Réžia:
Jiřina Pokorná-MakoszováScenár:
Jiřina Pokorná-MakoszováKamera:
Josef IllíkHudba:
Claude DebussyObsahy(1)
To, že Walter Horton (Vlastimil Brodský) podlehl jednoho rána neodolatelnému nutkání usednout ke klavíru a zahrát celou Chopinovu Sonátu B moll, by nebylo nic tak zvláštního, nebýt faktu, že Walter Horton nikdy v životě na klavír nehrál a ani on sám netušil, že to umí. K údivu své ženy (Jiřina Jirásková) ve hře pokračuje tak úspěšně, že záhy získá manažera (Rudolf Hrušínský) a pořádá veleúspěšné koncerty. Jeho repertoár se zdá být nekonečný a provedení bezchybné. Má to ovšem háček - Walter není schopen žádnou skladbu zahrát dvakrát... (Oskar)
(viac)Recenzie (39)
Mám jen čtyři slova, jež mé čtyři hvězdičky de facto relativizují, přesto však si za nimi chtě nechtě musím stát, jelikož to, co je myšleno jako pochvala všech zúčastněných, Jiřinou Jiráskou počínaje, Rudolfem Hrušínským nejstarším konče, by stejně tak mohlo být výtkou - děsivější to být nemohlo. 75% ()
Zahraj to znovu, Vlastíku. Adaptace výrazně lepší předlohy. Ne snad, že by Sharnikova povídka byla v nějakém ohledu špatná či málo působivá, ale hudba a Hrušínský v tomto případě dělají pro celkový dojem první poslední. ()
Neprobádané možnosti lidského mozku mohou být děsivější než všechny oslizlé příšery z vesmíru. Tahle kratičká historka o muži, který bez dřívější zkušenosti začne hrát virtuózně na piano a žádnou skladbu není schopen zopakovat, je přesně na půl cesty mezi sarkastickou komedií a jemným horrorem. Ani jedno není dominantní. Meze Waltera Hortona spíš vyvolají úsměv, který strne v tiché hrůze, když začnete o té zápletce víc přemýšlet. Bez ohledu na stopáž mistrovské dílo s decentními výkony hlavní trojice. 100% ()
Absurdní zápletka, na jejímž základě se začnou dít věci, které už absurdní nemusí být ani trochu. Herci předvádějí úžasné výkony, zejména tedy Rudolf Hrušínský v poslední třetině. Tenhle film, to je klenot. ()
Skvělí tři herci, zajímavý námět, nicméně přes uznání filmařských kvalit to na mne působilo příliš akademicky a studeně. ()
Jiřina Pokorná a Walter Horton mají cosi společného. Horton neví proč a co hraje a paní režisérka se po tomto překrásném, neznámém skvostu věnovala naprosto odlišným TV filmům. Pro mě jedna z nejpřijatelnějších rolí Jiřiny Jiráskové odstartuje až neuvěřitelně precizní podívanou, doprovázenou, pro obyčejného smrtelníka, nehratelnými klavírními skladbami a neskutečnými monology k vlastní osobě. Vynikající anglickou atmosféru dolaďují do dokonalosti nejen jídelní a čajové rituály, ale i anglicky stylizovaná mluva obou manželů. Postava paní Jiráskové, srovnávající se s nastalým fantastický jevem a laxní přístup pana Brodského, ke svému neodolatelnému nutkání, je sehrán dokonale, ovšem ve chvíli, kdy se o pana Hortona začne zajímat mr. Farley Gresham, dostává film nadpozemský ráz. Rudolf Hrušínský, komentující ve své hlavě vrcholné zjištění celého filmu, je prostě geniální. Jeho postava okamžitě dostává nádech pana Kopfrkingla a dokonalost filmu pro mě nabývá neoddiskutovatelné reality, kterou dvěma čarami podtrhuje otevřený závěr. Pro milovníky československé kinematografie povinnost a ojedinělý zážitek. ()
Sci-Fi, mysteriozní, horor? Od každého trochu a k tomu úžasný Hrušínský. ()
Géniem přes noc. Nemožné? Možné. Ale nepochopitelné. Precizní herecké souznění Vlastimila Brodského, Rudolfa Hrušínského a Jiřiny Jiráskové je potom nade vší pochybnosti. ()
Rudolf Hrušinský a jeho hlas v telefonu, to je vrchol českého herectví. A když si přidáte i věčného "moulu" Bróďu, jemuž tyhle postavy seděly, a půvabnou Jiřinu Jiráskovou, máte skvělý zážitek. MWH jsou ideální ukázkou, že na dobrý námět stačí i kratší stopáž. ()
