The Very Late Afternoon of a Faun
Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrajú:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (viac)Obsahy(1)
Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, natočený na motivy povídky Jiřího Brdečky, lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který ze strachu před stářím a smrtí se zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel, než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorky scénáře V. Chytilová a E. Krumbachová usilovaly o jakousi moderní commedii dell´arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývají hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Ve formálním vyjádření zůstává režisérka věrna svému rukopisu. Kromě něj dominuje snímku obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (234)
Leoše já opravdu rád nemám, ale zde předvedl snad svůj životní výkon. Zajímavý český film, o beznadějném stárnoucím sukničkáři, jenž už je ale tak trochu mimo a v dnešním světě se již trošku ztrácí. Film o samotě a touze po lásce... Avšak neschopnosti jí opětovat. Nebýt vyloženě příšerných hereckých "výkonů" mladých slečen, bylo by to za čtyři. ()
Jako by se všichni báli ocenit filmy od Chytilky plným hodnocením, které si většina jejích snímků zaslouží... ()
Prilis mnoho stareckeho marasmu. ()
Leoš Suchařípa má smůlu, že čtyřicátníci až šedesátníci si ve svých pokojíčcích nevěší na stěny své idoly, jinak by jeho podobizna zdobila kdejaký byt. Jeho postava je perfektní, jeho úspěchy u žen impozantní, a jeho smysl pro humor záviděníhodný ("venku je zataženo a ta bába dole je nesmrtelná!"). Nestačím se divit, když v ostatních komentářích čtu, že se ve filmu projevoval Chytilové feminismus, přitom ona zde brala všechno šmahem, trefovala se do jak do mužských, tak do ženských. Nehledě na to, že námětem snímek věrně kopíroval Brdečkovu knihu, a tohohle pána by asi nikdo za feministu neoznačil. Zajímavost: Původně se onen tak toužebně hledaný spis měl jmenovat Tunis. Představitel hlavní role ale prosadil změnu země poté, co si někde přečetl recept na proslulou marockou obalovanou řípu ("zeleninu usušíme, rozdrtíme, namočíme, necháme znovu vysušit, obalíme ve strouhance, vajíčku a mouce na prudkém ohni osmahneme a pak hodíme psovi, protože se to nedá žrát") a zasednutí Maroka mu pak připadalo jako taková malá, ale přeci jen pomsta. ()
Naprosto jedinečný snímek ()
Chytilovský majstrštyk s nepřekonatelným Suchařípou v hlavní roli. ()
"Ještě jsem dneska nic neudělal! Ještě jsem dneska nic neudělal!" ()
Neskutočne otravný film. ()
Tohle je hodně originální, fraškovitá, psychologická sonda do duše jednoho archetypálního muže. Věra Chytilová zachytila určité fluidum. To vyvěrá nejen v experimentálních záběrech. Vysmívá se můžům i ženám. Mě osobně uhranula šéfová. Ta stará semetrika, i přes to všechno chtěla (Fauna, lásku, cit?). I Faun chtěl být milován a chtěl milovat, jenže když pořád někdo utíká před stárnutím tím, že ukájí své libido... . Paní režisérka nabídla své skutečné nitro = 82%. ()
Tohle že je feministické dílo zesměšňující muže? Možná ještě tak velmi zlehka některé stránky mužství, navíc, časem mělo být podstatně hůř (např. Pasti, pasti pastičky). Jistě, Faunův život se svým neustálým opakováním (nejen dívky, ale i práce, to "Maroko") stává stereotypem a vyprázdněným zvykem, listí žloutne, vzduch chladne a za dveřmi se už pomalu chystá zima / smrtka se svou kosou. Ale ostatní postavy v tomto tanci života na tom nejsou o moc líp, spíš naopak. Směšná je šéfka, snažící se zaujmout, směšný je jediný kamarád se svou milující manželkou a sekretářkou "cipískem", směšné a většinou prázdné (proto ani nemají jména, jsou to jen zajíci, lovná zvěř) jsou zástupy dívek (spíš typů než dívek), procházející staromládeneckým podkrovím. Ostrůvky života zobrazují jen osoby, na které se dívá s despektem Faun sám - sousedky stařenky, které mu velmi nepříjemně připomínají vlastní věk i smrtelnost, no a pak taky Vlastička, ten poklad, sedící naproti němu v kanceláři, o který musí Faun nejprve přijít, aby pochopil, co v něm měl i nechtěl mít. Měsíce (roky?) doufající, chviličku šťastná ("vy jste se kvůli mně opil"), stává se nakonec taky směšnou. Na druhou stranu je tu taky pár pěkně mrazivých chvil („Musíme se zamyslet… Jak nejlépe zničíme člověka?“). Závěr je překrásně obrazný a dvojlomný (k tomu navíc ten výkřik "já ještě chci něco udělat!"). A Faun? Taky jsem se nejdřív obávala, jestli manýra Suchařípova bude v hlavní roli snesitelná - a více než byla. Ta role mu sedla jako žádná jiná. ()
