Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Sametoví vrazi vychází volně z nejznámějšího případu násilné trestné činnosti poslední doby tzv. Orlických vražd. Jednalo se o sérii vražd z let 1991 až 1993, jejichž oběti byly nalezeny na dně přehrady Orlík. Vrchní soud v Praze poslal v této kauze v roce 1997 za mříže na doživotí Karla Kopáče, a to za podíl na čtyřech vraždách. K nejvyššímu možnému trestu odsoudil také vykonavatele vražd Ludvíka Černého, který měl podle soudu na svědomí pět lidí, a podílníka na některých z nich Vladimíra Kunu. Další jejich společníci dostali tresty od deseti let a více. V listopadu 1997 vrchní soud Kunovi zmírnil trest na 25 let, Černému doživotí potvrdil. S cílem získat majetkový prospěch promyšleně popravili tito pachatelé pět osob, šestá smrti unikla jen o vlásek. Tři těla tehdy potápěči vylovili z Orlické přehrady, kam je vrazi hodili. Jedno tělo zabalili do pletiva, dvě nacpali do sudů. Celý případ, kde vrazi své oběti odkládali do sudů se žíravinou a vhazovali do Orlické vodní nádrže, policisté tehdy hodnotili jako nejzávažnější v dějinách české kriminalistiky. Téměř absurdní přitom je, že z první oběti, která putovala do jezera ještě v drátěném pletivu, měli pachatelé zisk cca 800 000 korun. Z druhé, kterou už potopili v sudu, zhruba již jen 20 000, ze třetí rovněž v sudu jakési zlaté pečetě, které dodnes nebyly nalezeny, a tudíž ani vyčísleny. Čtvrtá oběť, matka jednoho obžalovaného, zahynula při explozi po doručení výbušného balíčku: zisk z dědictví domu, který zároveň sloužil jako erotický salón, byl vyčíslen na milion šest set tisíc. A konečně pátá oběť, Kopáčův švagr, zastřelený přímo v domě, nevynesla vůbec nic. Jeho dům, který měl sloužit jako jistina bance, se už zastavit nepodařilo. Suma sumárum tak získali přibližně "pouze" tři miliony za pět vražd pro pět pachatelů v rozmezí dvou let. Josef Doucha, který stál v čele středočeského krajského úřadu vyšetřování a spolu s týmem vyšetřovatelů a operativních pracovníků kriminální služby měl podíl na vyřešení složitého případu Orlických vražd, vydal posléze v roce 1998 spolu s Alešem Přivodou knihu s názvem: Akce Přehrada. "Orlické vraždy" očima vyšetřovatele. Vzpomínky kriminálního rady Douchy. Čtenář zde může krok za krokem sledovat motivy a jednání pachatelů i nelehkou práci policistů autentickýma očima vyšetřovatele. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (3)

Trailer

Recenzie (452)

MM_Ramone 

všetky recenzie používateľa

"Sametoví vrazi" ma príjemne prekvapili. Aj keď je to celé nasnímané viac menej televíznou kamerou vtiahlo ma to do deja. Sledovať počínanie trojice povahovo rozdielných týpkov, ktorí chladnokrvne, bezcitne likvidujú svojich oponentov a konkurenciu, bolo hodne zaujímavé. Vykreslenie ich charakterov zvládli tvorcovia tohto film na jedničku. Taktiež aj herci v hlavných úlohách sa posnažili. Michal Dlouhý ako hlava vražedného gangu bol výborný, a Jan Dohanský čo by psychopatický zabiják Ludvík Křížek ešte lepší. **** ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Jedno je zřejmé již na první pohled - Sametoví vrazi skutečně vypadají zcela originálně a v kontextu tuzemské kinematografie po vizuální stránce naprosto ojediněle. Se šedesátiletým klasikem Svobodou do projektu totiž šla i sugestivní barevná kamera Martina Šáchy. Spletitý děj vyžaduje stoprocentní pozornost. Logika naštěstí tvůrce neminula, když si navíc vzpomeneme na otřesné (rovněž kriminální) Bolero, tak si jen zhluboka oddychneme. Po herecké stránce film jen těší, pokud tedy mluvíme o ústředních partech (tam se znamenitě ukázalo, že to jde i bez "provařených" tváří) - Alice Bendová hrát jednoduše neumí, herecké kreace vyšetřovatelů svojí triviálností bijí do očí. Dialogy nejsou špatné, křečovitost některých však až zamrazí. Důležité aspekty se ovšem topí pod tíhou nepodstatných detailů, které se tak vyšplhaly až na stopáž přes 160 minut. Příjemná renesance české kriminálky - změna už byla třeba!! Do vyšších sfér má ale přece jenom daleko!! ()

