Dracula

Přehnaně stylizované kulisy mají šmrnc a dodávají filmu působivou atmosféru. Gary Oldman snad nemůže zklamat, jeho rozpolcený Dracula vzbuzuje hrůzu i lítost a navíc umí rajcovně olizovat nože :o)) Myslím že filmu jenom prospělo uchopení draculovské legendy jiným směrem, tj. udělat z Draculy tvora, který je krvelačným tvorem a zároveň milující osobou. Bohužel tento Coppolův přístup má pramálo společně s knižní předlohou. (13.06.2002)

Francis Ford Coppola si na začátku devadesátých let udělal velice zajímavý pohled na hraběte Drákulu v čele s předními americkými a britskými herci. Musím říct, že mě film dokázal vcelku rychle upoutat. Vlkodlačí znásilnění třeba mělo koule, ale ve výsledku tenhle film obsahuje absolutně všechny prvky filmu, který by někdo jinej mohl nazvat brakem. Jasně, že úmyslně. O to zajímavější to je, ale o to víc mě mrzí, že tenhle film není čistý fantasy, ale spíš jenom parodie na fantasy. Všechno je to totiž až moc absurdní. Vlastně to není film, na který by se dalo dívat jen tak. Místy jsem dokonce přemýšlel, zdali je to vůbec film, na který by se dalo dívat. (01.11.2013)

Tak tohle je zrejme nejlepsi film o Draculovi, ale kniha je lepsi no. Film ma v nazvu Bram Stoker a ve filmu o filmu vsichni rikaj, jak cetli knizku, aby to bylo co nejpresnejsi, ale spousta veci je jinak. Kdyz pominu fakt, ze je film dost uspechanej, aby se vesel do 120 minut a tudiz museli bejt zkraceny vsemozny zapisy do deniku, zkoumani Renfielda, planovani jednotlivejch zasahu proti Drakulovi, studovani, jednotlivy pomoci Lucy, pripravy a podobne, ktery jsou v knize, tak je stejne ve filmu dost nepresnosti. Hlavni a asi nejvetsi, je to, ze Dracula se o nakou Minu nijak zvlast nezajima, ale jede do Londyna kuli "potrave". Z Dr. Sewarda tu je fetak, kterej vypada silenejsi nez jeho chovanci, z Lucy nadrzena krava, Lord Holmood a Quincey Morris jsou ve filmu naprosto zbytecny a z Helsinga je takovej krapet posahanej dedek, co vsechno bez zbytecnyho okecavani rekne natvrdo, takze nema problem hned vybalit, ze se musi rezat hlava a podobne. Naproti tomu v knize byl on ten, kterej se snazil, aby vse bylo vyrizovano s co nejvetsim citem a s co nejmensim utrpenim. Takze oproti knize film pusobi krapet k smichu. Ale ted k hodnoceni samotnyho filmu. Vizualni stranka je naprosta bomba, takze film zaujme od prvni minuty a hudba je taky dokonala. Navic ma celej film skvelou atmosferu a prave diky ponechani v deji jen tech nejzasadnejsich okamziku je film i paradne sviznej, i kdyz neznat knizku, asi budu misty zmatenej. Co se tyce hercu, tak Hopkins postavu Helsinga prakticky zachranuje, Winona je v roli Miny skvela, Keanu nehraje spatne, ale vubec mi sem nesed a Oldman je tady naprosto dokonale charismatickej frajer. Tohle zpracovani Drakuly mam nejradsi, ale dat do nazvu Bram Stoker bych si netrouf. (11.08.2007)

Coppolův Drákula je po vizuální stránce uměleckým dílem - nápaditý, originální a místy krutě krásný s úžasnou atmosférou. Dějově mě ale nijak zvlášť nezaujal - celá ta romance Míny a Drákuly (aneb asi polovina filmu) mi přišla přehnaná, nemístná, nezáživná. Film stojí a padá s hereckými výkony. Nechápu jak někdo může tvrdit, že nejlepším Drákulou byl, je a bude Bela Lugosi - Oldmanovi nesahá ani po kotníky! Jeho strhující proměny - ať už fyzické nebo psychické - jsou herecky geniální a, troufám si říct, neopakovatelné. Hopkins a Winona Ryder jsou pro své role naprosto perfektní. To se ale bohužel nedá tvrdit o nemastném neslaném Reevesovi, který, kromě scény s upírkami, nepředvádí nic zapamatováníhodného. 3/5 za Oldmana a taky za vynikající hudbu (v čele s nádhernou Love song for a Vampire od Annie Lennox) (07.08.2009)

Coppolova adaptace klasického Stokerova románu vyniká především ve dvou rovinách - na tomhle snímku upoutá to, že jeho vizuální stránka je skutečně skvostná (Coppolovo estetické vnímání je vybroušené a dává svému filmu podobu temného, gotického obrazu) a navíc je natočen postaru, kulisově, tak jak se horrory točily kdysi. Na jednu stranu je Dracula poctou všem klasickým expresionistickým hororům, na druhou se však posunuje ve fúzi moderních filmařských technik a progresivních filmových přístupů (především scény z Londýna, zrychlený příchod bestie k vile viděný subjektivní kamerou...) s klasickým expresivním komponováním scén k postmodernímu tvaru. Výrazný je i významový posun díla, především pak interpretace hlavní postavy, hraběte Draculy. Pakliže je fixován na svou původní lokaci, do Transylvánie, je Dracula stále především zplozencem pekla, bytostí temnou a ryze negativní a nebezpečnou (byť se zajímavou sexuální motivací), vydá-li se ale na cestu, pryč ze své domoviny, přichází šokující schizofrenie - v noci stále fixován na hlínu své země, jež si veze sebou dobře ukrytou v truhlách, zůstává onou bytostí temna a zla, ve dne však v ulicích Londýna prochází metamorfovaný Dracula coby charismatický až uhrančivý mladý muž přitažlivý pro druhé pohlaví!!! Dokonce se v jakési romantizující poloze příběhu začne dvořit živé ženě a hledá v této osobě paralelu se svojí dávno mrtvou láskou. Tahle romantická reflexe Draculy zapadá ale přesně do Coppolova gotického vidění původního literárního textu. Dracula je jakýsi romantický rozervanec a svoje prokletí prezentuje jako psychická muka. Jeho objekt lásky (skvělá a typově přesná Winona Ryder) mu slouží jako možnost vymanit se z prokletí svého osudu - přestat být nemrtvým. Je paradoxní, že v souboji Draculy s profesorem Van Helsingem fandím jako divák Draculovi, tedy v původním významu straně temna... Coppolův Dracula je zajímavý postmoderní filmový tvar, ale hlavně úžasný a krásný film. Komplexně velký film! (22.06.2007)