Povídku s nenápadným hororovým podtextem o největším hudebním zloději všech dob jsem považovala za nezfilmovatelnou a její česká televizní adaptace mi dokázala, že jsem měla pravdu. Děj povídky je jednoduchý až prostinký, není v ní žádná akce, o to více se musí spoléhat na atmosféru, na vykreslení napětí mezi postavami, na zjevný chlad mezi oběma manžely. Pro tv inscenaci, přestože je krátká, něco takového nestačí anebo to režisérka prostě nezvládla. ____ Přestože snímek trvá jen 38 minut, vleče se přímo zoufale sáhodlouhými a suchopárnými vnitřními monology s pohledem na nehybnou tvář toho kterého herce. Nezáživně ubíhající čas vyplňují ukázky klavírních koncertů a nesnesitelně prázdné pohledy diváků - bezvýrazných komparzistů. Etuda rozhovoru exaltované novinářky a snobské manželky by se dala stručně popsat - to až hanba fackovala. A to hlavně kvůli Ince Čekanové coby reportérce, která předvedla pravý výkon volšového dřeva bez talentu.___ Celá tahle inscenace ve mě vyvolala dojem muzeální vykopávky, která by měla zůstat navěky /ne/pečlivě uschována v depozitáři. /29. 10. 14./ ()
Vkusné převedení literární předlohy, kterou obohacuje o zvukový rozměr. Výborné obsazení, skvělá hudba. 3.5* ()
Tak toto je úžasná lahůdka! Víc nemám co bych k tomu doplnil. Šest hvězdiček :-) ()
Jestliže půlhodinová a prastará televizní věc nutí člověka přemejšlet ještě dlouho potom, tak to je kumšt. Tu povídku chci číst! Výbornej nápad, nadupaná atmosféra a Rudolf Hrušínský odskočivší si ze Spalovače mrtvol. Jo, a Jiřina Jirásková na prahu čtyřicítky byla neskutečně půvabná! ()
Další z řady nevysvětlitelných, absurdních premis, které umožňují povolit uzdu autorově fantazii a vytvořit jak hravé, komediální dílko (Na Hromnice o den více Harolda Ramise), tak i surrealistický psychologický horor (Proměna Franze Kafky). Meze Waltera Hortona stojí někde mezi, část vyprávěná Jiřinou Jiráskovou má blíže ke komedii, ta od Hrušínského zase k hororu, který využívá mnohokrát osvědčeného iracionálního strachu z neznáma. Při své stopáži a televizním formátu se jedná o dílko téměř mistrovské. ()
Nenápadný, ale úžasný film o tom, že i v kráse může dřímat děsivost neznámé síly, tak jako se skrývá nádech hororu v příběhu o podivné genialitě Waltera Hortona. Když k tomu připočítáme klasický myšlenkový šepot Rudolfa Hrušinského, může být člověk neklidný a vystrašený i z nádherných tónu klavírních skladeb. Ostatní snad nejlépe vystihl ve svém komentáři mchnk. ()
V rámci krátké stopáže a komorního aranžmá absolutní výsledek - znepokojivý příběh, který dokáže vystřídat mnoho nálad od pobavení, přes absurdnější rovinu až po nejhlubší mrazení. A nejen to, navíc každou minutou získává širší přesah a podněty k dalšímu přemýšlení o temných hlubinách v samotném člověku. Jiřina Jirásková a její monolog je ukázkou hereckého mistrovství, které vrcholí v úžasném duetu s opět démonickým Rudolfem Hrušínským. No a anglické prostředí s nezbytnými proprietami už jen dobrušuje tento televizní klenot. ()
Jak to tenkrát ti filmoví tvůrci dělali? Půlhodinový (vlastně nenápadný)televizní film a takový nářez. A všechno to vypadá tak samozřejmě a jakoby levou zadní udělané. ()
Tak na tohle není potřeba koukat, stačí jenom poslouchat. ()
No, komedie... Tak mezi všemi k tomuto filmu vhodnými žánry bych ji dal asi na poslední místo, tohle je hlavně mysteriózní. Každopádně ten námět mě hodně zaujal a byl jsem zvědavý, jak vyvrcholí. Pravda, ta závěrečná pointa je dost zajímavá a i chytrá, ale stejně jsem pořád čekal, že se vysvětlí, odkud Walter Horton vzal tuhle zvláštní schopnost. A to tam bohužel vysvětlené není. Ale i tak to má celkem tajemnou atmosféru a dobře se na to kouká, jen té hudby je tu přehnaně moc, až mi to ke konci vadilo (a to mám klasickou hudbu rád). Někdy i zbytečně natahuje děj. Slabé 4* ()
Vzhledem k tomu, že nejsem fanda vážné hudby, v dlouhých pasážích, kdy Bróďa preludoval jsem trpěl, i když musím uznat, že skladby byly podány velmi kvalitně. Ovšem byl jsem tak zvědavý na pointu příběhu, že mi film celkem rychle utekl, obzvláště poté, co se k Brodskému a Jiráskové přidal jako obvykle skvělý Hrušínský. I tak si myslím, že film mohl být téměř několikaminutovou jednohubkou. Pointy jsem se dočkal a musím říci, že mě mile překvapila, neboť nebyla příliš předvídatelná a možných konců by vymyslel více asi každý. Film mi silně připomínal styl scifi a mysteriózních povídek Josefa Nesvadby, ale jak jsem se dozvěděl, autorem předlohy byl John Seymour Sharnik. ()
Súvisiace novinky
Jiřina Jirásková 1931 - 2013
Ve věku 81 let zemřela herečka Jiřina Jirásková. Dlouholetá členka a později i ředitelka Divadla na Vinohradech absolvovala DAMU v roce 1950 a po jedné sezoně v Krajském oblastním divadle Hradec… (viac)