Nový svet

Režisér Terrence Malick svými filmy nevypráví příběhy, nýbrž vyvolává emoce. Čas i prostor jsou podružné, neboť by narušovaly pohružující skladbu obrazů, zvuků a vnitřních monologů. Jeho verze legendy o lásce indiánské princezny Pocahontas a conquistadora dává vhled do myslí ústředních postav a skrze emocionálně stimulující scény a obrazy nechává diváky zakusit pocity z lásky i nových světů. (06.08.2008)

Další Malickova obrazově-hudební symfonie. Novosvětská. Skvělí herci (Colin Farrell mě rozhodně překvapil, ovšem od chvíle, kdy se na plátně objevil Christian Bale, jsem si na něj ani nevzpomněl), nádherná příroda snímaná dokonalou kamerou, dost možná nejlepší Hornerův soundtrack vůbec, režisérův čarovný cit pro detaily... Všechno funguje tak dokonale, jak jen to je možné. Další krásně poetický film, který nenudí, a po němž je mi vždycky tak příjemně na duši.__P.S. Zajímal by mě prodloužený director´s cut. (23.07.2011)

Se zajímavým režisérem Terrencem Malickem se poněkud - a vlastně docela výrazně - míjíme. Můj přízemně realistický a materialistický pohled na svět není kompaktibilní s Malickovým světem magických obrazů, lyrické bezobsažnosti, rozervaných duší, vnitřních monologů a přepísklé stopáže. Patrně ode mě nikdy neobdrží nejvyšší rating, ale jestli se mu někdy podařilo se k téhle metě přiblížit, šlo o právě tento případ. V první půli jsem skutečně několikrát zauvažoval o tom, že tak působivé obrazy vystihující náladu situace a charaktery postav není možné neodměnit. Nový svět není jen film o kolonizaci divočiny a střetávání dvou naprosto rozdílných kultur a nesouměřitelných hodnotových žebříčků, ale především snímek o lásce - té vášnivé bourající všechny bariéry, prostě o lásce bez zábran, ale i o té zralé, která vyrůstá z poznání a zmoudření. Malickovo vyprávění vychází ze skutečného příběhu prehistorie evropského pronikání na americký kontinent. Celkem věrně se drží (těch nemnoha) známých faktů a jeho snímek je tak nejautentičtější verzí legendárních skazek typu Pocahontas. Celkový dojem: 85 %. (20.02.2014)

Angličania, aby si zabezpečili mier dovtedy, kým si vybudujú v Jamestowne usadlosť, vymenovali miestneho náčelníka (Wahunsenacawh) za powhatanského kráľa a prehovorili ho, aby pripriahol svoj ľud do práce a zabezpečil belošským usadlíkom zásobovanie potravinami. Jeho dcéra (Pocahontas) bola unesená a predaná angličanom, kde bola prekonvertovaná na kresťanstvo, vydaná za dobyvateľa (John Rolfe), ktorému splodila syna. Zomrela ako 21 ročná. Od roku 1607, kedy angličania vtrhli do Virgínie, boli v najbližších desaťročiach powhatanovia (a iné kmene) takmer vyhubení (z 20.000 powhatanov zostalo niekoľko sto). Tento teror je ovšem premenený do konečnej sladkej romantickej sračky. (16.05.2011)

Nádhera. Malickův poslední film oplývá tak působivou poetickou silou, že jsem mu schopen odpustit i místama zkratkovité vyprávění, kdy je divák nucen si hodně domýšlet. Zatímco v ´Tenké červené linii´ mi promluvy hlavních postav k sobě samým někdy doslova vadily, zde mi, za asistence čarukrásných poetických záběrů přírody a lidí v ní, seděly jak prdel na nočníku a perfektně dotvářely plynutí příběhu. Malick rozdíly mezi anglickými přistěhovalci a indiány jen tak naťukává, nehraje si s historickými fakty, pouze vypráví příběh lásky, její síly, která je tu výrazně hmatatelná i bez použití sexuálních scén, pouze skrze vzájemného se dotýkání a střídmých polibků. Hornerova hudba, ruku v ruce s motivy od Mozarta a Wagnera, dokáže svou působivostí vyvolat husinu po zádech a herecky tu exceluje půvabná představitelka princezny Pocahontas, se svým drtivě okouzlujícím úsměvem. Tenhle film nepatří na monitory počítačů. Tenhle film PATŘÍ do kin, velevážení manažeři Warner Brothers!!! Jeden z nejlepších filmů roku 2005. (10.04.2006)