Attack
Réžia:
Robert AldrichScenár:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrajú:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (viac)Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
Na tehdejší dobu slušně zvládnutý film, který si jistě zaslouží lehce nadprůměrné hodnocení. Nevím však, jestli bych jej zařadil mezi ty nejlepší válečné filmy, jak zde někteří píší. Černobílý hábit tomu jistě slušel a najde se zde několik věcí, které bych vyzdvihl před ostatními (hlavně co se psychologické stránky týče – jak vidno tak se podle něj inspirovali i tvůrci RAMBA a jeho pomsty „posranému“ veliteli), ovšem po akční stránce mi to přišlo místy trošku komické. Tím nechci v žádném případě snižovat kvality scénáře. Herecké výkony slušné, po psychologické stránce vymazlené, ale místy zbytečně přehnané. Takže solidních 60%. ()
Na bojové scény už dolehl zub času, a to do značné míry. Přesto znamenité psychologické drama, vyhnané na samotnou mez nervů, patřičně skličujicí a deprimující. Příběh takový, že by se i bez těch zlodušských nácků obešel. Stačí naznačit, že tam jsou. Dobré výkony a strhující dialogy. Výtečný Eddie Albert. ()
Tohle podle mě není ta pravá látka pro Aldriche, kterého jsem si vždycky cenil pro jeho nekompromisnost a vyprávění příběhu bez zbytečných cavyků (Líbej mě až k smrti, Tucet špinavců). Útok! byl původně divadelní hra, takže se v něm převážně kecá, mluví, diskutuje, hádá se a bůhví co ještě. To by mi nevadilo, konverzační filmy zbožňuju, ale ne když jsou postavy černobílé a skoro až na hranici karikatury. Jediný zajímavější a ambivalentní charakter ztvárnil můj oblíbenec Lee Marvin. Škoda že takovou možnost neměl další z mých oblíbenců, drsňák k pohledání Jack Palance. Slabší 3*. ()
V jednom ze svých nejlepších filmů R.Aldrich nekompromisně ukazuje, že slabý a neschopný velitel (E.Albert), který hodnost získal protekcí, může pro vojáky znamenat větší nebezpečí než samotný nepřítel. Toto poznání přivede jeho muže (a zvlášť postavu hranou J.Palancem) na hranici šílenství, takže v závěru se snímek mění v halucinační noční můru. ()
Reziser Robert Aldrich sa na pociatku filmarskej kariery utapal v priemernych filmoch, z toho lepsieho, co v 50. rokoch natocil, bol len film Veracruz s Lancasterom a Gary Cooperom, a este sa mi pacil aj Ten Seconds to Hell 1959. Toto je vysloveny priemer, strasne dlho sa keca a vladnu vatovo plane plky, Lee Marvin /Emperor of the North, Dirty Dozen, Canicule /bol zbytocny a aj ked uznavam Marvina, tu hral biedne. Dobre, ze v druhej polke nasledovali tie vojnove sceny, inak by to bol tazky podpriemer : 50 % ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (6)
- Poté, co Robert Aldrich ukázal scénář armádě, odmítla spolupracovat a zapůjčit tanky pro natáčení. (Terva)
- Snímek získal na filmovém festival v Benátkách cenu Pasinett v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Přestože v tomto filmu hraje zbabělého kapitána Cooneyho, ve skutečném životě byl Eddie Albert válečným hrdinou. V bitvě u Tarawy v roce 1943, když čelil silné nepřátelské palbě, zachránil přes 70 zraněných mariňáků, naložil je na svůj výsadkový člun a odvezl je zpět na jiné lodě, kde jim byla poskytnuta lékařská péče. Za tyto činy mu byla udělena Bronzová hvězda s odznakem „V“ za statečnost. (Marek06)
Reklama