Svatá hora
La montaña sagrada
The Holy Mountain
The Sacred Mountain
VOD (2)
Obsahy(1)
V skazenom svete poháňanom chamtivosťou vedie mocný alchymista muža, ktorý pripomína Krista, a s ním sedem materialisticky založených postáv na Svätú horu, kde dúfajú, že nájdu osvietenie. (Film Europe)
Videá (2)
Recenzie (181)
Film v mém hodnocení uzrál. Po prvním zhlédnutí v kině jsem měl velmi rozporuplné pocity. "O čem to vlastně mělo být?" Ale postupem doby jsem si jednotlivé scény vybavoval stále znova, až jsem si film musel pustit znova. A znova... a znova. Ulítlý film plný symbolů na církev, na lidské vlastnosti, podepřený skvělým soundtrackem. Stal se jedním z mých nej filmů. ()
Alejandro Jodorowsky je patrně psychopat, kříženec mezi markýzem de Sade a Ivem A. Bendou. Obrněné žáby, ukřižovaná jehňata, zmrzačení trpaslíci a šukající krávy patří mezi ty normálnější věci, které jsou zde k vidění. Přestože to má skoro dvě hodiny a nevšiml jsem si ničeho, čemu by se dalo říkat děj, díky neustálému přívalu bizarností jsem se vůbec nenudil. Film je taky docela legrační, i díky mizerné špangličtině všech zúčastněných a montypythonovskému konci. Dalo by se říci, že se mi to jistým perverzním způsobem líbilo, asi bych se měl nechat vyšetřit. K plnému docenění tohoto svatého díla bych ale asi potřeboval mít v těle víc drog... ()
"Directed to art, interpretation means plucking a set of elements (the X, the Y, the Z, and so forth) from the whole work. The task of interpretation is virtually one of translation. The interpreter says, Look, don't you see that X is really - or, really means - A? That Y is really a B? The Z is really a C? (...) Today is such a time, when the project of interpretation is largery reactionary, stifling. Like the fumes of the automobile and of heavy industry which befoul the urban atmosphere, the effusion of interpretations of art today poisons our sensibilities. In a culture whose already classical dilemma is the hypertrophy of the intellect at the expense of energy and sensual capability, interpretation is the revenge of the intellect upon art. Even more. It is the revenge of the intellect upon the world. To interpret is to impoversih, to deplete the world - in order to set up a shadow world of "meanings". (...) In most modern instances, interpretation amounts to the philistine refusal to leave the work of art alone. Real art has the capacity to make us nervous. By reducing the work of art to its content and then interpreting that, one tames the work of art. Interpretation makes art manageable, comfortable." (Susan Sontag, Again Interpretation, 1964) A já bych k tomu dodal, jenom to, že největší zrádci jsou pak ti, kteří vytváří díla pouze proto, aby byla interpretována. Jakkoli uznávám, že finanční injekce Johnna s Yoko umožnila, že film je po většinu času celkem zábavná podívaná. Jinak si myslím, že už je na čase, stejně jako aktuálně dochází k revizi New Age, začít pomalu revidovat dílo Jodorowského. Protože tohle je opravdu pouze esoterický vnucený pseudo-art postavený z velké části na tom, že vypadá přesně tak, jak si laik myslí, že má vypadat a fungovat umělecký film. Mark my words. ()
Psychedelicky symbolická alegorie na náboženství a moderní společnost, tedy spíše surrealistická satira na ni. Brutalita Hyeronyma Bosche potkává zfetované sedmdesátkové New Age, a geniálně vypointovaným poselstvím na konci vše bourá v duchu krásně trololo postmoderny. Jodorowski je fantastický magor. 8/10 ()
Galéria (52)
Fotka © Producciones Zohar
Zaujímavosti (8)
- Film tajne financoval John Lennon, ktorý bol Jodorowského fanúšik vďaka snímke El Topo (1970). (LV.Helter)
- Snímek se inspiroval dílem „Výstup na horu Karmel“, což je duchovní pojednání španělského katolického mystika a básníka sv. Jana od Kříže. Film se rovněž inspiroval dílem „Analogie hory“ od spisovatele Reného Daumala. Konkrétně zde Jodorowsky zkoumá metafyzickou sílu hory. Daumal zemřel před dokončením svého díla, jedná se tedy o fragment, a Jodorowského improvizovaný konec tak poskytuje způsob, jak dokončit dílo originálním způsobem. (Emo-haunter)
- "Nádor", který kněz vytáhne ze zlodějova krku, je ve skutečnosti kus chobotnice, kterou filmaři koupili v místním obchodě. (Ruuzha)
Súvisiace novinky
Projekt 100 pro rok 2008
V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (viac)
Britská literatura v britském filmu (29.11. - 2. 12.)
