Sňatky z rozumu

Když v roce Pražského jara zralý, elegantní, uhlazený Václav Voska začal uvádět první díly ságy rodu Neffů, nezdálo se, že světlo světa spatřil jeden z nejlepších českých televizních seriálů a asi jedno z nejlepších našich dramatických děl vůbec. Právě rodinný záběr literární předlohy, zahalený do velmi průhledného podobenství jakéhosi pozdnějšího buditelského obrozenectví, skutečnost, že dílo mělo premiéru právě v této době, to všechno dotvořilo příznivou synergii, kterou dokonal nevídaný divácký ohlas. Přehlídka vynikajících herců, skvělá scénáristická dvojice manželů Zelenkových, velká témata (české devatenácté století jimi doslova hýřilo), jako fráze již znějící konstatace o skvělé Filipově režii, to všechno ten zázrak dramatického seriálového objevu jen dále dokonalo. Zpětnou vazbou takovýchto úspěchů je zlidovění řady výroků i klíčových scén; zde jich nalézáme hned celou přehršel. Od opatrné a současně lásky dychtivé vdovy Tolarové až po klidnou emancipační konstantu obou sesterských "přeslic" Váchových sledujeme zblízka - jakoby z první řady - postupné pády i vzestupy nejen protagonistů Neffova příběhu, ale i národa jako celku. V Lukavského kreaci narážíme poměrně záhy i na jednoho z prvních českých skutečných socialistů. Pastva pro oči, krupobití fakt a dojmů pro paměť a strhující zážitek pro většinu diváků ve věku od tří do pětaosmdesáti let (průměrný věk byl tehdy přece jen o poznání kratší). A povzdech na závěr: Proč dílo tak nevšedních kvalit není dostupné na DVD nosičích? (01.01.2008)

V čem tkví síla tohoto seriálu? Tak pěkně po pořádku vzato. Musím to napsat jasně, je to par excellence televizní seriál velkým S, jak lidským obsahem, tak uměleckou tvorbou a určitě patří neodmyslitelně mezi to nejlepší, co se v československé televizi vytvořilo, a vůbec je zde na místě připomenout, že televize točila tehdy opravdu kvalitní seriály. Nesporný umělecký zážitek je také v tom, že obdivuhodná herecká práce všech zúčastněných herců i v těch menších rolích je velmi dobře zahraná, jsou to většinou herci, kteří dovedli vdechnout postavám myšlenku i bez složité psychologie obsažných dialogů dnešní tvorby. Kladem je, že toto dílo přináší kus české historie, které nám vybaví onen nádherně barvitý svět rázovitých lidiček českého národního obrození roku 1850 až do počátků druhé světové války, který v příběhu brilantně vystihuje tehdejší tradiční hodnotové orientace, spjaté s podnikáním a kulturou. Tento seriál má především poutavou dějovou posloupnost a v žádném případě se nesnaží předhazovat laciné filmové vzněty vášní a tragédií, které dnes všechny televize běžně praktikují. V podstatě se dá napsat, že tento kaleidoskop reálných portrétů lidských tváří, charakterů a změtí osudů rodin a jejich hlavních protagonistů Martina Nedobyla a Jana Borna má podle mě, jakousi vznosnost poémy našich předků. Myslím, že režisér František Filip velice přesně vycítil nejen ducha románové předlohy, ale tak trošku část české povahy. Proto tento seriál bude pro mě vždy velkým zážitkem, není to pro mě jen běžný seriál, ale jeden z nejlepších, který jsem měl možnost v české televizi vidět. (15.01.2017)

Nedbalův monolog, když jako Vácha spílá Hance, je pro mne absolutně nejlepším výtryskem herectví v tomto seriálu. On je v něm vlastně naprosto feministický, když svou promluvou vyjadřuje všechno to ponížení, kterým ženy trpěly a bohužel dodnes trpí. Tohle pouštět všem těm šovinistům, co si své chlapství prokazují pohvizdováním po ženách, sexistickými narážkami, plácáním po zadku... Nedbal byl prostě absolutní špička českého herectví... (15.01.2023)

Je to pro mě na podobnym pomezí čtyř a pěti hvězd jako Byl jednou jeden dům, tady ale kvůli jednoznačný (a snadno uchopitelný) přidaný hodnotě, kvůli (u Filipa už tradičně) skvělýmu obsazení i hereckejm výkonům a kvůli výbornýmu Zelenkově scénáři (byť s Neffovou předlohou v zádech) zaokrouhluju nahoru. Seriál se snaží se nahazovat, vyvolávat otázky, a přitom nesoudit, což má větší smysl a vyšší hodnotu, než se na první pohled může zdát. Dává tomu dostatek prostoru a hlavně na to má čas a klid (!). Vyprávění (a filosofie seriálu obecně) je otevřený a nijak agitační, místo dostávaj idealisti i draví podnikatelé, pragmatic, vlastenci i i romantici... Postavy jsou přirozený, nijak dogmaticky kladný nebo záporný (což je zásluha především Neffova, já vim) a Voska jako vypravěč kupodivu funguje skvěle - dává to seriálu novej rozměr, příběh to tmelí a zároveň člení, doplňuje ho o zajímavosti a historický reálie, sumarizuje ho a vnáší nový myšlenky. A k hercům: Nedbal je prostě výbornej, tomu jsem jenom zobal z ruky, obecně dobrý jsou ale i ženský - Budínová, Šejbalová, Jirásková, Veškrnová, ale i Svozilová (jedna z jejích posledních rolí, než se uchlastala), nejslabší je Vránová a kupodivu Kolářová, ale dá se to - přehrávaj jenom trochu. Škoda, že Vránová má takovýho kníra, jinak by mi asi nedělalo zas takovej problém věřit tomu, že má bejt hezká. O Lukavskym, Skopečkovi, Rážovi atd. se neni třeba rozepisovat, mile mě ale překvapil skvělej Vala. Je to výbornej seriál na výbornej námět, s výbornejma hercema a s výbornym seriálovym režisérem, seriál, kterej člověku může přinést mnohem víc než jen potěchu ze sledování - a to je obrovská a nenahraditelná hodnota navíc. Snad jen ten nesymsl ohledně Dvořákova údajnýho vyučení se řezníkem si mohli tvůrci odpustit... WTF moments: Vlak vjíždějící do tunelu jako alegorii (polovina 5. dílu) jsem v takovymhle seriálu fakt nečekal. Ale pobavilo mě to. (18.08.2015)

Nejlepší český seriál, který kdy byl natočen. Tady je všechno správně, nic nechybí, nic nepřebývá, ani dobová agitka nedostala místo, to, že Nedobyl byl zlý kapitalista nepřikládám době, ale realitě, takových, kteří v oněch raných dobách dřeli druhé jako koně, bylo víc než dost. A navíc zde vidím protiváhu v podob zcela pitomého obyčejného dělníka Pecolda, který si za svůj těžký úděl mohl jen a jen sám. (08.09.2015)