Chytilová netočila obyčajné filmy a tento Faun nie je výnimkou. Často ma jej filmy nebavia, ale tentokrát som sa do tej slizkej postavičky zostarnutého zvodcu zahľadel. Zvláštna stavba filmu a scenára je postavná na monológoch hlavnej postavy, ktorý sa rozpráva sám so sebou, aj keď má partnera. Vstupujú mu do života rôzne postavy, okrem jemu podobného kamaráta samé ženy mladšieho veku, väčšinou až príliš mladého, ako prostoreká Vendulka, Poľka na moste so zmrzlinou, dievča s melónom. Ziadna sa už nikdy nevráti a ako divák len hádam, čo mala byť vo filme len predstava a či okrem starej baby je vo filme aj niečo iné skutočné. –––– Zase je dole ta baba. Ta je snad nesmrtelná! –––– O dobré prokrvení, o to jde především! –––– Všude samej sex a nikde žádná láska. ()
"...jak ten čas letí. Jo to on už je zase podzim..." Touhle větou, vyřčenou záhy po faunově probuzení se vpodstatě sumarizuje celé jeho devadesátiminutové odpoledne vyplněné absurdními nehodami a náhodami a starými a novými kůžemi a tatrmany a Vivaldim a "ženská v domě není pro mě". Absurdními, ale na rozdíl od jiných českých komedií (čímž rozhodně nechci tvrdit, že Faunovo velmi pozdní opoledne lze jen tak jednoduše a čistě zařadit do kategorie komedie) je zde nadsázka pořád stejně nadsazující, resp. je jedním z hlavních vyjadřovacích prostředků a není použita pouze jako příležitostný nástroj pro příležitostné vytváření příležitostně rádoby třeskutě vtipných situací (bez nadsázky by se "divák" popadal za břicho, takhle to vyženem ad absurdum, ať se popadá i za koule). Ale tohle všechno je naprosto evidentní a nejspíš to píšu jenom jako reakci na nějaký komentář, kde uživatel vytýká faunovi trapné chování - no ano, jsou to manýry napřesdržku, ale nelze je nebrat s humorem stejně jako s vědomím, že tímhle karikováním není Chytilová zas až tak daleko od pravdy - samozřejmě víc obecné než konkrétní, jakkoliv se to tváří naopak. Shrnuto podtrženo - Faunovo odpoledne stihla ještě Chytilová, zdá se, natočit ve své umělečtější éře. A rozhodně nelze na závěr nevyzdvihnout, že celý film je zabalen v krabici krášlené flétnou páně Stivínovou, která míchá Debussyho s místy barevným a místy zetlelým listím asi trochu okatě symbolickým, leč esteticky ne nepříjemným způsobem. ()
Výborrrrrný Suchařípa skvěle utáhne celý film. A když je naštvaný nebo opilý, tak je luxusní. Paní Chytilová dělá s kamerou psí kusy na které jsem si vzpoměl při "Hezkých chvilkách bez záruky". ()
Tenhle film = Leoš Suchařípa. S ním to jde nahoru i dolů, stoupá i padá. Ze začátku se to zdá být v pořádku, jeho průpovídky působí dobře, ale pak to začne být strašně stereotypní a vlastně se to motá pořád dokola. Vyvrcholení je až v samém závěru filmu, kdy se starý svůdník opije, a pak pro něj přijde "smrt". Konec. Titulky. Bohužel se na tuhle část načekáte až až, těch 99min. je celkem moc. ()
Pokud se najde na světě chlap, se kterým tenhle film nerezonuje, tak s takovým bych si asi moc nepokecal. ()
Zrcadlo, ktere nam nastavuje/nastavovala pani Chytilova je nekompromisni. A to me na ni vlastne zacina bavit cim dal vic. ()
Vážení přátelé... no není ten Leoš prostě k sežrání ? Jedna z jeho nejlepších mimodivadelních rolí... ()
Leoše Suchařípu si navždy budu pamatovat ve dvou rolích: jako Fauna a jako advokáta v Dědictví. Naprosto bravurní sonda Chytilové do života starého mládence, který sám sebe považuje za neodolatelného muže, jenž má úspěch u žen. Ve skutečnosti je pikareskní figurou, z něhož si jeho kolegyně tropí žerty a jemuž "podléhají" poněkud prostoduché dívky. Slovo podléhají uvádím v uvozovkách, neboť starý seladón vlastně úspěch u žen nemá. Pro svou samolibost a ješitnost si neuvědomuje, že žena, se kterou by skutečně mohl být šťastný a jež by mu mohla skýtat nekonečné rozkoše, sedí naproti u stolu v kanceláři. Chytilová však nenatočila film s happyendem, naopak zachovává realitu života - muž, žijící v domnění, jak ženy ovládá, je ve skutečnosti ovládán jimi. Humorná připomínka, kdo je na světě skutečným silným pohlavím. ()
Nádherný tragikomický příběh stárnoucího může, jehož až neskutečným způsobem ztvárnil Leoš Suchařípa. Je to jeho herecký koncert a jeho životní role. ()
Pojatie Věry Chytilovej mi nijako zábavné neprišlo, resp. miestami ma dosť aj iritovalo. K tomu pripočítajte jej feministický pohľad na svet a na mužov........ Film zachraňuje svojím hereckým monologom Leoš Suchařípa. ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (viac)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)