Dům voskových figurín

Ke škodě tomuto filmu je jediná věc - a to, že chybí jakýkoli prvek překvapení. Od začátku všichni víme, jak to dopadne, co je tam za tajemství a v čem je ten vtip. Je to lehce naivní, snadno předvídatelné a se záplavou klišé nejen své doby. A k mínusům ovšem zařazuji všechny vystupující herečky: nesympatické, ošklivé a protivné. Ale stejně to všechno je úplně jedno, když je tu Vincent Price, okouzlující a démonický sochař. Už to samo stačí na slušný film. K tomu trochu napětí, pár hororověji laděných scén, sem tam vtípek pro tehdejšího návštěvníka kina, a výsledkem je moc příjemná záležitost, co by se neztratila ani u Hammeru. Lituju jen jediného - že v této době bylo stále nemyslitelné, že by "zlo" zvítězilo nad "dobrem". Vincent by si to zasloužil. (21.03.2014)

Zajímalo mě, jak vypadal "původní" House of Wax (1953), protože se mi líbil béčkový vyvražďovák House of Wax (2005). No a až tady se dozvídám, že ani tenhle nebyl původní... Ale dál do minulosti určitě nepůjdu, popravdě mi tyhle staré spotřební středoproudové filmy "pro pamětníky" vůbec nic neříkají a jejich "kouzlo" na mě vůbec nijak nepůsobí... Druhá hvězda za mladého Charlese Bronsona, jinak to pro mě bohužel byla jen hrozná nuda a otrava. (05.10.2013)

Voskový horor v toku času.¬         Povídka (novela?) ve své době úspěšného amerického scénáristy z New Jersey Charlese Beldena o muzeu voskových figurín byla zfilmována třikrát.¬                 Filmový přepis z r. 1933 zrežíroval pod názvem Mystery of the Wax Museum maďarský Američan Michael Curtiz, tento počin odpovídá průměrné kvalitě snímků té doby a není ničím překvapivý, lze také říci, že možnosti skryté v námětu z daleka plně nevyužil.¬                 O dvacet roků později následoval House of Wax v režii rakouského Američana André de Totha, který se původního filmového přepisu držel téměř do slova, při čemž jako jedinou přidanou hodnotu k filmovému přepisu z r. 1933 můžeme vytknouti magickou postavu "gotického" herce Vincenta Priceho v hlavní úloze. (Vedlejší postavu, pomocníka, hraje známý "westernový" herec Charles Bronson, kterému bylo v době natáčení něco přes třicet roků; jeho proměna od této doby do doby natáčení westernu 'Tenkrát na západě' je téměř neuvěřitelná.)¬                 Posledním přepisem je House of Wax z r. 2005 režírovaný Španělem Jaumem Collet-Serrou (známým nejspíše ve spojitosti s hororovým dramatem 'Orphan' z r. 2009). Tento přepis má společné s původní předlohou Beldenovou pouze voskové figuríny. Provedení odpovídá zcela současnému hororu "po španělsku" plus komerčně pojatým scénářům současnosti, z čehož vznikla poněkud nesourodá záležitost: chabý scénář je držen vysokou invencí režisérovou na úrovni slušné podívané.¬                 Můj soud v obecné rovině o kvalitě jednotlivých zpracování Beldenovy povídky zní "kvalita přibližně stejná u všech tří zpracování, vždy slušný průměr". K nízkému hodnocení přepisu z r. 2005 nepřihlížím, považuji jej za nepřiměřeně odsuzující, neboť chabý scénář je vyvážen viditelně "hororovějším" zpracováním oproti starším přepisům. (01.06.2019)

Originál z roku 1933 (The Mystery of the Wax Museum) som nevidel a ani neuvidím. Moderný remake z roku 2005 radím medzi vydarené vyvražďovačky mladých a nadržaných. Na základe doporučenia Encyklopedie hororového filmu som dal šancu nemodernému remaku, a teda bieda. Svojim letopočtom silne poznačené. Naivné, skôr divadelné, nestrašidelné, úsmevne nudné. Za zmienku stojí prítomnosť začínajúceho Charlesa Bronsona a predovšetkým účasť Carolyn Jones (budúca pani Morticia Addamsová). (03.02.2024)

Tradiční horor ze starých časů. Divadelní styl hrůzy s dokonalým hereckým přednesem i slušným chováním. Je to ještě takový slušný horor, který šokuje typicky nějakým ošklivým zlosynem. Je to k pousmání, když sledujete takový druh filmu. Nicméně kostýmy, masky i voskové figuríny a jejich roztékání jsou na tu dobu obdivuhodné. Pravý oheň, žádné pozadí vytvořené ze 2 filmů, které by bilo do očí. Ten film vůbec nevypadá uměle a díky tomu se divák může dokonale vcítit do strašidelné atmosféry i po tolika letech. Celý nápad v tom filmu mi přišel nadčasový a trochu frankensteinovský. Charles Bronson a jeho malá role nemluvícího sluhy Igora potěšila. (01.03.2013)