Mladí a slobodní

Za mě takový krásný návrat do minulosti 30let zpět, kdy jste mohli vidět, jak se kdysi lidi seznamovali, jak trávili čas a jak to celé bylo úplně jiné než teď :D Pěkné, příjemné, určitým způsobem "smutné", jak jsou z toho, že jsou chvilku singl zoufalí, což je podle mě zbytečnost, ale jak by třeba řekl nějaký romantik - "láska přijde až bude potřeba" :) (21.06.2024)

Mozaika osudov, ktoré sa snažia nájsť lásku a šťastie a ktorých okrem tejto túžby spája ešte jeden dom v ktorom žijú. Je to osudové v tom zmysle, že akosi očakávame že sa všetky osudy na konci spoja a nastane šťastný koniec. Crowe je rozhodne tvorca, ktorý rozumie mladým ľuďom a aj citom, ktoré nimi zmietajú dokým nezaujmú nejaké stanovisko. Singles je film o tom. Scenár chrlí mnohými perlami a každá z postáv žije svojim vlastným životom. Celý príbeh potom ako bonus doprevádzajú skvelé piesne, ktoré vytvárajú nie len atmosféru, ale aj dynamickejší príbeh. Trocha zamrzí len fakt, že táto veľká bublina, spľasne a potom sa vytratí. Jeden z tých filmov, ktoré fungujú dokonale ako jednohubka. Tá špeciálnosť, alebo tá originalita, sa akosi vytráca do prázdna práve snahou vytvoriť príbeh na poli všednosti. Ktorá bohužiaľ prevyšuje. Crowe je režisér, ktorý si na svoj veľký film musel počkať. A tieto filmové rozbehy nie sú zlé, len im chýba ten správny feeling, ktorý robí ostatné jeho filmy tak pamätnými. (15.05.2011)

Crowův klasicky kvalitní soundtrack doprovází tuto sice nijak extra objevnou, ale zato upřímně myšlenou a nenásilně podanou mozaiku o vztazích. Vzestupy, pády, sny, očekávání, sklamání a naděje jsou tu podány jemnou formou bez extra velkých gest, trapasů nebo proslovů. A tak to mám rád. Chtělo by to trochu větší prokreslení jednotlivých postav. Matt Dillon s dlouhým páčem byl vážně fešák. Trošičku slabší 4. (07.07.2011)

Mojí favoritkou byla rozhodně spíš Bridget Fonda (jejíž jedinou ambicí je zhulit se už dopoledne a čumět celej den na telku) než ta levná kopie Erin Brockovichový, která se nechá oblbnout španělskym studentem (jak typický). Jako sonda do devadesátek to zrovna moc dobře nefunguje, je to spíš taková normální vztahovka, ale má to svoje momenty. Třeba když ten frontman kapely vypráví, jak je v USA sice nikde neznaj, ale v belgii jsou velký. (75%) (17.06.2017)

Cameron je opět svůj a vyprácí lehce ošuntělý a v základu jednoduchý příběh o lásce a vztazích. Ne vždy je to však pouze černá a bíla a občasná přímočarost a jasně daná nalinkovanost mi dosti vadily. Postavy jsou vcelku zajímavé, ale jejich problémy jsou tak nějak obyčejné. Člověk se jim úplně nedostane pod kůži. Vše je až příliš předvídatelné. Nicméně Crowe si s daným materiálem hraje jako s dítětem a jen díky jeho režijní zdatnosti vzniká spoustu nezapomentuelných scén. Navíc Mat Dillon je skutečně ukázkový hipík se vším všudy, včetně nehorázně tupého výrazu. Jen ta síla změnit se a uvědomění si, že "ona" je ta pravá mi k němu už jaksi nesedlo. Až příliš fádní, přesto jako odreagování vcelku koukatelné. (23.10.2006)