Sherlock Holmes: Majster vydierač
Mistr mezi vyděrači
The Master Blackmailer
Obsahy(1)
Ničit životy lze i bez násilí - stačí k tomu informace. Sherlock Holmes bojuje s nebezpečným vyděračem. V Londýně působí nebezpečný vyděrač, o čemž přijde detektiva Sherlocka Holmese informovat jistá stará dáma. Zdá se, že muž využívá služebnictva, které mu prodává kompromitující dopisy a další informace o nejrůznějších prohřešcích svých bohatých pánů. Jediné, co Holmes získá, je kus papíru s iniciálami C. A. M. a slovem devil ďábel. Vyděrač se právě soustřeďuje na mladou Charlottu Milesovou, která má před svatbou s plukovníkem Johnem Dorkinem. Charlotta dostane dopis, ze kterého vyplývá, že její nastávající tajně vyhledává společnost a přátelství transvestitů. Dívka zasnoubení zruší a zanedlouho se plukovník zastřelí. Mezi dopisy, které před smrtí napsal, je i jeden adresovaný Holmesovi. Ten ho navede na vyděračovu stopu (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (43)
Medzi sherlockovskými celovečerákmi poemerne anomália. Sherlock dáva najavo zreteľne aj rozčúlenie a dokonca sme svedkami, že sa doňho zamiluje istá žena. Vzhľadom na okolnosti ale ide o celkom vtipné vsuvky, Sherlock totiž celú vec inicioval. Taktiež riešenie prípadu je neortodoxné, zločinca poznáme od začiatku a tu ide skôr o hru na mačku a myš. Konečne sa poriadne zapoj(t)il aj Watson, pri predchádzajúcich dielach som mal občas dojem, že je tam len na "čistenie Holmesových bôt". ()
Jediný díl Sherlocka, který mi chyběl ke shlédnutí kompletní série. Mistr mezi vyděrači je velmi povedené a kvalitní zpracování povídky Charles Augustus Milverton, která byla lehce nadprůměrná. Oproti povídce je tu sice velké množství změn, ale ty vůbec nejsou na škodu. Zase tu máme výbornou atmosféru, precizní herecké výkony v čele s Brettem a satré známé postavy. A Milverton byl také velmi dobře obsazen. Mě filmové zpracování povídek nikdy nevadilo, a tenhle díl je ukázkou kvality. Sherlock tady vážně řádil... Výborná detektivka, která prostě nemůže zklamat. Pro mě jasných 80%, a to jsem neviděl začátek... ()
Je to přesně, jak řekl Sherlock Holmes : "No, Watson. There are certain aspects (of this case) of which I am not proud. Please". Tento díl nepatří k dobrým, Sherlock Holmes je spíše mužem převleků, než mužem s geniálním úsudkem, pamětí, logikou a dedukcí vybaveným vyšetřovatelem. Robertu Hardymu zlomyslnost kouká přímo z vočí. Scénář : Jeremy Paul / Hudba : Patrick Gowers ()
Podmínky stanovené Tosimem splňuji, ale stejně jsem zase musela žehlit. Hned vysvětlím. Působí trochu naschválovitě, když chorobný nespavec jako já usíná do pěti minut před čímkoli připomínajícím obrazovku, navíc u něčeho, na co se dívat chtěl a co ho baví. Zkoušela jsem tomu zamezovat různě. Cvičením, jenže při klicích a sklapovačkách vidím na to, co se děje na obrazovce, jaksi blbě (i když to je u spousty filmů spíš výhoda). Žvýkáním svých oblíbených sušených jablek a celozrnných placiček. Zatím to vždycky skončilo tak, že jsem se probudila ve čtvrt na dvě ráno s hlavou visící přes opěradlo a zbytkem žvýkané hmoty nalepeným za uchem, což by také jednoho dne mohlo skončit tak, že se tiše udusím ve svém zákoutí a najdou mě ohlodanou od mé zvířeny. Není zbytí, žehlení to jistí, takže zatímco Sherlock řešil případ, já řešila případ záhadně zmizelých puků na kalhotách, a celkem jsme se doplňovali. "Prosím tě, jak můžeš žehlit, když Sherlock pátrá?" podivil se kamarád, tak jsem mu řekla, že proto, že naopak by to působilo divně. Případ tentokrát divně nepůsobil vůbec, můj drahý SH působil jako člověk, hlavní zloduch působil náležitě odporně a scénárista působil jako člověk, který předlohu nejen četl, ale také u ní přemýšlel a domýšlel. Chválím a někdy nashle. ()
Poctivé televizní zpracování vlastně dost divného (ne)detektivního případu: kdo je vyděračem všichni věděli, lítý a znechucený Sherlock nic nededukoval (vícekrát snad s nápadem přišel klidně uvažující Watson!), pouze v přestrojení posbíral pár informací a zastal roli prostředníka. Vždyť i "samovolnému" rozřešení jen přihlížel(i)! ()
Galéria (5)
Fotka © Granada Television
Zaujímavosti (1)
- Když je zastřelen důstojník, policejní detektiv vezme odhozenou zbraň do kapesníku. To nebylo u Scotland Yardu v polovině 90. let 19. století, kdy se film odehrává, vůbec zvykem. Otisky prstů začaly být v Británii používány k identifikaci až v roce 1901. (Sinecod)
Reklama