Pýcha a predsudok

Nejsem si jist, nakolik je Pýcha a předsudek kvalitní adaptací, protože jsem originál nečetl a vyhýbám se podobně laděným knihám. Krom jedné filmové narážky bych si asi nevzpomněl ani na jméno autorky Jane Austen. Vytvoření 18. století nemůže být ve filmu tolik popisné a detailní tomu pravděpodobně bylo na stránkách knihy britské autorky. Přesto je výprava naprosto dokonalá a bez chyb vytváří prostředí, které nikdo již přes 200 let necítil okolo sebe. Přes krásné pohledy ze skály až po působivou scenérii stromu na louce, kde právě pomalým krokem prochází hlavní hrdinka Elizabeth. Tu si užila Keira Knightley, která slušně zapadla mezi ostatní dcery rodiny Bennetů. Nepatří mezi moje oblíbenkyně a moc jí nevěřím její "úžasné" hrdinky, ale ve všech kde nepláče a nesměje se mě dokázala přesvědčit o svých kvalitách. Snad to není naposledy. Zdatně jí sekunduje Matthew MacFayden, který podle mě vystihl charakter Darcyho nejvíc jak šlo. Všechny vedlejší role jako Donald Sutherlanda nebo Judi Dench jsou výborně obsazené a více než slušně zahrané. Asi jsem jediný kdo nepovažuje PaP za prvotně romantický film a vychází přímo z názvu a z doby, která právě přála předsudkům a pýše. Proto si nemohu pomoci, ale ve filmu mi chybí trochu víc citu, který postrádám u většiny herců, a ještě tempa. Film působí rozvlekle a naprosto nic ho nepohání dopředu. Přes všechny negativní prvky se na film hezky kouká a je to příjemný pohled do století,jehož myšlenky a kodex se snad nikdy nevrátí. (24.08.2007)

Nejen z vlastní zkušenosti dobře vím, že stejně jako v životě i v lásce není radno dát na první dojem, neboť z počáteční antipatie se může nakonec vyklubat hluboký cit. To je Pride & Prejudice. Ač nejsem příliš pyšný na tento svůj předsudek, považuji žánr domestic novel (čili „román rodinného života") za jeden z nekrutějších nástrojů španělské inkvizice. Květnatá mluva, zvířecí námluvy tancem a panovačné matky kuplířky - to vše umocněné líbivě karamelovým stylem Wrighta, který mi už od Pokání nesedí. Holt, asi do toho dávám víc rozumu než citu.. „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife..“ Zvláštní to časy - za tu dobu, než při "rozhovoru o samotě" vyjádřil dotyčný své city k milované, mají nyní partneři už i po rozvodu. Princip je stejný, jen čas se zdá běží o něco rychleji.. (29.09.2009)

Chtěl jsem napsat něco o svém názoru na společnost, v níž se řeší co dál, aby se zachovala stávající životní úroveň (buď podporou příbuzných nebo sňatkem), a porovnat to s tím, jak asi žilo 95 % zbývající populace, ale udělal to za mě naprosto přesně gudaulin. Podepisuju do posledního písmene a hlavně tu část co zní Marseillaisou. (29.08.2009)

Milovala jsem fenomenální britskou BBC minisérii s Colinem Firthem, kompletní dílo Austenové měla přelouskané v originále a z nového remaku debutanta-režiséra měla obavy. Matthew MacFadyen není druhý Firth ani čistokrevný aristokratický darcyovský typ. V jeho gestech probleskuje nesmělost, v jeho vyznáních jímavá hloubka a nadřazenost nosí spíš jako kabát ušitý z hrdosti, nikoli z pýchy. Jednoduše krásná Keira působí jako závan temperamentního vánku, který smete vše, co stojí v cestě. Stačí se posadit na houpačce, zaklonit hlavu a vychutnávat svěžest rodinných scén s vynikajícími herci, poutavé obrazy z venkovského života, monumentální hudební linii a odzbrojující dialogy...Každá scéna má zvláštní nadčasové fluidum, každá výměna mezi Elizabeth a panem Darcym chytá za srdeční chlopně. Na prvním plese vyvolá rošťácký úsměv na tváři, na druhém plesu prapodivně zneklidní, po indiánském běhu zabahněná Elizabeth okouzlí, nevybíravá žádost o ruku v altánu se bolestně zaryje dovnitř, zatímco shledání v Pemberley a samotný závěr za svítání poskytuje silné, nedoslovné, až téměř snové naplnění..... Mr.Wright, you were the Right. Stvořil jste tu nejkrásnější romanci posledních několika let, čistou a průzračnou jako skotská jezera... (09.05.2007)

Osobně dávám přednost drsnějším světům, než je ten idylicky austenovský, plný dobromyslných duší, přiměřeně komických figurek a samozřejmě i oné „upejpavosti“. Občasné nesmělé pousmání a nanejvýš něžný dotyk rukou. Všichni sice mluví striktně spisovně a oblékají se do nevzhledných kostýmů, avšak rozum, cit a ono pověstné „míti filipa“ je poplatné kterékoliv době. Chcete se bavit, dojímat a nemít přitom pocit, že sledujete pokleslou kulturu? Chcete vědět, jaký výkon vynesl Keiře nominaci na Oscara? Chcete vidět pravý protiklad Domina? Nebojte se říct ano, ano, ano a pro jednou dát valem očekávání něčeho nevídaného, šokujícího a extravagantního. Bohudík za trochu poklidnosti. 80% Zajímavé komentáře: Marius, Mahalik, wipeout, tangerine1 (26.03.2006)