Letošní program XIII. semináře britského filmu, který proběhne ve dnech 29. 11. - 2. 12. v Uherském Hradišti, pokračuje v tradici posledních ročníků, které se zaměřovaly na spojení britského filmu s… (viac)
Filmy Alejandra Jodorowského u nás zažívají v poslední době velkou renesanci. Po distribučním uvedení Krtka a Svaté hory na plátnech českých klubových kin byla k viděni retrospektiva jeho čtyř filmů na 34. LFŠ v Uherském Hradišti (kromě dvou zmíněných ještě Fando a Lis a Svatá krev), přičemž tyto filmy také nejsou u nás zas až tak nedostupné. Je všeobecně známo, že na jeho tvorbu musí být člověk připraven a být o ní alespoň trochu teoreticky informován, jinak její sledováni již po pár minutách prvního filmu vyvolá v divákovi trvalý odpor k tomuto autorovi. U mě osobně se takto nestalo, avšak až na téměř excelentního Krtka, jemuž absolutní hodnocení ubrala jen přílišná délka, nemohu říct, že se jedná o filmy, které bych s lidným svědomím doporučoval široké veřejnosti dále. Nicméně je zajímavé sledovat a zkoumat Jodorowského tvůrčí styl, který je pro jeho první tři celovečerní filmy až nápadně jednotný. Snad bude tedy následující desatero přínosem pro diváky, kteří se na jejich sledování teprve chystají, a naplní tak předpoklad, že kdo je připraven, není překvapen: 1) Absence děje v tradičním slova smyslu. Pokud celý příběh přece jen vykazuje tyto znaky anebo je roztříštěn do určitých fragmentárních sekvencí, má obojí neklasickou dramatickou strukturu, chybějí motivace, vyvrcholení, katarze. 2) Neočekávané a z části nelogické "dějové" zlomy. Během několika záběrů je Jodorowsky schopen přenést jádro dosud viděného do zcela odlišné dramatické roviny. 3) Surrealistické a snové prvky, které jsou obsaženy v téměř každé sekvenci. 4) Expozice v podobě komunikace s mladší generací. Ve Fando a Lis a Krtkovi sleduje divák explicitní dialog mezi hrdinou a dítětem, ve Svaté Hoře implicitní střet mezi hrdinou a masou pochodujících domorodců. 5) Hlavním motivem všech tří filmů je cesta. Ve Fando a Lis putují hrdinové na místo zvané Tar, v Krtkovi hlavní hrdina jen tak korzuje divokým západem a snaží se rozdávat spravedlnost, ve Svaté hoře se jedná o pouť na stejnojmenné místo spojenou s vizionářským viděním moderní společnosti. 6) Propracovaná vizuální stránka, použití vysoce kontrastních barev u černobílého Fando a Lis, široké spektrum u dalších dvou barevných filmů. Hloubka pole jako způsob kompozice mizanscény. 7) Kontrast mezi jednotlivými mizanscénami, jež se vyskytují v rámci jednoho filmu. 8) Pozoruhodná nediegetická zvuková stopa, téměř celé filmy provázejí ruchy, šumy, pískání, foukání větru. 9) Neklasický a nekontinuální střih. Velký celek střídá detail, osa bývá spíše orientační pomůckou než pevným střihovým pravidlem. 10) Již zmíněná divácká nevděčnost. Každou scény je potřeba nějakým způsobem interpretovat, což vyžaduje velkou diváckou aktivitu. Na Jodorowského filmy nelze jenom zírat a nechat se jimi manipulovat. Ke sledování je potřeba klid a dle potřeby filmu neuškodí, když si divák dá na chvíli pauzu. Osobně se tentokrát vůbec nedivím těm, kteří neskousli projekce na LFŠ, kdy byli nuceni Jodorowského filmy sledovat na jeden zátah v ne zrovna pohodlných podmínkách ve vydýchaném sále o teplotě blížíce se bodu varu, navíc ještě po někdy až hodinovém čekání z důvodu kapacity sálu. () (menej) (viac)