Tak mě někdy napadá

Ohromující. Takový jsem měl pocit po skončení i z více scén, jejichž svědkem jsem tu byl. Filmy z pracovního prostředí se u mě celkem těší oblibě již déle a byť asi nejsem sám, komu u pár scén i bylo trochu líto nad tou hromadou pokácených stromů, beru tento snímek především jako velmi důstojnou poctu drvoštěpům a jejich fyzicky náročné práci, vyžadující enormní úsilí a nasazení, jaké zde sálá i z celé závěrečné sekvence. Dlouhé scény s autenticky ztvárněnou prací v lese či u vody braly dech, mohou se těšit velmi poutavému nasnímaní a nejsou to zdaleka jediné pasáže, díky nimž za to stojí tento film nabízející zároveň i velmi zdařilé drama několika lidí napříč generacemi, jež pojí tato práce či rodinné vztahy. Nesmírně mě překvapilo, jak zřejmě nejvypjatější a nejtragičtější příhoda z celého příběhu může zároveň přinést ty nejvtipnější momenty filmu, plné odzbrojujících dialogů a humoru uprostřed hraniční situace na pokraji smrti. Paul Newman je nejen úžasný v hlavní roli, v níž obstál po fyzické stránce výkonu stejně jako třeba v dokonalém ztvárnění pohnutých emocí v momentech dlouhodobého osamocení, ale současně se mu zadařilo celý film odtáhnout i režisérsky, aniž by mě v některé ze scén zanudil. Koho oslovili Velcí mluvkové Roberta Enrica, může z filmů ze stejného prostředí vyzkoušet i Tak mě někdy napadá (anebo obráceně :)). [90%] (31.01.2023)

Nech je predmetná rodina akokoľvek tvrdohlavá, boj s prírodou je tvrdší. Ťažba dreva v horách pripomína adrenalínový šport. Ide však o obyčajnú obživu ostrých chlapov, ktorí nemajú zľutovanie voči ostatným, ale spolu držia ako prikovaní. Filmové kvality nemám dôvod spochybňovať. Stačí sa nechať unášať príbehom ako kmeň stromu po prúde rieky. (02.02.2024)

Přelet nad dřevařským hnízdem. Tvrdohlavá rodina Stamperů s mottem „Never give a inch“ a skálopevnými principy: pracovat, spát, jíst, souložit a táhnout to dál (u třetí a čtvrté položky jsou zvyklý, že to dostanou až pod nos). Jenže znáte to, ani se nemusí kácet les, aby létaly třísky dávných křivd.. Poutavě natočená tvrdá dřina, poctivě vytěžený Oregon kameramanem Richardem Moorem, jedna brilantně zrežírovaná scéna s neodvratným střetem zlehčujícího optimismu a tragédie a poněkud bizarní závěr, kdy starouš naposledy ukáže stávkujícím, co si o nich myslí.. Tento film nedoporučuje Josef Středula.. (10.02.2023)

Klan Stamperových se vyznačuje drsnými muži, kteří berou svoji tvrdou dřevařskou práci vážně a jejich tvrdohlavost jde proti všemu a všem. Starý Henry vládne železnou rukou (byť ji má v sádře) a v jeho šlépějích kráčí syn Hank, jenž má rodinný podnik na starost v době otcovy pracovní neschopnosti. Jeho bratr Jody má smysl pro humor v každé situaci a nevlastní bratr Leland se vrací po letech do rodiny a seznamuje se s prací a poměry vládnoucími v domě u řeky. Paul Newman natočil drama, které je úplně cítit čerstvě pořezaným dřevem a spálenou naftou z těžkých strojů, odvíjí se svým relativně klidným (avšak nenudícím) tempem až k závěrečné strhující dvacetiminutovce, kdy rozštípnutý strom v mžiku změní celý život Stamperů. Scéna s Jodym a stromem (kde se potvrdí jeho smysl pro humor, což je jeden z nejemotivnějších okamžiků snímku), ale i Henrym a jeho osudem, je opravdu velmi sugestivní a donutila mě dát plné hodnocení. Nezlomnost a heslo "neustupuj ani o píď" pak najde svoji nejhlubší výpověď v konečné scéně na řece. Herecká esa jako Fonda, Newman či Remick není potřeba nějak zvlášť rozebírat - skvělí jako vždy a pokaždé. (03.01.2012)

Ano, je to hezký film, bezesporu; řádná režie, dobrý scénář, skvěle zahrané (především uhrančivý Henry Fonda), a má to koule. Jen ty chlapácké a frajerské kousky, jízlivosti, sarkasmy (až do utopení), hulvátství, neústupnost (ani o píď) a bezmezná asertivita mi už nejsou příliš milé. Chtělo by to mít Kleopatřiny zkušenosti s knihou, pak by se možná snadněji našla ztracená rovnováha. (11.05.2014)