Wolvie

Film mého života.

Ten film má STYL! A nejen ten.Ještě má skvostného Nicholsona,Polanskiho ve vrcholné formě,nádhernou Faye a atmosféru plnou cigaretového kouře,vedra a 30. let,kterou ještě v mých očích žádný noir nepřekonal.Skvost,který nestárne.

I've seen things you people wouldn't believe.Attack ships on fire off the shoulder of Orion.I watched C-beams glitter in the dark near the Tannhauser gate.All those moments will be lost in time.Like tears in rain.

Genialita a šílenství zároveň.Pro každého (nejen) fandu anime musí jít o ultimátní zážitek,na který se bude moci dívat do konce života.Já osobně viděl osmkrát s náběhem na deváté.A nejen styl je dokonalý,herci hrají bez výjimky božsky,včele je sympaťák Hirsch,který prokázal svůj všestranný talent,zbytek herců mu víc než zdatně sekunduje.Takhle balancovat na hraně mezi zábavou a čirým uměním,to umí snad jen Wachowští.

Možná vůbec nejkrásnější film,jaký byl kdy natočen.Malick je a vždy bude velkým režisérem velkých příběhů,které ovšem nikdy nejsou pro každého.Nový svět je film o souznění.O souznění mezi lidmi,o souznění s přírodou,to je jedno.Dokáže být krutý i citlivý,dokáže vás oněmět i rozplakat.Colin Farrell je skvostný,ale co tady předvádí teprve čtrnáctiletá Q'Orianka Kilcher,to je nepopsatelné.Film,který nestačí jen vidět.Tohle je třeba si prožít.Já to dokázal a svět už nikdy nebude stejný.Jednen z filmů,které skutečně miluju a jeden z mých nejoblíbenějších.

