Mladí a slobodní

How to settle down in Seattle? Cameron Crowe zachytil osudy dvacátníků z jednoho bloku a zmrazil zvláštní atmosféru bezstarostných 90.let. Není těžké začít, ale vytrvat. Není těžké hledat, ale najít. Singles zdobí skvělé herecké výkony, scénář i soundtrack. Ale tu rozevlátou náladu vystihuje song jedné kanadské písničkářky: Life’s a dance. We all have to do. What does the music require. People all moving together. Close as the flames in a fire. Feel the beat. Music and rhyme. While there is time.... We all go round and round. Partners are lost and found. Looking for one more chance. All I know is.... WE´RE ALL IN THE DANCE. (30.05.2007)

Příjemný, sympatický a jednoduchý snímek s parádním hereckým obsazením řešící vztahy a přátelství. Nic prvotřídního, ale zároveň nic všedního. Naopak spíše vřeleji a lidštěji podané problémy lásky. Mě se to hrozně líbilo, ani sama nevím proč až tak moc. Asi si to našlo cestu skrz tu obrannou zeď vůči průměrným "romantikárňám". Dost komickou částí mi přišel ten počítačový program na prsní implantáty a jejich zvětšování samotnou Janet a následné zmenšování chirurgem. Povedená scéna podle mě parodující kancelářské komplexy složené ze "samostatných" buněk aka dvě papírové zdi, kdy stačí něco blbě položit a celé se to zbortí. Mimochodem můžeme být i rádi za to, že záznamníky téměř vymřely. Jedna blbá kazeta, která se zamotá a přijdete o životadůležitý vzkaz ovlivňující vaši šťastnou budoucnost. "To si musí každej tím projít? Ne jenom my. Já se snad nikdy nevdám. S touhle bych zůstal třeba na věky. S někým jsem se seznámila. To vím, ta je můj typ. Tohle není tvůj typ, spíš můj. Ale kdeže. Jaká je? Tak mi o ní něco řekni? Je báječný..." Tento úplný závěr byl perfektní - vířící město plné zrozujících se i zanikajících vztahů. (09.11.2013)

Crowův klasicky kvalitní soundtrack doprovází tuto sice nijak extra objevnou, ale zato upřímně myšlenou a nenásilně podanou mozaiku o vztazích. Vzestupy, pády, sny, očekávání, sklamání a naděje jsou tu podány jemnou formou bez extra velkých gest, trapasů nebo proslovů. A tak to mám rád. Chtělo by to trochu větší prokreslení jednotlivých postav. Matt Dillon s dlouhým páčem byl vážně fešák. Trošičku slabší 4. (07.07.2011)

Když se Bridget Fonda po svém rozhoduje, zda zavolá nespolehlivému „příteli“ a zároveň samolibému rockerovi, musel jsem souhlasně pokyvovat. Díky Cameronu Croweovi tu máme komické i ty méně úsměvné (až smutné) epizody ze života několika lidí, kteří žijí zatím hlavně sami pro sebe v jednom domě v Seattlu. Crowe jejich generační výpovědi dělí do několika kapitol, těží z přesvědčivých hereckých výkonů, poměrně uvěřitelných partnerských situací, lehké ironie, výborně napsaných dialogů i monologů. Jen škoda, že se mi postavy nedostaly víc pod kůži.. (26.11.2013)

Mozaika osudov, ktoré sa snažia nájsť lásku a šťastie a ktorých okrem tejto túžby spája ešte jeden dom v ktorom žijú. Je to osudové v tom zmysle, že akosi očakávame že sa všetky osudy na konci spoja a nastane šťastný koniec. Crowe je rozhodne tvorca, ktorý rozumie mladým ľuďom a aj citom, ktoré nimi zmietajú dokým nezaujmú nejaké stanovisko. Singles je film o tom. Scenár chrlí mnohými perlami a každá z postáv žije svojim vlastným životom. Celý príbeh potom ako bonus doprevádzajú skvelé piesne, ktoré vytvárajú nie len atmosféru, ale aj dynamickejší príbeh. Trocha zamrzí len fakt, že táto veľká bublina, spľasne a potom sa vytratí. Jeden z tých filmov, ktoré fungujú dokonale ako jednohubka. Tá špeciálnosť, alebo tá originalita, sa akosi vytráca do prázdna práve snahou vytvoriť príbeh na poli všednosti. Ktorá bohužiaľ prevyšuje. Crowe je režisér, ktorý si na svoj veľký film musel počkať. A tieto filmové rozbehy nie sú zlé, len im chýba ten správny feeling, ktorý robí ostatné jeho filmy tak pamätnými. (15.05.2011)