Mladí a slobodní

Tenhle film měl všechno to, co nemám rád. Na jedné straně se tváří, jak moc chce být sondou do rozervaných duší mladých lidí, ale na druhé straně nedokáže absolutně s divákovými emocemi pohnout. Spousta dobrých herců se pohybuje z jednoho obrazu do druhého, odříkávajíc prázdné dialogy. Fakt je to na ručník. A ten v ringu skutečně přistál. Tohle mě ani trochu nebavilo, ale téma to bylo slibné, ale velmi nudně natočené. (29.10.2009)

Víc takových filmů! Singles jsou snad nejlepší romantická komedie, kterou jsem kdy viděla. I když se je do téhle škatule tak bojím řadit, protože všichni víme, co se se žánrem "romantická komedie" za ta léta stalo. Ano, je z ní hnusná, klišoidní a smradlavá žumpa. Singles jsou naopak velice lidský a příjemný film o tom, co se prostě děje a dít se pořád bude. Korunováno parádním scénářem a skvělým obsazením, téměř se to dotýká jednoduché dokonalosti. Abych pravdu řekla, už dlouho jsem se tak nenasmála a neztotožnila s filmem. Co se soundtracku týče, je to jen další třešnička na už tak dobrém dortu :) (A Burton v mini roli "druhýho Scorseseho" potěšil :)) (22.01.2012)

Mozaika osudov, ktoré sa snažia nájsť lásku a šťastie a ktorých okrem tejto túžby spája ešte jeden dom v ktorom žijú. Je to osudové v tom zmysle, že akosi očakávame že sa všetky osudy na konci spoja a nastane šťastný koniec. Crowe je rozhodne tvorca, ktorý rozumie mladým ľuďom a aj citom, ktoré nimi zmietajú dokým nezaujmú nejaké stanovisko. Singles je film o tom. Scenár chrlí mnohými perlami a každá z postáv žije svojim vlastným životom. Celý príbeh potom ako bonus doprevádzajú skvelé piesne, ktoré vytvárajú nie len atmosféru, ale aj dynamickejší príbeh. Trocha zamrzí len fakt, že táto veľká bublina, spľasne a potom sa vytratí. Jeden z tých filmov, ktoré fungujú dokonale ako jednohubka. Tá špeciálnosť, alebo tá originalita, sa akosi vytráca do prázdna práve snahou vytvoriť príbeh na poli všednosti. Ktorá bohužiaľ prevyšuje. Crowe je režisér, ktorý si na svoj veľký film musel počkať. A tieto filmové rozbehy nie sú zlé, len im chýba ten správny feeling, ktorý robí ostatné jeho filmy tak pamätnými. (15.05.2011)

Když se Bridget Fonda po svém rozhoduje, zda zavolá nespolehlivému „příteli“ a zároveň samolibému rockerovi, musel jsem souhlasně pokyvovat. Díky Cameronu Croweovi tu máme komické i ty méně úsměvné (až smutné) epizody ze života několika lidí, kteří žijí zatím hlavně sami pro sebe v jednom domě v Seattlu. Crowe jejich generační výpovědi dělí do několika kapitol, těží z přesvědčivých hereckých výkonů, poměrně uvěřitelných partnerských situací, lehké ironie, výborně napsaných dialogů i monologů. Jen škoda, že se mi postavy nedostaly víc pod kůži.. (26.11.2013)

Byli jsme mladí a singles. Sedávali jsme zásadně na zemi, nosili dlouhý vlasy, otevřeni světu, čerpali jsme od všech, kteří se kolem nás pohybovali. Bydleli jsme na hostelu nebo na bytě, a ani jsme nevěděli, kdo s náma vlastně bydlí trvale a kdo jen přechodně. Tráva, občas i nějakej jinej experiment, Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden, Alice in Chains. Spousta lidí, který přišli, znamenali moc, a zase zmizeli v nenávratnu. Nikdo nikoho nesoudil. A snili jsme o ženskejch, který budou úplně stejný jako my, stejný názory a stejný kapely, na který budem spolu chodit pařit. Dnes už se to těžko vypráví, když to vidím na plátně, je to i malinko směšný. Ale byla to moje doba a byl jsem to i já. Díky za ten film, abych si mohl připomenout kým jsem byl a snad i jsem, neboť ty kapely mi hrajou doma velmi velmi často... (07.01.2010)