Kráľovstvo nebeské

Hodnocení a komentář k režisérské verzi - Rozhodně velmi zajímavý film. V prvním plánu sice trochu jako ústřední herecká dvojice (Orlando Bloom - Eva Green), prvoplánově krásní lidé, hollywoodské tvářičky, radost pro oko, ovšem téměř bez charismatu a čehokoliv hlubšího, žádné vcítění a emoce, v případě filmu by bylo ovšem chybou nezaměřit svou pozornost do pozadí na druhý plán, Ridley Scott totiž udělal z Království nebeského pod povrchem ideově celkem podvratný film, který se tváří jako prokřesťanský, ovšem při důkladnější analýze brzy zjistíte, že téměř polovina křesťanů jsou zbabělci, zrádci, vrazi, heretici bez výčitek sloužící cizím modlám, mamonu, hřešící a páchající čiré zlo. Hlavní ideový nepřítel - muslimové - jsou naopak příkladně kladní a jejich vůdce Saladina je dokonce třeba chvílemi i obdivovat. Nepřehlédnutelný je pak Ridleyho pacifismus, královstvím nebeským není nic jiného, než svět bez válek, a s tím nelze než souhlasit. Asi by se našlo mnoho paralel mezi zahraniční politikou Spojených států a tou evropskou v době křižáckých válek. Otázkou zůstává, jak by svět vypadal bez dnešních ,,amerických křižáků". Ani tenhle velký hollywoodský spektákl ovšem nezastře fakt, že takový František Vláčil pojal středověk naprosto bezkonkurenčně a jeho historické velkofilmy reflektující toto historické období jsou i pro tvůrce kvalit Ridleyho Scotta nedostižnou metou... PS: V Jeruzalémě jsem byl a nepřipomnělo mi ho v tom filmu ale zhola nic, asi se za těch tisíc let dost změnil... :-) (22.12.2012)

V kino verzi bylo až příliš znát, že střihačova ruka mocně úřadovala. V ní je totiž Balianův růst na žebříčku společenské prestiže až příliš uspěchaný. Jakoby změna z bezvýznamné kovářské nicky v člověka, který se stane královým oblíbencem a jemuž se v závěru klaní celý Jeruzalém a ve svých těžkých chvílích ho poslouchá na slovo, byla tak jednoduchá. Bohužel ani o téměř hodinu REŽISÉRSKÁ VERZE, která se mi právě dostala do rukou, v tomto ohledu příliš dojem nenapravila. I tak ale díky přidaným scénám působí film celistvějším a mnohem emocionálnějším dojmem, především díky přidané dějové linii onemocnění a smrti Sibylliina syna a následníka trůnu, která se je zcela zásadní pro vývoj děje. Moc pěkná je i přidaná scéna s hořícím keřem, plná symboliky podstaty válečných sporů na Blízkém východě. Naopak některé scény nemají pro vývoj děje přílišného opodstatnění. A celkové resumé - Scottův magnus opus NENÍ STRHUJÍCÍ film, ale je duchaplný a přemýšlivý, s ambicí něco sdělit a to se cení. A závěrečná mírová dohoda Baliana se Saladinem, křesťana s muslimem, musí být doslova pohlazením pro každého mírotvorce na této zemi :o) (15.12.2006)

