Harold a Maude

Předčasně záhrobní eféb Harold, jehož životní náplní (tou zábavnou) je inscenování vlastních sebevražd a navštěvování pohřbů a demolic domů, zatvrzele živá osmdesátnice Maude, pro kterou neplatí žádné zákazy, věkové limity ani společenské předsudky a život je pro ni jedna velká bonboniéra plná překvapení, a láska jako trám, která je oba polapí do svých nevypočitatelných a podivnosti se vysmívajících tenat. To jsou hlavní aktéři této nádherně rozverné a absurdní (ne)sentimentální romance, která pulzuje nápaditostí, svěžestí, excentričností na každý pád, mile zvráceným humorem, a která toho v sobě skrývá mnohem více, než se na první pohled může zdát. Brilantní, netradiční, kouzelné a pořádně podvratné! (30.08.2009)

Harold je mladý muž, který se už jako dospělý narodil. Tak trochu zvláštní osobnost, samotář se sebevražednými sklony. Nejlépe se cítí na pohřbeh a nebo se smyčkou kolem krku. Zachrání ho energická stařenka Maude, se ktorou se seznamuje na pohřbu (no kde jinde) a nekonečný shluk zábavných situací a zážitků může začít. Dva excentrici představují dokonalý model protikladů, co se přitahují. Přátelský vztah pomalu přerůstá v něco víc, ale to v tomto snímku vůbec není podstatné, protože na to film neklade až takový důraz. A i když v roce 1971 byl tento film asi hodně silná káva právě kvůli tomuto nekonvenčnímu vztahu, dnes už je spíše vnímaný jako 'oslava života' aneb 'najdi něco, co tě v životě dělá šťastným a drž se toho'. Mě se tento originální a netradiční strašně smutný a zároveň pozitivní snímek velice líbil a úžasný soundtrack je jen sladká tečka za něčím, co prostě baví. Tyhle lehce nerealistické filmy o podivínech, kteří působí opravdověji než většina lidí, to já prostě můžu. - "I haven't lived, I've died a few times. I decided right then that I enjoy being dead." (17.02.2019)

...pre chuť do života v tej najviac čistej a nezištnej podobe, pre chuť (s)poznávať a (za)milovať sa a byť (za)milovaný. Pre cítiť sneh, voňať trávu, dotýkať sa oblakov..uf, začínam byť opäť unesený.. odlietam, navždy s Vami, drahí H&M!! * * * * * HAROLD: You sure have a way with people. MAUDE: Well, they're my species! * * * * * (11.01.2009)

Nádherně bláznivý příběh o klukovi, který si přál zůstat věčným zasmušilým outsiderem, a jehož z dobrovolného prokletí zachránila ta nejnepravděpodobnější osoba. Pozdější vztah s osmdesátiletou "babičkou" sice hlavně ke konci působí ve filmu trochu zvláštně, nicméně nedojme asi jen ty nejzarytější cyniky. Moc se mi líbil způsob vtipného prokládání dle mého názoru jinak docela vážného filmu několika inscenovanými sebevraždami. Nutno také podotknout, že role očividně všem zůčastněným sedly jako hrnec na vy-víte-co, psychiatr mě moc mile překvapil (měl dostat více minut!). Celý snímek provází výborný písničkový mix, a z poslední scény mi trne ještě teď. (31.05.2009)

Harold je fascinován prozkoumáváním možností, jak být vyškrtnut z evidence živých. A kromě toho se vyžívá ve všech podobách zmaru (pohřby, demolice). Jeho mládí, samo o sobě, není vůbec předpokladem pro štěstí, protože „ být mrtvý ho baví“. Naopak Maud je okouzlující i když hodně odkvetlá „slunečnice“, která žije naplno a kterou těší každé nadechnutí, každá maličkost, každý přestupek „mám ráda pestrost, nové zážitky“. Film je úchvatným sledem absurdních situací a krásné hudby „Trouble, oh trouble set me free. I have seen your face And it's too much, too much for me. Trouble, oh trouble can't you see You're eating my heart away And there's nothing much left of me..“ (02.08.2005)