Pýcha a predsudok

Předlohu jsem četl, jinou její adaptaci jsem neviděl, a tak mohu říci, že jsem velice spokojený. Dechberoucí zpracování si mě získalo krásnými obrazy, skvěle natočenými scénami, jako byla ta na druhém bálu, Marianelliho podmanivou hudbou a samozřejmě i výkony herců. Dá se říct, že všechny postavy jsem si při čtení představoval přesně tak, jak jsem je tady viděl. Jen, pravda, pan Collins nebyl v předloze tak směšný, a starý pan Bennet zase tak sympatický (Donald Sutherland je Donald Sutherland). Pokud jde o Keiru KInghtley nebo fantastického Matthewa MacFadyena, nemám výhrad. Jediná vada na kráse je těch několik okamžiků, které mě lehce nudily a které mi připadaly zbytečné (přišly v poslední třetině), což jsem poznal podle toho, že jsem se najednou díval, kolik minut ještě zbývá do konce. Čtyři a půl. (23.07.2011)

Aneb jak podle dokonalé knihy natočit dokonalý kinematografický zážitek. Jane Austen obdařila film jedinečnými dialogy, Dario Marianelli nebeskou hudbou a Joe Wright svým ojedinělým citem pro kompozici obrazu. K maximálnímu požitku ze sledování pak přispívá Keira Knightley, která svou temperamentní a veselou Elizabeth ztvárnila s takovou lehkostí, že i ten sebepatrnější dialog dokáže po dlouho dobu vykouzlit úsměv na rtech. Romantický žánr v té nejčistší podobě! (30.08.2009)

Osobně dávám přednost drsnějším světům, než je ten idylicky austenovský, plný dobromyslných duší, přiměřeně komických figurek a samozřejmě i oné „upejpavosti“. Občasné nesmělé pousmání a nanejvýš něžný dotyk rukou. Všichni sice mluví striktně spisovně a oblékají se do nevzhledných kostýmů, avšak rozum, cit a ono pověstné „míti filipa“ je poplatné kterékoliv době. Chcete se bavit, dojímat a nemít přitom pocit, že sledujete pokleslou kulturu? Chcete vědět, jaký výkon vynesl Keiře nominaci na Oscara? Chcete vidět pravý protiklad Domina? Nebojte se říct ano, ano, ano a pro jednou dát valem očekávání něčeho nevídaného, šokujícího a extravagantního. Bohudík za trochu poklidnosti. 80% Zajímavé komentáře: Marius, Mahalik, wipeout, tangerine1 (26.03.2006)

První pohled se nepovedl, asi jsem si tehdy nevybrala tu nejvhodnější chvíli, ale s krásně vypravenou klasikou o babinci Bennetových, kolem kterého se nesmí mihnout v okruhu 10km chlap s alespoň jednou nohou, jedním okem a pod 80, aniž by se holkám neplašily hormony, jsem se pocitově nesešla. Druhé šance obvykle nechávám na náhodě, protože dát si to pod nátlakem znovu, by mohlo dopadnout ještě hůř, a tak se stalo, že tomu náhoda chtěla, abych lépe viděla a abych lépe slyšela. A ano, mělo to cosi do sebe a tak jdu do sebe i já a zvedám na 4*. Příště .... kdo ví. (18.02.2006)

Obdivuhodně natočená anglická klasika, které nelze nic vytknout. Námět je již evidentně léty prověřený a jeho adaptace do scénáře je dle mého názoru vynikající. Předlohu jsem nikdy nečetl a vlastně mě nikdy ani zbla nelákala, ale děj a tempo filmu jsou však velice svižné a ne staromódně utahané jak bych u adaptece takové klasiky čekal. Film je nabitý událostmi, zřejmě obsahuje vše podstatné a přesto se v něm najde i prostor pro nějaké sdělení navíc. Krom hlavní zápletky se tak divák dozví lecos o dobových mravech, etiketě, životním stylu, partenrských vztazích atd. Za dokonalé považuji i obsazení, repektive herecké výkony. I ty nejvedlejší role představují skvělé britské herce předvádějící výrazné, životné a zapamatovatelné charaktery (Jane, paní Bennetová, pan Bingley, pan Collins). Všichni včetně hlavních představitelů zkrátka vtiskli do svých postav silnou osobitost. To nejlepší na filmu je ale režie a zejména pak kompozicí nádherná a poetická kamera a také práce s ní při jednotlivých záběrech. Některé švenky, například z plesu, nebo z domu Benettových jsou skutečně dechberoucí. Jména Joe Wright a Roman Osin (kameraman) si určitě zapamatuji. No a film dále zdobí pinaový soundtrack Daria Marianelliho, který je adekvátně krásný k vizuálu filmu. (07.08.2012)