Po pěti letech a asi jedenácti zhlédnutích pořád jen nechápavě kroutím hlavou nad tím,co se zde podařilo Michaelu mannovi vytvořit.Mnoho lidí jej proklíná za jeho propadnutí směrem Digitální kamera.Ale neuvědomují si,že právě tato technologie mu umožnila natočit pravděpodobně... ne,určitě ten největší kriminální skvost posledních řekněme patnácti let,kde se pohybuje Nelítostný souboj,který je jedním z mála důstojných soupeřů pro Miami Vice.Že je to také dílo Mannovo,to je jen důkazem ohromného tvůrčího nadání a citu pro daný žánr.Miami Vice používá postupy klasické kriminální buddy movie,ale zároveň k ní nemůže mít dále,protože celý žánr staví na hlavu absolutním vypuštěním humoru,který byl do té doby jedním z klíčových prvků žánru.Ale to,co zavedla Smrtonosná zbraň nebo 48 hodin,hodil režisér za hlavu,stejně jako kouzelně jemně parodující a s láskou zesměšňující způsob,kterým seriálové kriminálky 70. let uchopil Todd Phillips ve Starskym a Hutchovi.Tím ukázal,že neexistuje jen jeden zaručeně fungující recept na časové přenášení starých klasik (ostatně,Mission Impossible je také žánrově úplně jinde).Místo komična nasazuje mnohem osobnější rovinu,nehraje na nějaké seznámování se a jiskření mezi parťáky.Ti už se dávno znají,nemají potřebu sami sobě neb jeden druhému něco dokazovat.Jsou to profesionálové,ale zároveň na diváka nepůsobí strojově,a to hlavně díky faktu,že Mann se nespokojil s jednoduchou psychologickou kresbou s tím,že fanoušci seriálu si důležité věci dakí dohromady.Ne,Mann jde ke svým postavám blíž,úspěšně se snaží dostat se jim pod kůži a nutí je dělat chyby,které je přibližují divákovi.Jako dokonalý kontrast k tomuto přístupu se pak jeví z logických důvodů odosobněná digi kamera,která se snaží držet odstup.Veřejní nepřátelé se snažili o podobný přístup,ale nepodařilo se jim dokonale vyvážit obě složky a hlavně byli časově rozkročení až do příliš mnoha směrů.Miami Vice působí jako sevřený,dokonale vysoustružený celek,kterému nic nechybí.Každá postava je perfektně propracovaná,má své vlastní cíle a motivace,které sleduje a které jsou často v rozporu s tím,co by bylo zrovna správné a dobré.Jamie Foxx a Colin Farrell ani nemůžou být odlišnější,jak vzhledem,tak přístupem k herectví,ale jak už jsem zmiňoval,místo klasického konceptu buddy movie,který na odlišností ústřední dvojice staví hlavně humornou stránku věci,tady režisér kontrasty povah obou detektivů využívá i k regulérnímu posouvání děje kupředu,nespokojí se s pár hláškami na téma "Ty seš černej,já jsem drsnej,tohle nebude fungovat",ale vzájemný vztah hlavních postav prokresluje právě na základě jeho rozdílnosti.Oba herci jsou pak ve svých rolích naprosto brilantní,uměřený a zodpovědný Rico má vztah s kolegyní,nebojí se zásadních rozhodnutí,ale čím dál víc mu dochází,že jeho práce není nejvhodnější pro citová pouta.Farrellův Sonny je pak typicky 'sedmdesátkově' rozevlátý chlapík se stylovým účesem,životem proplouvá s nadhledem a orosenou sklenkou mojita v ruce.Oba detektivové žijí v luxusním světě plném drahých aut a značkového oblečení,čímž se jakoby distancují od diváka,který si je automaticky bere za vzory.Oba mají své osudové ženy,které zrcadlí rozdíl mezi nimi.Ricův vztah je ukázkou bezpečné známosti,která oběma jeho aktérům přináší pocit jistoty,zatímco vášnivá známost Sonnyho s manželkou drogového bosse (vynikající Gong Li) je plný nebezpečí,vášně a sebedestruktivní touhy.Podobně vypracované (a to hned dvě) romantické linky se jen tak nevidí,už vůbec ne u projektu za 130 milionů dolarů.Posun seriálu ze 70. let do moderní současnosti dal filmu ještě mnohem specifičtější feeling časoprostorové bubliny,která působí povědomě,ale zároveň trochu exoticky,jakoby se v čase zasekla a nepatřila ani do jedné doby.Miami Vice je esencí moderně pojaté,obrazově dechberoucí kriminálky,s klasickým oldschool přistupem,oba žánrové směry se navzájem mísí a doplňují,aniž by se nějakým způsobem rušily,což považuji za malý zázrak.Miami Vice je vůbec na mnoha frontách výjimečný,tak trochu nesmyslný počin.Dodnes nechápu,jak mohl někdo Mannovi dát podobně nařachaný rozpočet na film podle pozapomenutého seriálového kultu,pokud tedy ten člověk četl scénář.Protože na akci dojde jen v několika málo scénách (ovšem závěrečná přestřelka nemá obdoby!),většina času se tráví skoro až artovým,velmi pozvolným vyprávěním,které zbytečně neplýtvá slovy,ale zato je přeplněno skvostnými obrazy,které mnohdy divákovi říkají více,než by zvládlo několik košatých souvětí.Tohle se prostě zaplatit nemohlo,zvláště v létě,kterému vládla ryze popkornová dvojka Pirátů z Karibiku,ke které tahle pozvolně plynoucí krimi nemůže mít dál.Mann natočil film,který vedle většiny současné produkce působí přeci jen lehce nepatřičně,není ani blockbusterem,ani artem,ale přitom v sobě nese prvky obou zmíněných směrů.Zdaleka nemá šanci uspokojit každého,ale nemám pochyby o tom,že už teď si mezi filmovými fanoušky najde skupinu obdivovatelů,která na něj nedá dopustit a časem,časem se o Miami Vice možná začne oprávněně mluvit jako o kultovním díle,které je ukázkovým příkladem nadcházející digitální éry a jejím předčasným vrcholem.Je možné,že skutečného docenění se film dočká až u budoucích generací fandů,ale osobně si myslím,že jen málokterý film udělal pro moderní chápání kinematografie tolik,co tato Mannova popkulturní recese.