáž, protože taková tématika jednoduše potřebuje víc času aby vše správně dlouho zrálo a prostor pro to nabízí spíše kniha nebo žití samotné. Alegorie byla doslovností absolutně otupělá a zbytečná. Opravdu není nutné, aby nás děj chytl za ručičku a odhalil se do posledního detailu, bez prostoru pro to nejcennější a tím je přemýšlení, nebo ano? Snímek impotentně kopíruje nedůležité záchytné body kostry knihy ale její duši nezvládá ani stínově zobrazit. A tak tu zbývá už jen ten úžasně nasnímaný a střihnutý vizuál, u kterého mám ale vtíravé podezření, že svou jednotvárností a omezenými možnostmi progresu dost napomohl repetitivnosti ( stejně jako soundtrack) a prvoplánové prázdnotě. Happy Feet zvládl svou roli lépe. 2* jsou čistě pomstychtivé. ()
Musí na to být správná nálada. ()
Dychberúci vizuál, nádherná hudba a strhujúci príbeh - metafora - o vymanení sa z okovov bežného života, zrúcania hradby tradícií a šedého priemeru, súboji s nepochopením a hľadaním pravdy a dokonalosti v hĺbkovej psychológii myslenia a filozofie, ktoré v podobenstve rozpytváva večné a nemenné otázky o živote, šťastí či viere a láske. To všetko za mávania krídel čajky vznášajúcej sa nad šírym oceánom, zasneženými vrcholcami hôr, vyprahlou púšťou a zelenými údoliami. Bartlett previedol úžasné Bachove rozprávanie plné živých a farebných opisov do filmovej formy s dokonalou eleganciou. 90% ()
Ideálny film do vlaku, ešte v tomto daždivom počasí. Za iných okolností si viem predstaviť, že by ma to nudilo. Myšlienkami trochu banálne. Bol som nato proste dnes správne nastavený. ()
Až tady člověk plně docení (pochopí) význam slova (fráze) „Free as a bird“. Tenhle snímek (i s pomocí hudby N.Diamonda a kamery J. Couffera) má téměř meditativní charakter a "s trochou nadsázky" by se dal označit za „tak trochu“ jinou Odyseu než tu Vesmírnou S. Kubricka. Poselství snímku je více než jasné – osobní SVOBODA(nesvázanost pravidy a snaha o rozšíření si obzorů, vymanění se z průměrnosti, schopnost vlastních myšlenek a rozvíjení se a né pouze “stádovitost”) a tak si i dokážu živě představit, že v době totality, to musel být pro mnohé u nás balsám na duši a snad i jakýsi impuls. Alespoň bych tomu chtěl věřit. Člověk se zde za celou stopáž neobjeví a když už, tak pouze v odkazu sloužící jako memento (viz smetiště na pláži). Tady už pouze scházela ropná skvrna putující oceánem. K úplné spokojenosti mi scházelo méně slov a (teď budu možná za cynika) „orel skalní“, který by rozštípnul tuhle idylku-(ano i o tom je život), přesto jsem byl snímkem pohlcen a mou pozornost si udržel po celou stopáž, což samo o sobě je hodno ocenění. Zajímavý komentář (pro mě): uživ. triatlet p.s. bez mučení přiznávám, knižní předloha od R.D. Bacha mi až do dnešního dne zůstala utajena, což se (soudě podle místních komentářů) jeví jako nesporná výhoda. To ale ostatně platí o 99% VŠECH případů… ()
Pokiaľ ste niekedy túžili vidieť klasickú animovanú disneyovku so zvieratkami ako hraný film, tak nesmiete Jonatána minúť. Je to trochu nudnejšie a poetickejšie, ale mne to ako samozvanému náročnému divákovi vyhovuje viac:) Na mňa to občas pôsobilo aj ako nábor amerických atlétov na olympiádu v Montreale, ale to je iba moja čistá nadinterpretácia a kruté nepochopenie krásnej myšlienky. No a potom je to ešte teda aj to podobenstvo, že...Videl som v kine Putovanie vtákov, čo bol dokument a celkom som sa nudil, narúbovaný naratív na zábery vtákov, ktoré nemajú ani poňatia, že ich pohľad práve vyjadruje vnútorné pnutie, ma bavilo viac. ()