Šalamoun a královna ze Sáby

Připomněl jsem si, proč tyhle staré filmy nemusím. Je fajn, že z vágního blábolu z jedné nepodepsané knížky vykouzlili dvě hodiny filmu, ale to provedení je prostě hnusné a i s tehdejšími možnostmi snad aspoň osobní souboje mohou vypadat skutečně, případně koně padající ze skály nemusí vypadat jako dřevěné hračky, některé věci jsou prostě tak amatérské, že se na to dá dívat jenom se značnou dávkou pochopení pro teatrálnost, s jakou se tehdy točilo. Dávám 3 a víc ani ň. (15.01.2012)

Bál som sa podobnej nudy, akým bol Alexander veľký. Vedel som, že druhý Ben Hur to nebude. Lenže King Vidor bol proste King, čo sa dá povedať aj o Brynnerovi a o tom, že Lollobrigida bola Queen, snáď nikto nepochybuje Najväčším kladom filmu je podľa mňa jeho jednotná atmosféra, jeho dramaturgická zovretosť a nie príliš jasná predvídateľnosť. Občas je to už archaické, ten tanec Egypťanov už vyvoláva úsmevy, ale film môže poslúžiť aj ako taká zjednodušená hodina dejepisu s peknými obrázkami. Bitky 50. rokov nie sú vďaka svojej statickosti tiež už to pravé orechové, na druhú stranu tu cítiť ručnú prácu, tú skutočnú kinematografiu, čiže drinu na pľaci. Veľmi milé prekvapenie. (24.07.2014)

Klasický představitel hollywoodské éry velkolepých historických či biblických eposů.   Zajímavým bylo  sledovat Brynnerovu hustou kštici a Lollobrigidin dekolt, nohy a figuru, horší už to bylo s uvěřitelností jejich hereckých výkonů. Brynner jako vášnivý milenec, ehm a Lollobrigida jako polepšená mrcha, inu tu mrchu, tu bych ji  i věřil.  Nezapomenutelnou je pak ale scéna z její koupelny, kde to chvíli i vypadalo, že King Vidor zapomene, že jsou léta padesátá a   povedl se i pohanský rituál Sábanů. Obojí vytrhne z letargie  navozené  klasickým  teatrálním věrozvěstným stylem vyprávění. Vše pak doplňují jak jinak než výborné bitevní scény, ale žádného Ben Hura prosím nečekat. Nejsilnější je asi poslední střetnutí s Egypťany a zejména pohled na jeho výsledek.   Snesitelná tříčka. (29.11.2022)

Kvalitní zfilmování biblického příběhu o králi Šalamounovi a královně ze Sáby. Přestože jde o skoro 60 let starý film, čas mu neubral na velkoleposti ani věrohodnosti. Etiopští Židé se vyskytují i v jiných filmech, např. Jdi, žij a někým se staň, takže královna ze Sáby pravděpodobně existovala, měla se Šalamounem syna a zřekla se svých bohů. Přesně jako popisuje tento film. (01.07.2017)

,,TVOJ KRÁĽ SKUTOČNE STAVAL VEĽKORYSO. TAKÉ STAVBY NIE SÚ ANI V EGYPTE ... A TO VŠETKO, PRE BOHA, KTORÝ ANI NEVIDÍ.“ __ Prvá polovica filmu je kvalitou veľmi diskutabilná najmä vzhľadom k tomu, akým bol King Vidor gigantom amerického filmového priemyslu. Všetko je samozrejme chybou slabšieho scenára, ktorý svoje kvality ,,rozvíja“ práve tu a tu ponúka aj niekoľko vyložene trápnych scén. Najhoršou z nich je bezpochyby smrť kráľa Dávida (Finlay Currie – v ten istý rok si zahral Baltazára v megaoscarovom Wylerovom ,,Ben-Hurovi".) – je zbytočné ju rozoberať; kto film uvidí, ten pochopí. Posledná hodina ale ponúka predstavenie snažiace sa ísť na plné grády a to zachraňuje film z vôd priemernosti a u mňa sa postarala o 4*. Sú tu hneď dve zapamätateľné scény, jednak pohanské orgie a následný Boží hnev (naozaj na svoju dobu úžasné nakrútené a ak by sa jej o niečo neskôr chopil nebojácny režisér, mohlo by sa jednať o jednu z kultových scén kinematografie. A nemyslím tým nič v štýle Tinta Brassa.) a potom scéna s priekopou. V tejto súvislosti by sa hodilo pochváliť špeciálne efekty, ktoré v mnohom zachraňujú miestami veľmi lacno pôsobiace kulisy. A Gina tu hrá presne tak, že vtip so zvesením obrazu buď jej alebo Husáka, by až tak humorný nebol... (59. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (17.04.2010)