Golfová palica

Pomalé, oduševnělé, poetické, meditativní dílo... Ki-duk Kim naprosto brilantně zvládá pomalé tempo filmu, kde oba hlavní herci nepromluví za celou stopáž ani jedno slůvko a přesto jim rozumíte... Jakoby řeč byla nepotřebná a spíše nás odpoutávala od duševního poznání a prožitku. Velmi pěkně a vytříbeně zkomponované scény podmalované věčným tichem a téměř bez jakékoli hudby. Ki-duk Kim má spoustu nápadů a zde nám je vrství jeden za druhým... Ani chvíli jsem se nenudil a určitě si film pustím ještě nejméně jednou, protože je v něm zabudováno množství významů a odbočujících detailů, které tvoří pestrost a originalitu snímku... Pro mě jednoznačně zatím nejlepší Kimův film... (02.02.2008)

Když nepočítám Jaro, léto ... tak se jedná asi o nejlepší Kimův film. Tentokrát nechal režisér zapomenout na skutečnost, že je úchyl, prasák, zoofil a prostitutkofil, jak to pilně dokazuje ve svých ostatních filmech. Tentokrát se zaměřil na sen a skutečnost. Jak je u něj zvykem, nepotřebuje k tomu sáhodlouhé dialogy, vždyť hlavní hrdina nepromluví ani slovo! Poetický film, který si budu pamatovat jen v tom kladném. (27.10.2010)

A jelikož mám dobrou náladu (první sníh je vždycky pecka!) nebudu rozhlodávat věci nepodstatné. Navíc hledat v 3-iron byť jen jediný scénáristický blud se mi z hloubi duše příčí a stejně by mi to přes jazyk šlo jen stěží.__ Četl jsem hodně zdejších komentářů. Od lidí omámených Ki-duk Kimovo vypravěčským umem či od těch, kteří jen zdceně civěli na obrazovku a nudili se. Já se při sledování vrtěl. Ale nenudil jsem se. Nevím, co zapřičinilo tuhle rozporuplnou věc, ale když nad tím tak přemýšlím, něco podobného jsem zažil už v režisérově předchozím snímku Jaro, léto... Ki-duk Kim holt svou meditativní love-story vyvolává v lidech pocit únavy, ale zároveň je popostrkuje k přemýšlení nad životem. A to se mi líbí..... Nakonec jsem nepadl ze závěrečné scény na zadek (možná proto, že jsem některé věci nepobral, tak jak by režisér chtěl), ale už jen tou svou brilantní nápadistostí, mám chuť rozehrát tuhle golfovou hru znovu od začátku.. (22.11.2008)

Proti Ostrovu mnohem klidnější snímek. Proti Jaru, létu, podzimu, zimě a zase jaru méně lyričtější a moderněji zpracovaný. Zároveň však asi nejvíce srozumitelný širšímu publiku, kdy i neasijsky myslící divák pochytí téměř všechny významy. Partička zlodějíčků, která vždy někde něco na oplátku za vloupání spraví či jinak zasáhne byl skvělý nápad. Těším se na další věci Ki-duk Kima. * * * * (12.01.2012)

Ostal som mimo. Zrazu tuším, prečo nachádzam veci dávno stratené, prečo budík, ktorý dlho nezvonil odrazu začne drnčať ako splašený, kto vypral prádlo, ktoré sa mi už dávno zdalo nenapraviteľne zašpinené....a kto ujedá z tanierov nespokojným stravníkom. Tuším, neviem s istotou a práve táto jemná tajomnosť bez slov ale s veľkým srdcom je základom formálne aj štýlovo čistého filmu. Jedna z ústredných myšlienok ma zasiahla pre jej neuveriteľnú zhodu s mojím nazeraním na svet okolo: recyklácia a rešpekt k zdanlivo opusteným a k odpadu pripraveným veciam, oživovanie smutných ľudí, jemné nevyslovené (a autorom neprezradené) prekvapenia, citlivosť k prírode okolo, tvrdá príučka všetkým, čo vybočujú z prirodzeného poriadku vecí. Vybrúsený diamant kinematografie!!! (26.01.2005)