Alexandr Dumas starší

Tohle je vůbec nejlepší seriál Jaroslava Dietla (Lze-li u třídilné série u seriálu vůbec mluvit). Za dobrým vyzněním tohoto díla stojí dva dobré předpoklady: Menšík je Dumas a Dietl je Dumas. Oba mohli najít dobrý důvod pro ztotožňění s touto postavou a díky tomu je vyznění této málonákladné TV-hry nakonec tak věrohodné. Menšík dokázal Dumase zahrát jako živelného génia i kariéristu, jehož osud je fraškovitý i tragický zároveň. Ve scénách, v nichž Dumas svému synu vypráví, o tom, že fikce je důležitější než skutečnost, mám pocit vyjádřil Dietl i své životní kredo. Vyprávět příběhy bylo pro Dumase, Dietla a také Menšíka to nejdůležitější bez čeho nedokázali žít. Umělecká kvalita děl Dumasových, stejně jako Dietlových, je sporná. Morální stanovika jimi také rozhodně zastávat nechtěli. Ale skoro všechny prozařuje umanutá chuť vyprávět lidem příběhy a přinutit je, aby naslouchali. (08.11.2004)

Vladimír Menšík nepochybně v jedné ze svých životních rolí. Jenže... často tu osciluje na hranici umírněného hereckého výkonu a živelného televizního baviče, což místy působí trochu rušivě. Zatímco první díl naplňuje svou energií celkem logicky, třetí díl s šedovlasým kmetem a přitom pořád nespoutaným kurevníkem je malinko za čarou. Šrumec kolem divadla, společenských salónů a umělců byl asi takový, jak tu byl zobrazen, já jsem si přesto iracionálně přál trochu víc pohodového šarmu známého ze Dvou písařů. Alexandr Dumas ale krom toho nabízí elitní herecké obsazení, viděl jsem to už kdysi dávno a až jsem byl překvapenej, kolik dobrých herců se tu sešlo. S malými výhradami krásný výlet do Francie 19. století, rád jsem si to po letech znovu připomněl. (28.05.2016)

Menšík jako Dumas?! Trochu chyba castingu. Po technické stránce je to opravdu luxus hrůza. Černobílý obraz je nezřetelný a v mnoha fázích ztmavne. Ozvučení je též příšernost sama. Někdy je zvuk silný, někdy je slyšet jen polovina repliky, a napínat sluch mě opravdu nebavilo. Osudy slavného spisovatele dopadly tak, jak jsem předpokládal. Vytržené z kontextu a zkreslené a hlavně blbě zahrané a natočené. 10% (21.08.2013)

Jedno z nejlepších zpracování Jaroslava Dietla. V hlavní roli třídílného filmu se představí nespoutaný živel Vladimír Menšík a jeho ztvárnění Alenandra Dumase staršího je absolutně věrohodné, on ho ani nemusel hrát, on jím byl! V prvním díle přijíždí do Francie jako dvacetiletý mladík a začíná si podmaňovat francouzská divadla. Ve druhém díle je už jako čtyřicetiletý slavný spisovatel a dramatik na vrcholu své kariéry a peníze, které vydělává, ihned mizí za jakýkoliv rozmar, který si Dumas usmyslí. Představuje se zde i jeho syn v podání Jana Kačera, kterého začíná učit psát. Nekončící večírky, pití, krásné ženy, ale vše Dumas vyvažuje obrovskou pílí a hned od časného rána už sedí za stolem a píše a píše. Třetí díl zahrnuje posledních pár let Dumasova života, kterého se za žádnou cenu nechce vzdát a stále si namlouvá, že ho stáří nedostane a snaží se stále psát, jezdit z divadlem po vesnicích, chodit po večírcích bavit šlechtu svými historkami, až tento neskutečný bohém umírá v posteli u svého syna. To, co předvedl Vladimír Menšík nejen na smrtelné posteli, bylo absolutní herectví, kdy se do své postavy opravdu ponořil, souzněl s ní a úplně se jí podřídil. Myslím, že ji ani nemusel tak hrát, Vladimír Menšík měl s Alexandrem Dumasem společnou stejnou náturu, kdy oba do poslední chvíle života chtěli bavit lidi a chtěli, aby je lidi měli rádi a nezapomněli na ně. U obou představitelů to tak dopadlo a v srdcích lidí, kteří je měli rádi zůstanou po několik generací navždy. Ještě bych citoval věty Alexandra Dumase z konce druhého dílu, které říká svému synovi, o tom, kdy o sobě může člověk prohlásit, že se stal spisovatelem. " Až budeš moct psát každý den; ne, líp, až budeš muset psát každý den, v jakékoliv situaci, ať už na slavnosti nebo na lodi, v bitvě nebo milostném rozpoložení, ve strachu i v radosti, v bolesti, ale i ve vítězství, potom o sobě můžeš říct - jsem spisovatel. " A o tom to celé je!!! (11.01.2017)

1****začátky, 2****spor, 3***odcházení. _________ Tři epizody z různých životních fází velkého vypravěče: Mládí, vrchol, stáří. Skvělý (Mauroisův) nápad, jak ukázat Dumase se vším, co k němu patří. Zkazit dojem mi mohlo snad jen to, že byly Dumasovy osudy podány poněkud nekriticky - a tedy lehce předvídatelně (pro doplnění doporučuju film Jiný Dumas). Naštěstí to zachránil svým živelným projevem Menšík. (09.01.2016)