Réžia:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrajú:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (viac)Obsahy(1)
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (779)
Z předlohy, kterou jsem četl kdysi na střední škole a teď si ji chci pochopitelně přečíst znovu, si dnes už nepamatuji skoro nic a možná to je lepší. Nemusel jsem totiž porovnávat, co je ve filmu jinak a co vše se do něj nedostalo, jen jsem ho zkrátka napjatě sledoval, trnul a bavil se celé dvě hodiny. Film je totiž výtečná středověká detektivka s přesahem pro trochu zasvěcenějšího diváka, má milionovou atmosféru a prvotřídní obsazení se Seanem Connerym v hlavní superroli. ()
Z tohto filmu mam trosku zmiesane pocity. Na jednej strane sa mi pacil, na druhej na mna posobil trosku monotonne, avsak Sean Connery bol skvely a inteligentny vysetrovatel a preto sa vdaka nemu hybal dej dopredu. Atmosfera bola odporna, ale to bol aj zamer rezisera Jeana - Jacquesa Annauda, ktory ma vo svojej filmografii aj krasny film MEDVED (1988). Uz v ceskoslovenskej drame KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) bolo ukazane bestialne mucenie a upalenie nevinnych ludi, ktori boli nuteni sa priznat k niecomu, co neurobili a nebolo to inak aj v tomto filme a preto ho povazujem za zaujimavy, ale nedokazal si ma ziskat tak, ako by som si to zelal. Mozno som na tento typ filmu nemal naladu... 22.11.2009 ______ Sean Connery - (William of Baskerville) +++ Christian Slater - (Adso z Melku) +++ Ron Perlman - (Salvatore) +++ F. Murray Abraham - (Bernardo Gui) +++ Michael Lonsdale - (Opát) +++ Valentina Vargas - (Dievča) +++ Elja Baskin - (Severinus) +++ Helmut Qualtinger - (Remigio da Varagine) +++ Produkcia: Bern Eichinger +++ Hudba: James Horner +++ ()
Annaudova vize středověku jakožto špinavé a drsné doby je znamenitá a hned v začátku filmu diváka příjemně pohltí. Vykreslení postav je rovněž solidní - nečetl jsem knihu, což samozřejmě lehce sráží mou objektivitu. Po první skvělé polovině, však přichází o poznání nudnější část filmu. Tajemnství a záhady kolem vražd se sice odkrývají, ale já se občas stejně neubránil pocitu nudy. K samotnému konci nic moc nemám a ve filmu docela sedí. A i když je Jméno růže bezpochyby kvalitní filmařské dílo, jedno pokoukání v mém případě úplně stačí. Annaud nám jako jeden z mála filmařů ukazuje středověk s maximální dávkou syrovosti a reality, ale mě osobně pro tentokráte neoslovil tak, jak bych si u režiséra jeho kvalit představoval. ()
Kdyby byl středověk člověk, umíral by blahem - máloco je ve filmech tak idealizované jako on a jeho příběhy. Slzopudně nádherné scenérie, gigantické hrady, noblesní kostýmy, suprakrásné dívky, chrabří rytíři v naleštěných zbrojích, čestná gesta a moudrá mluva na každém zaplivaném rohu a vlastně cokoliv v doprovodu epických soundtracků - no kdo by v tom nechtěl žít a sekat hlavy drakům a souložit s pompézně rajcovníma pannama... eh, to je vlastně fantasy, že jo? Annaud se na čarokrásné kýče vykašlal a vyhrává několik bodů navíc za báječně bezútěšné ztvárnění doby, jíž vládla špína, krutost, náboženské svinstvo a smrtka, jejíž kosu měl člověk permanentně na krku. Herecky není moc o čem mluvit, jelikož charisma Seana Conneryho tu bude ještě padesát let po jeho smrti, mladičký Christian Slater přesně zapadá do role nezkušeného novice a všichni ostatní jsou parádní sbírkou ohyzdných kreatur. Hlavní roli mají kámen, temnota a nepříjemné pomyšlení na tehdejší inkviziční realitu, jejichž spolupráce utváří ojedinělou atmosféru. Film, schopný vyvolat mráz v zádech mužskými chorály a sporadickým svícnovým osvětlením v ponurých opatských sálech. A taky film, který nestárne. ()
V roku 1980 napísal taliansky semiolog, filozof a spisovateľ Umberto Eco svoj prvý a zrejme i najznámejší román "Meno ruže" (Il nome della rosa). Je to pomerne náročná kniha, ale inteligentného čitateľa dokáže plne pohltiť. Je to zmes detektívky, stredovekej histórie a horroru. Tento postmodernistický román sa stal kultom. Šesť rokov po jeho vydaní ho previedol na plátna kín francúzsky režisér Jean-Jacques Annaud. Odviedol vskutku dobrú prácu. Natočil výbornú filmovú adaptáciu tohto literárneho diela. Hlavnú úlohu františkánskeho mnícha Williama z Baskervilu bravúrne stvárnil Sean Connery. **** ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (28)
- Hrbáče Salvatoreho, střídajícího zmateně hned několik jazyků, toužil hrát Ron Perlman. Jean-Jacques Annaud sice pro tuto roli vybral jistého liliputa s obří hlavou, ale muž ještě před zahájením prací zemřel. Italská RAI jako spoluproducent trvala na „domácím” herci, ale vybraný jedinec měl mizernou morálku a byl nakonec vyhozen. Pak už se dostal ke slovu Perlman, jenž jen taktak stihl letadlo, protože se o volbě dozvědel na poslední chvíli. Annaud vyžadoval, aby Salvatore mluvil v každé scéně, kde se objeví, a střídal šest jazyků, proto dostal herec výtisky ve všech vybraných řečech a naučil se určené pasáže. (classic)
- Změněný závěr konzultoval Jean-Jacques Annaud se samotným Umbertem Ecem – ten příznivější osud pro jedinou ženskou postavu a horší pro Bernarda Gui (F. Murray Abraham) povolil. (Robbi)
- Při hledání ideálního místa pro natáčení navštívil Jean-Jacques Annaud kolem 300 opatství a klášterů, nakonec se rozhodl pro Eberbach. Zde se natočily scény z knihovny, jídelny a soudní síně. Vše ostatní muselo být vybudováno. (Witta)
Reklama