Putá vojny

Skutecne jeden z nejlepsich valecnejch filmu. Nechapu srovnani s Vojinem Ryanem, tohle je absolutne o necem jinym a podle me jsou Pouta Valky o trochu lepsi nez Vojin Ryan. Herci jsou vyborny a ani jsem nemel problem, jako ve vetsine asijskych filmu, je rozeznat, tady je kazdej dost odlisnej. Pribeh dvou bratru je hodne originalni a zajimave spracovany a za tech 140 minut se tu toho stane strasne moc, proste naprosto bombasticky. Triky jsou naprosto dokonaly, vyprava velkolepa a cele je to hodne realisticke. Mozna nebyl nejstastnejsi ten zacatek, protoze pak uz bylo jasne, ktery bratr prezije. Z obou bratru se mi daleko vic libil Jin-tae, protoze Jin-seok si furt jen stezoval, jako nejakej chudacek. Na druhou stranu, reziser se hodne zameril na realisticnost a presto Jin-tae probiha prestrelkama, zachranuje spoustu vojaku a spoustu jich zabiji a kulky se mu zazracne vyhejbaj. Co se tyce scen, kdy se nevalci, ale soustredi se na vztahy atd. tak ty jsou fakt hodne emocionalni a dojemny. Taky se hodne povedla hudba a kamera. Jen je skoda, ze tak uzasna hudba hraje jen misty, ale zas na druhou stranu, kdyz nehraje, tak jsou slyset zvuky bitvy a je to jeste vic realisticke. Od tohohle filmu jsem cekal mistrovske dilo a vyjimecny valecny film a toho se mi dostalo, takze 5*. Tohle je jeden z filmu, u ktereho kdyz budete mit vysoke ocekavani, tak pak nebudete zklamany. (11.11.2005)

Všechno je v naprostém pořádku, až na jednu věc: ty zbytečné patosové scény! V kombinaci se srdceryvnou hudbou snižují tyto scénáristické hovadiny (nejvíce ke konci) hodnocení o jednu hvězdu níže. A je to škoda, protože příběh je nádherně vykreslený a hlavně spletitý, akční scény zdařilé, a dramatické momentky mají potenciál. Na jihokorejském snímku je výborná hlavně ta vlastnost, že dokáže udržet divákovu ostražitost ve stejném pozoru po celou délku stopáže. Po hodině mi došlo, že se může stát naprosto cokoliv, a celý film je tak vlastně útrpným putováním dvou osob zemí, která se zmítá v hrozivé válce. Prostě mám po nějaké době zase jednou pocit, že válečné snímky mají ještě hodně co nabídnout, i když by člověk řekl, že po těch třiadvaceti hodinách strávených se Spielbergem (Band of Brothers, The Pacific, Saving Private Ryan) je to zhola nemožné... (28.11.2010)

Ne tedy, jsem zlamán. Kde to vzalo těch 85 % ? Neříkám, že Pouta války nejsou dobrým čistokrevným válečným snímkem, ale tyhle plné palby hvězd... Námět o dvou bratrech jdoucích do války přičemž ten starší dohlíží na mladšího a snaží se ho z bojů dostat není nijak originální. Vzpomeňme http://www.csfd.cz/film/13350-legenda-o-vasni/... , http://www.csfd.cz/film/8652-zachrante-vojina-ryana/. O tom, že Jižní Korea celkem s přehledem zvládá točit válečné filmy jsem se přesvědčil už u tohoto mladšího snímku. http://www.csfd.cz/film/278454-pohwa-sogeuro/. , Jenže on takový granátem pěkně zasažený jeep, který ve vzduchu metá kotrmelce či věrohodně ustřelená hlava či ruka x20 při zásahu zákopu plného vojáků dělostřeleckou palbou ještě nezaručuje kvalitní válečný film. Co se týče většiny bojů, nemám Poutům co vytknout. Sem tam to ,,tancování"" vojáků zasažených palbou těžkých kulometů působilo skoro až směšně, ale budiž. Výbuchy granátů v zákopech, boje muže proti muži i boje v Pekingu či noční přepad stály za to. Tady opravdu když Sherman trefil dům, půlka se jej zbořila a mezi sutinami se kutáleli vojáci.... Proti nedávno viděnému Mostu, kde po zásahu Shermanu do domu ze stavby odlétly jakésy kartonové desky byla Pouta o několik levelů dál. Nasazená technika bez chyb, včetně zbraní i uniforem. Škoda jen, že na těch B29 a hlavně na zákopy útočících Corsairech nemákli grafici víc.... Tím ale končím s klady. Zbytek filmu si nese klasické syndromy asijských produkcí. Dojemné scény jsou točeny tak moc dojemně, že pro západního diváka působí trapně a nevěrohodně. Většinou jsou provázeny flasbacky se zpomaleným přehráním nějakého klíčového momentu převážně ze začátku snímků, kdy hrdina byl šťasný a na které si většinou při umírání vzpomíná. To vše je křečovitě doprovázeno mohutným smyčcovým orchestrem a přehráváním herců... To je další problém. Někteří z herců hráli a u tohoto typu snímků hrají opravdu afektovaně, dělají výrazná gesta grimasy což místo vážného tónu působí směšně a amatérsky. Těch papetických řečí tam také bylo na můj vkus až až. Asijskému divákovi (asi obzvlášť z dodnes rozdělené Korei) možná má snímek co říci, Jihokorejcům jistě zabrnká na patriotickou hrdostní strunu a dědečkové co bránili zem před rudým morem možná i zaslzí. Já jsem ale opravdu čekal víc. Škoda. * * * (09.01.2013)

Neurážela bych tento film srovnáváním s emerickým Ryanem. Pouta války také mají své mušky, mnohdy příliš tlačí na city, ale nelze jim upřít tak jednoznačný protiválečný kontext, že méně než čtyři hvězdičky dát nemohu. Škoda, že testosteron nejde odoperovat, kdyby jeho nadbytek šel léčit, nemusely by být války, z nadbytku estrogenu se takové pitomosti nedělají. (08.05.2012)

Líbí se mi Pouta války, líbil se mi také Spielbergův ,,Ryan“. Předpokládám, že se tyhle dva kousky srovnání nevyhnou. Ryanovi jsem ovšem fláknul hvězd 5. Je fakt lepší? Jak v čem. Třeba příběh - dva bratři, starší chrání mladšího a do toho komunisti – jasný body pro ,,Pouta“. Dává pocit, že nejde jen o válečnou krev. Ale všechno ostatním - body pro americkou produkci, protože v ,,Poutech“ jsem válku prožíval jen s hlavním hrdinou. Taky ta korejská mentalita mě ,,nebere" (šílený myšlenkové zvraty JIN-SEOKA). Každopádně válka je stejná všude na světě a ukázat ji, znamená brodit se v potocích krve, sledovat hrůzu, strach, utrpení a nenávist nejen vojáků, ale taky civilního obyvatelstva. Válečný scény dneska dokáže natočit kde kdo, ale jen frajer zvládne přímej útok na vaše city. Ještě se máš co učit Kangu! (08.08.2005)