Reklama

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Vzkříšení Jiřího Svobody. Pro mě tohle úplně "krimi" nebylo, nebo ne až tak klasické. Ovšem - nejlepší film o naší současnosti, jaký jsem viděl. Na vynkající technické úrovni, řekl bych. Jen dva zápory - dle mě zbytečně natahované a také se mi moc nelíbila kamera. Všechny ty pošmourné záběry byly asi záměrem, ale bylo jich hodně. Z herců mě víc než Jan Dolanský zaujal Michal Dlouhý. Dolanského věta "To jsem ale čtverák" vám uvízne v paměti, ovšem v kontextu celého snímku působí vykonstruovaně, zato Dlouhého přesné psychologické podání zabijáka mi sedí víc. Snad ještě k té současnosti - právě kvůli postavě Michala Dlouhého, který nevraždil tak úplně "bez jakéhokoli pocitu viny" - tedy "sametově", Jiřímu Svobodovi nevěřím, že titulem snímku nemyslel sametovou revoluci. Ale aspoň se vyhýbá tradičnímu zevšeobecňování (možná až na proslov Jiřího Kodeše, ale lamentování nad drogami a hracími automaty se už stalo lidovým kolovrátkovým kolorytem.) ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Případ Orlických vrahů patří mezi nejznámější zločiny spáchané na našem území od sametové revoluce, který otřásl společností. Případ Orlických vrahů ostatně (velmi kvalitně) zpracovává čerstvý seriál Devadesátky, v něm jde ovšem spíše o pohled z druhé strany barikády, tedy z policejního vyšetřování. V roce 2005 ovšem vznikl Sametoví vrazi, který byl natočen na motivy právě Orlických vrahů a režie se chopil Jiří Svoboda, zkušený režisér převážně televizních filmů i předseda KSČM v letech 1990-1993. Právě Sametoví vrazi dokázali víceméně shrnout celý případ Orlických vrahů. A ve finále to vlastně ani není špatný film.   Důležité je zmínit fakt, že i přes to, že se vraždy Orlických vrahů odehrávali v letech 1991-1993 a k jejich dopadení následně došlo až v roce 1995, samotní Sametoví vrazi nejsou do 90. let vyloženě zasazeni, což dokazuje i fakt, že typy aut nebo mobilní telefony odpovídají spíše 21. století. Stejně tak Sametoví vrazi změnili příjmení skutečných postav. Z Karla Kopáče se stal Karel Hrubeš, Z Ludvíka Černého Ludvík Křížek či z Vladimíra Kuny Vladimír Rejsek. Důležité je též zmínit, že klasická celovečerní verze zobrazuje pouze 4 vraždy spáchané Orlickými vrahy (pátá je k vidění alespoň v prodloužené televizní verzi). Případy jsou ovšem jinak zpracované víceméně věrně, Svoboda navíc přišel s nápadem, že kvůli autentičnosti a dokumentárnímu nádechu bude celý film natáčen ruční kamerou. A natočené je to celé velmi slušně.   Karlu Janákovi se v roce 2004 se Snowboarďáky podařilo celkem slušně přenést koncept teenage komedie do Čech, Jiří Svoboda poté celkem slušně dokázal natočit Sametové vrahy jako takovou variaci na zahraniční žánrovky. A po vzoru Janáka u Snowboarďáků to nedopadlo vyloženě špatně. Už tehdy šedesátiletý Svoboda film natočil neskutečně dravě, že byste vlastně těžko věřili tomu, že za kamerou seděl někdo, kdo už na světě strávil šest dekád. Onen nápad s ruční kamerou má ve finále neskutečné kouzlo, mrazivá atmosféra poměrně funguje a sám Svoboda při natáčení nepoužíval storyboard, ale měl celý scénář a pojetí scén v hlavě a celí Sametoví vrazi tak náhle působí dojmem, že jde o film někoho, kdo měl vizi. A fakt ze Sametových vrahů dokáže čpí nádech zahraničních gangsterek.   Svoboda měl navíc štěstí i v castingu. Jan Dolanský dokázal v roli Ludvíka Křížka dostát přezdívce Ludvíka Černého ´´ Pacient ´´, dokáže navíc působit jako skutečný Ludvík Černý. Na první pohled milý, dobrácký a milující člověk, kterému známí přezdívali ´´ Mimísek ´´, pod onou fasádou ovšem skutečně čtverák, kterému by člověk nechtěl zkřížit cestu. Stejně tak se dá chválit Michal Dlouhý v roli Karla Hrubeše, který dokázal zřejmě nejkomplexnější postavu celého filmu též zahrát skvěle.   Problém je tak ve finále v tom, že i přes mrazivou atmosféru Sametoví vrazi vyznívají poměrně chladně, přičemž se ovšem v průběhu rozhodně nedá říct, že by šlo o úmysl. Celovečerní délka přes 2 hodiny navíc ukazuje, že je možná páchání zločinu zajímavý námět na film, jakmile ovšem dojde na jednu osudovou autonehodu, jakoby film ztratil solidní tempo a přišel o to nejzajímavější. V porovnání s aktuálními Devadesátkami se finální vyšetřování jeví jako nejméně zajímavá část filmu. Přitom linka Karla Hrubeše o jisté formě výčitek je sama o sobě nosná, ona chladnost ovšem pořád přetrvává. A právě snaha o nějakou psychologii postav a něco víc než pouhé víceméně věrné zpracování případu Orlických vrahů ve finále tak úplně nefunguje.   Jako poměrně drsná kriminálka přitom Sametoví vrazi skutečně fungují, kamera Martina Šáchy má skutečně v jistých momentech ten ideální výtvarný nádech a Svoboda minimálně dokázal, že i u nás takové kriminálky mohou vzniknout. I přes to, že rozpočet nebyl největší, poznat je to vyloženě málokdy. Důležité je ovšem připomenout fakt, že byl Svoboda skutečně skutečně předsedou KSČM a jakoby se filmem samotným snažil naznačit, že sametová revoluce byla chyba. Z Jiřího Svobody se tak rázem z dnešního pohledu může stát takový menší Oliver Stone, který svou komunistickou ideologii nenápadně a přesto snadno okatě prodírá do svých filmů. A i když je zrovna u Sametových vrahů vlastně snadné nad tímto faktorem přimhouřit oko, pachuť přetrvává.   Sametoví vrazi tak minimálně ukázali, že i u nás může vzniknout solidní krimi, která dokázala případ Orlických vrahů víceméně věrně zpracovat a vyloženým problémem se stává lehce natažená délka, chladnost i ideologie Jiřího Svobody. Zároveň je ovšem skutečně poctivě natočená i funkčně atmosférická. I proto Sametoví vrazi nedokážou vyloženě urazit.......   PS: I když je tříminutový trailer v podstatě jen klipovou koláží záběrů, i díky parádně zvolené muzice a kompilaci záběrů má ovšem neskutečnou atmosféru. Většina současných trailerů na české filmy by se měla učit...... () (menej) (viac)

