Návrat domov

Film vznikl ve stejném roce jako můj oblíbený Lovec jelenů. Obojí je sice z Vietnamu, ale pokaždé jinak. Návrat domů je film o válce bez války. Těžce psychologické drama jde až na kost všem osudům postižených lidí a kruté neochotě státu veřejně zaujmout postoj. Film lemuje vynikající soundtrack s největšími hity šedesátek od Beatles po Rolling Stones a hlavně vynikající herecké výkony. Voight i Fonda excelují, oba získali své Oscary zaslouženě. Společně s Půlnočním kovbojem je tohle nejlepší Voightův film. V závěru potom předvádí výborný výkon i Bruce Dern, který ale přece jen zaostává (a asi zaslouženě prohrál Oscara s Walkenem). Režie už mi nepřijde tak precizní, místy jsou tam taková lehce hluchá místa, proto dávám velmi solidní a lepší čtyři hvězdy, procentuelně 80%. (01.02.2010)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.7.1988 - réžia českého znenia (ČST Praha) = OLGA WALLÓ (30.5.2009) Namiesto toho aby ČT tento film odvysielala s pôvodným dabingom v primetime pre všetkých divákov, šupla ho do predpolnočného času s titulkami na ČT 2, pre zopár antidabingových "intelektuálov". Ale ja nie som koncesionár ČT, tak "ať"... (16.9.2009) (30.05.2009)

Kvalitná psychologická dráma o osudoch zmrzačených veteránov , ktorým vojna urobila zo života peklo na zemi. J.Voight aj J.Fondová predvádzajú výborné herecké výkony a pre mňa je scéna ich prvého stretnutia kde Voight vrieska o dušu a palicou trieska na všetky strany tou najlepšou .Mierne sklamaný som bol z toho, že zbližovanie a vzťah hlavných predstaviťeľov zabral asi 70% filmu.Čakal som ťažkú depku ,takže moje očakávania naplnil iba z časti ,ale celkovo hodnotím pozitívne, určite stojí za pozornosť.Skvelá hudba od Rolling Stones. 70%. (04.03.2010)

Rok 1968: Z rádií na západní polokouli je slyšet Hey Jude, Just Like A Woman, Out of Time, Born to Be Wild..., na východní polokouli ve Vietnamu probíhá ofenzíva Tet a Američani páchají masakr v My Lai... Kdo se z Vietnamu vrátí domů živý, vrátí se jako jiný člověk; poznamenaný nesmyslnou válkou a oklamaný těmi, kteří jej do ní poslali. Ashbyho Návrat domů je svého druhu politické prohlášení, které sice odkazuje na již skončený konflikt (film vznikl 3 roky po skončení války ve Vietnamu), které je však stále platné a potřebné. Toto neobyčejně silné drama ukazuje, jak nebezpečný je nacionalismus a slepý patriotismus, jak nebezpečné jsou fráze typu "...the Marine Corps builds body, mind and spirit..." Kpt. Bob Hyde zblbnutý podobnou propagandou a nasáklý neurčitým patriotismem odjíždí do Vietnamu bojovat za svou vlast, jeho žena Sally při něm stojí loajálně a přijímá roli dokonalé občanky. Dál by mohl příběh pokračovat v tomto stylu jako hrdinský epos placený Pentagonem, ale to by se Sally nesměla setkat s ochrnutým veteránem Lukem, který jí i nám všem ukáže, jak špatná je patologická podřízenost, slepá víra a loajalita, a to jak ve vztahu muž-vlast, tak i ve vztahu muž-žena. Ukazuje nám, jak potřebná a nutná je emancipace. Jednoduché vize a poučky, kterým podlehl Bob a jiní, se totiž v realitě podstatně komplikují: Z hrdých patriotů se stávají pouhé figurky na šachovnici, které, jakmile jsou ze hry vyřazeny, jsou již k ničemu, uklizené v ústavech pro mrzáky (maximálně s bezcennou frčkou na klopě). Tváří v tvář všem těm zvěrstvům a faktické marnosti toho všeho se rázem problematizuje i samotný obsah pojmu "hrdina". Luke v emotivní řeči před studenty zdůrazňuje zdánlivě samozřejmou věc spojenou s jakoukoli válkou: "Neexistuje dostatečný důvod pro to, aby nám v náručí umíral jiný člověk, či vidět nejlepšího kamaráda roztrhaného na kusy... Musíte si zvolit, teď..." A skutečná volba není možná, pokud nezapojíme vlastní úsudek oproštěný od frází a přístupu "dělat-co-se-sluší". (Možný SPOILER:) Silný emocionální náboj filmu dodává také milostný vztah Sally a Luka, který v mnohém podtrhuje ústřední motiv filmu: Sally se emancipuje, její život je smysluplnější a ona sama zralejší (=symbolický význam prvního orgasmu?). Přestože Luke představuje v jejím životě důležitého muže, stále miluje Boba a nehodlá ho opustit. Už to prostě není jen ta "pravá občanka" na šachovnici života a vlasti, ale člověk s autentickými prožitky, myšlenkami a zkušenostmi; člověk, který se vymanil z bytí v podřízenosti. Nepřítel je válka a bylo by fajn, kdyby toto poznání vycházelo už jen ze sledování těchto filmů a ne z vlastní participace na ní; kdyby si už mladí kluci nemuseli z kolečkového křesla říkat "I'm a lot fucking smarter now than when I went". (26.08.2013)

Není to žádné masterdílo, nicméně určitá profesionalita z tohoto snímku jednoznačně vyčnívá. Zejména dva kvalitní herci (Fonda, Voight) táhnou film svými neoddiskutovatelnými talenty silným provazem kupředu, a ten se díky tomu nikde nezasekává. Kouká se na to velmi příjemně, protože Návrat domů je vlastně takové napůl nezávislé drama, a ty mají vždycky něco do sebe. Díky filmovému klubu ČT2 jsem měl již podruhé možnost vidět obdivuhodný výkon mladého Jona Voighta (o týden dříve v Deliverance), a ten chlapec se mi líbí čím dál tím víc. Zdá se mi to, nebo si na stará kolena dopřává jen role nevděčných starců, kteří v jeho nových filmech pronesou jednu dvě věty, a působí v nich celkem přebytečně (Transformers, Tomb Raider, Lovci pokladů)? Nebál bych se totiž toho, že z této herecké hvězdy postupem času cosi vyprchalo - jako mladík byl výborný, a i teď má jistě na víc... Nesmím opomenout báječný konec tohoto protiválečného snímku Hala Ashbyho, který jsem sledoval se zatajeným dechem, v očekávání té nejhorší tragédie. (08.09.2009)