Haibane renmei

Haibane renmei je dalším důkazem toho jak je naše kultura ochuzená o fenomén anime. Sice existují skalní příznivci japonské animace, nicméně by si tento úkaz zasloužil mnohem větší pozornost. Některé tyto japonské kreslené seriály v mnohem kvalitativně převyšují debilní a dementní americkou, německou, argentinskou, či třeba i českou tvorbu. Haibane renmei je mírumilovným, krásným a inteligentním seriálem, který by si mohl najít cestu ke každému neomezenému divákovi, který by byl schopný akceptovat zápletky mimo již vytyčených klasických a miliónkrát recyklovaných seriálových šablon. Seriál o andělíčcích, kteří jsou na sebe všichni děsně hodní a o svátcích si darují oříškové zvonečky v originalitě předčí například veškerou současnou českou seriálovou produkci. Plný počet nedávám proto, že první polovina trošku nudí a chce to trochu chtění k tomu překonat. Kdo to dokáže je odměněn fantastickou a mystickou druhou polovinou včetně skvostného posledního dílu. (05.06.2007)

Haibane renmei je dielkom natoľko sa vymedzujúcim a prosto iným, že ho možno len ťažko niekam konkrétne zaradiť. Podobne ako u ďalšieho počinu, na ktorom sa podieľal (i keď vo výrazne vyššej miere) Ómori a s ktorým som mal tú česť (Durarara!!), je žánrové škatuľkovanie tejto zvláštnej utopickej balady problematické. Haibane renmnei vlastne nemá príbeh, ani ústrednú zápletku (pokiaľ príde reč na jeden z mnohých motívov a malých črepín osudov, ak sa to tak dá nazvať, tu už by hnidopich čo-to našiel). Nie je tu (ako to v anime tak často býva) do koho sa zamilovať, ani proti komu bojovať - jedine proti sebe samému a svojej hmlistej minulosti. Po dobu celých 13 epizód sledujeme jedno životné obdobie, mystický cyklus "šedokrídlych", akýchsi anjelov, ktorí prišli z neznáma a do neznáma sa uberajú (pozn.: a navyše tu prakticky nie je jediná mužská postava). Takmer slice of life z iného sveta, ktorý je tak podobný našemu, a predsa to nie je on, odohrávajúci sa v dobe tak veľmi pripomínajúcej tú našu, a predsa to nie je ona. Zavalený nekončiacim prívalom ďalších a ďalších otázok, týkajúcich sa postáv a ich sveta, nachádza divák záchytný bod vo vývoji hlavnej "hrdinky" Rakky, ktorá sa musí vyrovnať s minulosťou, ktorú nepozná, osudom, ktorému nerozumie, a nájsť si svoje miesto vo svete a spoločnosti, ktoré sú pre ňu nové. A s tým prichádza aj puto a strach zo straty toho mála, čo má... ////////// Od úvodnej epizódy po záverečné titulky jednoducho nádherný lyrický skvost s emotívnym nábojom, ktorý v mojich očiach predčí aj masterpiece už tak na hrane možností, čo všetko sa dá ešte z diváka vytlačiť bez skĺznutia do citového vydierania - Gunslinger Girl. Čo na tom, že sa oba líšia tak, ako sa len dva seriály môžu líšiť. Povinná jazda pre všetkých anime gurmánov, ktorá je vyvážená, pomalá, citlivá a postavená na nápade za milión. Trocha mysticizmu, trocha (ne)náboženských motívov, trocha zo života, trocha melanchólie a navrch v zopár epizódach aj trocha toho humoru (aby to zasa divák nebral až tak vážne a nevybral sa so svetelným mečom v ruke vyslobodiť šedokrídlych do bezmenného mesta), ale aj zopár myšlienok, ktoré stoja za pozornosť. Čarokrásny opening len dokresľuje kawaii-look (k čomu sa viaže, ako inak, aj lahodný vizuál), ktorý je tak nenútený a podmanivý, až si ma úplne a absolútne získal. Postavy a svet som si už zamiloval natoľko, že sa túžim okamžite vrátiť späť a prežiť s nimi aspoň pár ďalších minút. Ale možno je lepšie, že má Haibane renmei len 13 epizód - kedykoľvek si ho preto veľmi rád pozriem znova. V jednoduchosti je krása - platí pre všetky aspekty seriálu. 100% Obľúbené postavy: Rakka, Reki. (14.08.2014)

