Vreskot

Wes Craven se ukazuje jako neskutečně uvědomnělý tvůrce, který přesně zná hranice žánru a dokáže si s nimi pohrávat. Vřískot je klasický teen horor, který jede podle schématu, který moc dobře známe, jen s tím rozdílem, že se jej drží až křečovitým způsobem, což samo o sobě působí komickým dojmem. Ale tvůrci v čele se scénáristou si dovolují jít ještě dál, nastrkávají do děje veliké množství komediálních vložek, které během celého děje fungují díky jejich různorodosti. Ale nebojte se, že díky vtipným scénám přijdete o očekávaný horor, to se totiž vůbec nestane. Wes Craven pečlivě buduje atmosféru, pohrává si s hudebním doprovodem a nechává diváka pomalu předvídat co se asi tak stane. Vřískot je jeden z mála hororů, který disponuje chytrými dialogy a inteligentně sepsaným scénářem, který musí potěšit snad každého fanouška. Jediným záporem je až přiliš vybledlý konec, který se sám polapil do vlastní pasti. Dvojice magorů sice skvěle zapadá do posavadního dění, ale závěrečná scéna již nemá takové grády jako zbytek filmu. (02.11.2007)

Dnes už klasika, na ktorú je potrebné sa pozrieť už len preto, aby človek pochopil odkazy na tento snímok v iných filmoch. Vcelku zaujímavý dej, resp. scenár a rozuzlenie bolo tiež celkom fajn avšak za príšerný český dabing by mal prinajmenšom niekto visieť. I keď bol hlas vraha skreslený, pri prvom hlasovom prejave som zistil už na začiatku filmu, kto sa skrýva pod maskou. Sadlo mi obsadenie, tá slabá linka humoru v podtexte bola veľmi dráždivá. Tiež ma milo prekvapila Courtney Cox. (22.01.2015)

„Ty poslouchej, ty malá bestie, ještě jednou zavěs a vykuchám tě jako rybu, rozumíš?!“ První z Vřískotů bude mít dvacetileté výročí, takže ideální příležitost si ten úžasný feeling z druhé poloviny devadesátých let znovu vychutnat. Tedy alespoň u prvních dvou pokračování, kdy fungoval spolehlivě. Wes Craven natočil poctu žánru (a o necelé dva roky později ji zopakoval) plnou odkazů a stylových hlášek pro znalé. Mate diváka (tipů na vraha je překvapivě víc než u druhého pokračování), vrací se ke svým předchozím látkám (Volal jste mě? - Tebe ne, Frede!) a pro tehdejší diváctvo byl zatraceně atraktivní. Začalo to promyšlenými telefonáty, skončilo velkým ostrým nožem. Když se vrah v hororu řídí hororovými pravidly, postavy o oněch pravidlech neustále klábosí, připomínají je, z filmu se stává jakási „parodie na druhou“ a v mnohém vystupuje právě proti pravidlům. A kdo ví, co se stalo kupříkladu v Elm Street, může očekávat ještě silnější zážitek. Craven si se svým týmem dělá, co chce, v rozporu s očekáváním odkrouhne hlavní hereckou hvězdu hned v úvodu a přichystá mnohem víc dramaturgických naschválů. Kladem jsou i svižné dialogy. Příběh je naopak prostý, ovšem děj tu není tím hlavním. Poklidným městečkem Woodsboro to otřáslo už před rokem. Někdo znásilnil a zavraždil matku dospívající studentky. Těsně před ročním výročím vrah udeří znovu. A zase. Město je na nohou, všude jsou média, policie, nechybí novinářka Gale Weathers, která píše knihu o rok staré vraždě. A nebude jediná, komu půjde o zdraví. Potěší, že maskovaný zabiják je obyčejný člověk, chybující, místy nemotorný. Prostě „lidský“. Když už by někomu vadilo to kloubení komediálních a hororových prvků, nemůže jednoduše ignorovat, že Craven v polovině devadesátých let odstartoval další hororovou vlnu. A to se počítá!! (02.08.2015)

Áno, kompletný Vreskot som videla až 12 rokov po jeho vzniku. Nie je to prvý ani posledný raz, čo poznám najprv paródie až potom originálny horor ;-) Áno, pozrela som si dokonca aj film o filme s rozhovormi a všetkými tými vysvetleniami, prečo je Scream taký geniálny, čo znamenal pre znovuoživenie tínedžerských hororov (sú vážne až také nepostrádateľné?).... Ale nie, nepodľahla som absolútne jeho čaru, nevyviedol ma z miery, to šialenstvo okolo ma obišlo, keď vznikol a teraz ho už nedobehnem. Súhlasím s Civalom i Monologom - po chvíli som sa začala nudiť, potom stále viac, no a ten prekombinovaný záver ma veru "do víru deja" už nevrátil. Vo svojom čase a pre znalcov hororu asi novátorské dielo - ale i o tom by sa dalo diskutovať. V o rok staršom Upírovi z Brooklynu je čierneho humoru viac než vo Vreskote a je úprimnejší čo sa týka miešania a priznávania sa k žánrom. Nestal na Vreskot vlastne kultom preto, že humor nikto slovkom nespomenul a diváci sa potom cítili úžasne výnimoční, lebo ho tam našli? Dobrý marketing je predsa na nezaplatenie ;-) (30.04.2008)

Wes Craven mě svým Screamem opravdu nečekaně překvapil. Byla jsem připravena na krystalický teenagerský horor let devadesátých, který bude naplněn výkřiky, krvavou lázní a tím klasicky otřelým druhem napětí. To vše jsem také dostala a naprosto jsem si to užívala. Ale poněkud jinak, než jsem myslela. Čekala jsem, že bych se mohla i bát, ale toto kultovní dílo mi často připadalo spíše jako hororová veselohra. Zvláště zhruba od druhé poloviny, kde se koná onen velký mejdan. Ten je doslova napěchován humornými, ač krvavými momenty. Mému dojmu také velmi ochotně pomáhalo neustálé srovnávání se Scary Movie, která parodovala snad většinu scén z tohoto filmu. Tu jsem zhlédla o hodně dříve, takže ve spoustě pasážích jsem měla nutkání ke smíchu (ten se většinou i dostavil) ještě předtím, než se vůbec začaly odehrávat:) Chvílemi jsem tak měla pocit, že už tyto scény jsou samy o sobě jistým způsobem komické a že Scary Movie je pouze přetřela silnějším parodickým nátěrem. Každopádně myslím, že i kdybych ji neviděla, tak celkově by na mě Vřískot působil jako povedená hororová zábava. (09.04.2011)