Réžia:
Terrence MalickScenár:
Terrence MalickKamera:
Emmanuel LubezkiHudba:
James HornerHrajú:
Colin Farrell, Q'orianka Kilcher, Christopher Plummer, Christian Bale, August Schellenberg, Wes Studi, David Thewlis, Yorick van Wageningen (viac)Obsahy(2)
Legendární režisér Terrence Malick vás zve na objevnou, dobrodružnou a romantickou výpravu ve svém kritiky vysoce ceněném, na Oscara* nominovaném vyprávění o prvních dnech nové Ameriky. Příběh natočený podle skutečných událostí zachycuje vztah impulzivní indiánky Pocahontas (Q'orianka Kilcher) a anglického kapitána Johna Smithe (Colin Farrell), který rozpoutá válku dvou světů o nový národ. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (641)
Další Malickova obrazově-hudební symfonie. Novosvětská. Skvělí herci (Colin Farrell mě rozhodně překvapil, ovšem od chvíle, kdy se na plátně objevil Christian Bale, jsem si na něj ani nevzpomněl), nádherná příroda snímaná dokonalou kamerou, dost možná nejlepší Hornerův soundtrack vůbec, režisérův čarovný cit pro detaily... Všechno funguje tak dokonale, jak jen to je možné. Další krásně poetický film, který nenudí, a po němž je mi vždycky tak příjemně na duši.__P.S. Zajímal by mě prodloužený director´s cut. ()
Nádhera. Malickův poslední film oplývá tak působivou poetickou silou, že jsem mu schopen odpustit i místama zkratkovité vyprávění, kdy je divák nucen si hodně domýšlet. Zatímco v ´Tenké červené linii´ mi promluvy hlavních postav k sobě samým někdy doslova vadily, zde mi, za asistence čarukrásných poetických záběrů přírody a lidí v ní, seděly jak prdel na nočníku a perfektně dotvářely plynutí příběhu. Malick rozdíly mezi anglickými přistěhovalci a indiány jen tak naťukává, nehraje si s historickými fakty, pouze vypráví příběh lásky, její síly, která je tu výrazně hmatatelná i bez použití sexuálních scén, pouze skrze vzájemného se dotýkání a střídmých polibků. Hornerova hudba, ruku v ruce s motivy od Mozarta a Wagnera, dokáže svou působivostí vyvolat husinu po zádech a herecky tu exceluje půvabná představitelka princezny Pocahontas, se svým drtivě okouzlujícím úsměvem. Tenhle film nepatří na monitory počítačů. Tenhle film PATŘÍ do kin, velevážení manažeři Warner Brothers!!! Jeden z nejlepších filmů roku 2005. ()
Jsem nadšený a nemůžu se než přidat ke sborovému : "TENHLE FILM PATŘÍ NA PLÁTNA KIN!". Zatímco u Tenké červené linie jsem se docela slušně nudil, Nový svět mě uhranul od prvního záběru. Překrásně poetické obrazy, meditativní tempo, střih záměrně vynechávající v jiných filmech běžné (a pro vyprávění nutné) dialogy i scény, emotivní příběh, výtečná (často klasická) hudba - celkově velmi působivý zážitek. Co mě fascinovalo nejvíc byla lehkost, s jakou Malick osobitě vypráví. Očistná filmová kúra. ()
Na tenhle film musí být nálada. Stejně jako Tenká červená linie od stejného režiséra byla hodně rozvláčným a pomalým filmem, i tento snímek si užijí hlavně diváci, kteří nechají jednotlivé záběry pomalu proplouvat svou hlavou. Doma jsem si v sedačce tedy udělal maximální pohodlí a celých 130 minut pro mne bylo velice příjemným zážitkem - dokonalá vizuální slast. Dalo by se říci, že jestliže sledování zelené uklidňuje oči, pak sledování filmů Terrence Malicka uklidňuje duši. Film má skvělou atmosféru, a bezmoc prvních kolonistů Virginie se mi již v prvních minutách zakořenila do podvědomí, jako bych útrapy prožíval spolu s nimi. O chvíli později již začne herecký koncert Colina Farrella a Q´Orianky Kilcher, který prostě nemá chybu. Těžko uvěřit, že hlavní hrdinka ještě ani nebyla plnoletá, protože jak její tělo, tak herectví tomu plně nasvědčují. Trochu více jsem pak čekal od Christiana Balea, ale na druhou stranu: dokonalý snímek jsem nečekal. Nový svět lze tedy doporučit všem mírumilovným povahám anebo alespoň lidem, kteří v sobě dokáží klid na dvě hodiny objevit. Nic pro akční fajnšmekry... ()
Ani jakožto velký příznivec Tenké červené linie nejsem tímto podivným kouskem umění očarován. Pohádková, ale přitom dospělá, místy i krutá výprava do "nového světa" sice nabízí vytříbený vizuál se vskutku nádhernou kamerou velebící si v těch nejpěknějších scenériích, ale její poloprázdná narace a nedobře fungující dramatičnost přínáší jen slabý zážitek z děje. Malick se zaměřuje na něžné, mimoslovné vyprávění o lásce, oprošťuje se od standardní konstrukce filmu a místo ní servíruje volně plynoucí lyriku - pomalé vlny, na kterých je třeba nechat se unášet. Při tomto konceptu ve spojení s téměř tříhodinovou režisérskou verzí je obrovským úspěchem, že film vyloženě nenudí. Vždy je kam se dívat, často je, co prožívat a občas je něco, nad čím se zamyslet. Bohužel mé nároky na prvotřídní film jsou vyšší... 7/10 ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (35)
- Natáčelo se bez použití jakéhokoliv umělého světla. Výjimku tvořily interiéry paláce Hampton Court, které byly dosvíceny umělým světlem skrze okna. (HellFire)
- Postavení pevnůstky Virginia trvalo 30 dní, tedy stejnou dobu, jakou potřebovali skuteční stavitelé, ale bez využití moderní techniky. (HellFire)
- Terrence Malick dokončil scénář již v sedmdesátých letech. (HellFire)
Reklama