kinej 

všetky recenzie používateľa

Sametoví vrazi jsou dalším z dlouhé řady po sobě jdoucích dobrých, ale nijak nevýrazných filmů. Film má celkem zajímavé obsazení. Michal Dlouhý určitě na podobnou (hlavní) roli určitě dlouho čekal. Nutno dodat, že si jí zasloužil. Dolanský mě zase po nepovedené Perníkové věži přesvědčil, že něco herectví v něm pčeci jen bude. Výhrady bych měl například k dosti toporným akčním scénám, jako je například souboj dvou urňáků na začátku. Film je dost chaotický, není lehké se v něm orientovat. Těžko říct, jestli tím chtěl režisér záměrně simulovat zamotanost případu, nebo zda se mu film jednoduše nepovedlo kompaktně pospojovat. To mi brání ve vyšším hodnocení. Ale rozhodně stojí za to SV vidět. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (29)

  • Rozpočet filmu se vrátil již po 39 dnech projekce - za tu dobu snímek vydělal 12 134 343,- Kč. (hippyman)
  • Filmovalo se ve Stanislavicích u Českého Těšína, Řitce u Prahy, Albrechticích, Ostravě, Žďákovském mostě na Orlické přehradě a Žermanicích. (M.B)
  • Petr Vychodil byl odsouzen k 14. letům odnětí svobody. (Lucas87)

Reklama

Reklama