Seriál, který mě po několik večerů spolehlivě uspával - což v podstatě není myšleno jako výtka. Jde o zajímavé dílko, které si přívlastek "fantasy" získá vlastně jen tím, že se v něm vyskytují andělé. Příběh vlastně fantasy vůbec není, vypráví nám hlavně o tom, jak tito andělé žijí, ukazuje nám krásné obrázky z jejich světa a filozofuje o smyslu života. Obrázky jsou to opravdu krásné a hezky se na ně dívá, nikdy jsem neviděla lyričtěji působící dílko. Nicméně právě proto, že je tu všechno tak poklydné a lyrické a v podstatě se po celých 13 dílů nic "pořádného" neděje (výjimkou je snad jen díl se studní), jde o dokonalou ukolébavku a přeci jen celé poetice a smyslu obsahu jsem úplně na chuť nepřišla. Asi by neškodilo z mého pohledu u některých věcí alespoň naznačit, co měly znamenat a nenechávat úplně všechno na divákově fantazii... (15.05.2009)

Naprostý skvost s vynikající myšlenkou a mimořádně povedeným vizuálním zpracováním (to sice není u Japonců nic zvláštního, tady mi to ale přišlo tak trochu o něčem jiném, než jsem běžně u Anime zvyklý).Autoři nechali nakonec mnohem víc otázek, než odpovědí (např. co je za zdí, kdo jsou to Šedokřídlí atd.) a divák si tak musí sám domyslet a vyfantazírovat možné odpovědi, což se mi moc líbilo.Zejména druhá půlka je famózním filozofickým dramatem a nutí člověka se mimo jiné nad podstatou a smyslem života opravdu zamyslet.A co vlastně plyne z celého seriálu?Nezůstat sám, neodtahovat se od lidí a nebát se je požádat o pomoc. 92% (27.01.2011)

Nádherné anime s velice zvláštní klidnou, rozjímavou až mystickou atmosférou. Úplně ideální, když se na ně kouknete někde v klidu o samotě. Stačí se jen pohodlně usadit, uvolnit se, a jen se dívat – za chvíli zapomenete na všechny svoje starosti a ponoříte se přemýšlení. ----- V mnohých momentech smutné až děsivé a taky intenzivní (mám na mysli hlavně scénu růstu křídel), přesto už jsem dlouho neviděla nic tak pozitivního, tak krásného, co by mi dovedlo po těžkém dni zlepšit náladu. Byť zahalené do fantasy až náboženského rámu, v jádru příběh o přátelství, cestě za vyrovnáním se s minulostí a odpuštěním. Jistě, někomu se může zdát, že se v Haibane Renmei v podstatě nic neděje, protože tu není epický příběh, který by odhalil něco zásadního (i k mému zklamání jsem odpovědi na ty „pálivé otázky“ ze zdejšího obsahu nedostala, aspoň ne přímo řečené, ale možná se mi je nakonec povedlo odhalit) a nějak zásadně změnil zaběhnutý řád věcí, i když to tak ze začátku vypadá, protože se seznámíme s někým, kdo je v tomto světě nový a skrze něj ten svět a jeho pravidla poznáváme. Taky to může vypadat, že všechny ty fantastické prvky, s jejichž vymýšlením si tvůrce mangy jistě dal práci (zrození šedokřídlých, Federace, chrám, Washi, Den vzlétnutí atd.) jsou tu zbytečně, avšak dle mého jsou tu hlavně proto, aby zdůraznily to, co postavy prožívají a přiměly diváka se také zamyslet. Je dost možné, že jsem to pochopila špatně, ale za mě život šedokřídlých znamená, že se proměněný (který byl nejspíš předtím člověkem) i přes absenci vzpomínek na svůj předchozí život musí vyrovnat se svou minulostí, se svými hříchy a očistit se od nich, a nakonec získat odpuštění a požehnání. ----- Už jenom kvůli nakonec neodhaleným tajemstvím bych si přála vidět nějaké pokračování. Ale taky bych ho chtěla vidět kvůli sympatickým postavám, i když některé z nich už by v něm nebyly. 9/10 (27.02.2020)