To se zas Amíci vytáhli. Zdá se, že skutečné historické události jsou pro ně něco jako volné náměty, které se teprve pomocí brainstormingu upravují do (vylepšené?) podoby odpovídající jejich představám "velkých" příběhů. Dá se říci stejné chyby jako Gladiátor, ale bez Russela Crowa. Božský Orlando strnulostí tváře připomíná masku nešťastného Balduina IV., že bych nevěděl který je který, naštěstí malomocný Norton i bez výrazu tváře dokáže něco zahrát, jinak je výraznější snad už jen Liam Neeson. K historii: Ve skutečnosti se Balian (mimochodem ve skutečnosti ženatý se Sibylinou macechou Marií - Sybila navíc svého muže Guye hluboce milovala, Guy byl spíš nerozhodný než zlý, prý při poradě vždy dal za pravdu tomu, kdo mluvil jako poslední) se Saladinem dohodl. Z křesťanů Řekové a pravoslavní mohli zůstat, majetní Francouzi a Angličané si odchod vykoupili, dále bylo za 30000 denárů vykoupeno 7000 nemajetných katolíků, zbytek byl prodán do otroctví. A mohl bych pokračovat s dalšími úpravami, např. že Balian z Ibelinu nebyl žádný levoboček z Francie, byl to velký baron půdy žijící celý život na středním východě atd. Asi bych přesto tři hvězdy i dal stejně jako Gladiátorovi (i když pravda, tady je nějaké to poselství o míru a nezní až tak úplně blbě), ale Orlando mě prostě sral. Na tyhle role se nehodí a doufám, že ho už v podobné neuvidím. Vynechat jeho, začátek ve Francii a cestu do "Svaté země", možná by to nebyl špatný film. Takhle si doteď z filmového představení nejvíc pamatuju pěkné hostesky v lehkých šatečkách a vysokých podpatcích, které diváky na film uváděly v rámci jakési akce. (11.10.2005)

Kinoverze poprvé - 60%: Otřesně dlouhá stopáž v níž nijak charismatický Orlando maká na titulu "Největší masér v Jeruzalémě" a to za asistente skvělého, leč brzy mrtvého Liama Neesona, naprosto perfektního Edwarda Norton, jehož výkon, byť za maskou, je opravdu dokonalý. Bohužel vrazit tolik peněz do tohohle... nechápu. Klasický příběh, kde od začátku víte i bez učebnice dějepisu co se stane, divný Bloom co kouká jak blůma a já vím že se stále opakuji, ale ta délka! Gladiátor byl i přes svou délku chytlavý a dokázal připoutat. Tady jsem usínal. I když jsem na to vzal do kina babičku, která byla uchvácena, já sám jsem z toho nic neměl, akorát si pamatuji na líbaní zmrzačený ruky a kecy o tom, jak i sedlák s hemeroidama může být "velkej rytíř". Ridley tentokrát propadl. Škoda. Kinoverze po 4 letech - 75%: Po druhém shlédnutí zvyšuji hodnocení. Je to možná faktem, že film vidím po čtyřech letech. Přeci jen v 14ti jsem se na tento epos díval jiným pohledem a v té době jsem u něj usínal. Krásná hudba, přenádherné scenérie, zajímavé bitvy, brilantní Edward Norton, skvělé ztvárnění "rozdílů" mezi světy křesťanů / muslimů a relativně dobrý příběh mne mnohem více nadchly. Bohužel zůstaly i negativy v podobě z 50% nepříjemného Orlanda, na věky proklínanou scénu s děláním rytířů ze sedláků a občasně klišovité dialogy. I tak se jednalo o nadprůměrný historický velkofilm, který bohužel padal na hlavní postavě a nezachránil to ani prvotřídní malomocný král. Kinoverze po třetí - 65%: Třetí shlédnutí a jde to opět do kytek. Režisérská verze - 90%: DOKONALÉ. 45 minut navíc, tolik Scott potřeboval ke změně mého názoru. Film je díky nim mnohem celistvější, děj se dá lépe uchopit a postavy nyní působí věrohodněji, hlavně Orlando Bloom a Eva Green. Paradoxně díky tomu snímek ubíhá mnohem lépe. Obrazová stránka je navíc tak precizní, že mnohé scény vypadají jak umělecká díla renesančních mistrů. Pravděpodobně si to nikdy nepřiznám, ale tam hluboko uvnitř cítím, že Království nebeské (DC) je nejosobitější a nejpropracovanější dílo z režisérovy filmografie. Režisérská verze (10 let od premiéry) - 100%: A je dokonáno. Po 10ti letech od svého vzniku jsem si konečně našel naplno cestu do Scottova středověkého opus magnum. Velká lítost, že už nikdy (minimálně za mého života) podobný historický velkofilm s tak hlubokým obsahem nevznikne - tržby a divácký zájem o Exodus budiž důkazem. Přesto mě nepřestává hlodat svědomí, že pokud mi docenění Království nebeského trvalo celou dekádu, tak co ty stovky dalších, již před lety viděných kousků? (05.06.2008)